Rok po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa se v malém městečku jižně od Prahy odehrála podivná rodinná tragédie. Ačkoliv oficiální vyšetřování případu hovoří nekompromisně, dodnes není úplně jasné, co se tehdy v období utužování komunistického režimu vlastně stalo. Jisté je jen to, že na konci zůstalo pět zmařených lidských životů.
Autor řady ikonických pražských staveb a kmotr českého brutalismu Karel Prager by 24. srpna oslavil sto let. Stojí za Novou scénou Národního divadla, sídlem Komerční banky na Smíchově a za prosklenými pavilony u Emauzského kláštera. Právě odtud v sobotu na jeho počest vyrazí běžci. Vydají se i kolem jeho nejvýznamnější realizace, bývalého Federálního shromáždění. Připomeňte si ji v galerii.
V Maďarsku před několika lety vznikl digitální archiv Fortepan, který zpočátku obsahoval fotografie "náhodně nalezené v ulicích Budapešti", jak píší autoři. Archiv se od té doby značně rozšířil díky darům amatérských i profesionálních fotografů. A nabízí i snímky z někdejšího Československa, jejichž část nyní Aktuálně.cz u příležitosti 30 let od rozpadu federace uveřejňuje.
Česká krajina je protkaná pozůstatky po dávných lidských aktivitách. Některé jsou nepřehlédnutelné, jiné překryla půda, vegetace i pozdější činnost člověka. Z mnoha někdejších sídlišť či pohřebišť nezbylo na povrchu země téměř nic. A archeologům by zůstala skryta i nadále, pokud by neexistoval obor zvaný dálkový archeologický průzkum krajiny, zjednodušeně letecká archeologie.
Před 130 lety byl vydán zákon, na jehož základě byla v Praze provedena asanace, jedna z nejrozsáhlejších akcí tohoto typu v Evropě na přelomu 19. a 20. století. Systematická likvidace mnoha historických staveb vyvolala kritiku veřejnosti a vznesla otázky památkové péče. Asanační obvod měl celkovou rozlohu zhruba 38 hektarů a nacházelo se v něm přes 600 domů.
V únoru 1968 se odehrál jeden z nejznámějších kriminálních případů v Československu druhé poloviny 20. století. Do povědomí národa se zapsal jako "Studna". O sedm let později se jeho hlavní aktér, v té době vědec Ústavu experimentální medicíny, zapletl do kauzy rakouského technika, kterého Státní bezpečnost považovala za špiona.
Za prototyp zrádce je v Česku obecně považovaný Karel Čurda. Vyzradil úkryt svých kamarádů, parašutistů, kteří zlikvidovali zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Konfident gestapa, letec Augustin Přeučil, ho v mnohém překonal. Narodil se 3. července 1914 v Třebsíně na Benešovsku. V Armádním muzeu na Žižkově Přeučila "připomíná" prázdné políčko na pomníku.
Miloš Zeman ukázal, že i ústavně symbolická moc prezidenta je velká. "Dokázal podkopat důvěru Čechů v přijímání uprchlíků, k začleňování ve vzdělávání. Dokázal změnit politické směřování a veřejné mínění. Bylo by fajn, kdyby to Petr Pavel změnil ve prospěch řešení, která jdou naproti slabším regionům," říká v rozhovoru s Lindou Bartošovou sociolog a zakladatel agentury PAQ Research Daniel Prokop.
Ze třinácti krajských měst zvítězil Petr Pavel ve dvanácti. Andrej Babiš obhájil prvenství z prvního kola jen v Ostravě. V Praze bral generál ve výslužbě více než tři čtvrtiny hlasů, výrazný zisk měl i v Brně. Naopak v Ústí nad Labem souboj vyhrál jen těsně. Aktuálně.cz přináší detailní výsledky ve 30 největších městech.
Pražský hrad je již od úsvitu českých dějin sídlem panovníků. Na tuto tradici navázali ve 20. století i prezidenti republiky. Od vzniku Československa v roce 1918 se jich ve funkci vystřídalo jedenáct. Od vlády Tomáše Garrigue Masaryka, kdy Hrad prošel zásadními úpravami, se podoba areálu výrazněji nezměnila. Přesto historické snímky této galerie dokazují, jak pestré bylo "prezidentské" období.
"Jediný způsob, jak odmítnout kampaň postavenou na strachu a rozdělující společnost, je mít dostatečný počet voličů, kteří onoho kandidáta nebudou volit," říká politoložka a socioložka Petra Guasti. V rozhovoru s Lindou Bartošovou mluví o populismu, nebezpečných tendencích ve společnosti i o tradičním pohledu na prezidenta, kterého Češi vnímají spíše jako monarchu.
"Až to všechno v sobotu skončí, půjdeme s mým týmem na pivo. Bezstarostně si popovídáme," plánuje prezidentská kandidátka Danuše Nerudová, která se nedostala do druhého kola voleb. V rozhovoru s Lindou Bartošovou hovoří o výhrůžkách, střetu mezi Petrem Pavlem a Andrejem Babišem či o svém proslovu během sčítání hlasů, kdy jednoho ze soupeřů označila za zlo. "Pojmenovávám realitu," tvrdí.
Brutalistnímu komplexu někdejší ústředny na pražském Žižkově lidé přezdívali "Štrougalova věž" nebo "žižkovský Mordor". Oficiálně nesla název Ústřední telekomunikační budova. Skoro půl století byla dominantou této části Prahy, viditelnou z širého okolí. Nyní začala její demolice.
Historik, spisovatel, někdejší předseda české vlády, bývalý předseda a dlouholetý místopředseda Senátu Petr Pithart hovoří v rozhovoru s Lindou Bartošovou o rozdělené společnosti, obou finalistech prezidentských voleb i neúspěšné kandidátce, odcházejícím Miloši Zemanovi či možných obavách z nastolení autoritářského systému. "Totalita u nás nebude, ale autokracie á la Maďarsko může," říká.
"Vycházelo nám, že by dvě třetiny voličů Danuše Nerudové daly hlas Petru Pavlovi, šestina Andreji Babišovi. Největší neznámou je 800 tisíc lidí, kteří v prvním kole nepřišli. Nevíme, kolik z nich dorazí nyní, protože to ani oni nevědí, ale s velkou mírou rezervy je jejich podpora pro Pavla a Babiše půl na půl," odhaduje ředitel agentury STEM Martin Buchtík v rozhovoru s Lindou Bartošovou.
V průběhu staletí vybudoval rod Lichtenštejnů na svém valtickém, lednickém a břeclavském panství tři desítky rybníků. V dnešním Lednicko-valtickém areálu se dochovaly čtyři velké: Nesyt, Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský a čtyři drobné rybníčky nazývané Allahy. Nejmladší Zámecký a Růžový rybník v zámeckém parku nebyly určeny k rybničnímu hospodaření. V lednu 1953 zde vznikla přírodní rezervace.
Pokud se Andreji Babišovi podaří znechutit potenciální voliče Petra Pavla, aby šli k volbám, a zvítězí, nastane situace, kterou Češi ještě nezažili. Horší, než byla opoziční smlouva mezi ODS a ČSSD. Další parlamentní volby pravděpodobně vyhraje ANO a ať bude premiérem kdokoli, bude poslouchat Babiše, ten hnutí vlastní, říká šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery v rozhovoru s Lindou Bartošovou.
Ze čtrnácti krajských měst včetně Prahy skončil po prvním kole prezidenských voleb v čele Petr Pavel. Jen v Ústí nad Labem a Ostravě nezvítězil. V Praze bral přes polovinu hlasů, více než čtyřicet měl v dalších pěti krajských městech. Andrej Babiš dominoval právě v Ostravě. Vítězství ve třiceti největších českých městech si oba finalisté podělili rovným dílem. Zde jsou detailní výsledky.
Češi volí prezidenta ve třetí přímé volbě, celkově jde o sedmou volbu od rozpadu Československa. Aktuálně.cz připravilo kvíz se zajímavostmi z průběhu samotných voleb prezidentů. Jak dobře jste sledovali okolnosti, za kterých získala hlava státu svůj mandát?
Když žena kandiduje na prezidentku, čili do pozice, kterou si v Česku uzurpují výhradně muži, publikum jí to začne vracet, neboť vybočuje z jeho obrazu "autentické ženy". "U žen je téma autenticity na mnohem tenčím ledu, očekáváme od ní projevy emocí, ale ty pak začneme označovat za falešné," upozorňuje digitální antropoložka a socioložka Marie Heřmanová v rozhovoru s Lindou Bartošovou.
