Kolumbijská univerzita v New Yorku se stala opět ohniskem konfliktu o hranice svobody projevu poté, co federální imigrační úřady zatkly známého propalestinského aktivistu Mahmúda Chalíla. Absolvent prestižní školy má ve Spojených státech legální trvalý pobyt. Jeho zatčení vyvolalo otázky ohledně politizace imigračních zákonů v kontextu Trumpova úsilí o omezení studentských protestů.
V Grónsku se právě dnes konají úterní parlamentní volby. Za účast zahraničních novinářských štábů mohou ostrované děkovat Donaldu Trumpovi, který těsně po své inauguraci několikrát projevil zájem připojit Grónsko ke Spojeným státům. Nebylo by to ovšem poprvé - téměř polovinu území USA získali Američané nákupem. Nejdráž je vyšly Panenské ostrovy pořízené v roce 1917 od Dánů.
Volby v Grónsku většinou neplní přední stránky zahraničních médií. Letos je tomu jinak. Ostrov obývaný malým národem Inuitů (zhruba 57 tisíc lidí) by Donald Trump rád připojil k USA a nevyloučil ani zapojení vojenské síly. Gróňany ale spíše než Trump zajímá nezávislost na Dánsku. Tuto touhu odráží i program většiny politických stran, ze kterých si voliči mohou vybírat.
Vyjednávali, nebo nevyjednávali? A s kým? Server Politico ve čtvrtek přišel s překvapivou zprávou: čtyři představitelé Trumpovy administrativy měli vyjednávat s členy ukrajinské opozice o možných parlamentních volbách na Ukrajině. Informace přichází v době, kdy vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem jsou značně napjaté, zatímco z Moskvy slyšíme chválu na Donalda Trumpa.
V čele ministerstva školství stanula žena, která dostala z Bílého domu jediný úkol: svůj resort výrazně zredukovat nebo jej dokonce zrušit. Jak sama říká, chce kompetence ministerstva "vrátit do rukou" jednotlivých amerických států. Donald Trump dlouhodobě poukazuje na přebujelost federálního školství, kritici naopak namítají, že jeho zrušením naroste nerovnost mezi chudšími a bohatými státy.
Historik a ukrajinista David Svoboda působí v Muzeu paměti 20. století a vyučuje na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o dění po roztržce v Bílém domě, kritizuje média, reaguje na nejnovější informace o americkém jednání s ukrajinskou opozicí a vysvětluje kontrast mezi současnou Amerikou a Ukrajinou.
Keir Starmer, labouristický britský premiér s pověstí nenápadného technokrata, se v posledních týdnech stal nečekanou tváří Evropy. Jeho pragmatický a věcný přístup k mezinárodní diplomacii se ukázal jako klíčový ve chvíli, kdy transatlantické vztahy čelí po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu nejistotě.
Prezident Donald Trump v úterý poprvé od svého nástupu do úřadu promluvil na společném zasedání Kongresu. Zákonodárcům i celému národu řekl, že „Amerika je zpět“, a zároveň vyzdvihl řadu opatření, která přijal během prvních šesti týdnů svého druhého funkčního období. Evropané očekávali představení plánu na ukončení války na Ukrajině. Toho se nedočkali.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý představila plán na podporu evropského zbrojního průmyslu. "Evropa je připravena převzít svou odpovědnost. Evropa je schopna mobilizovat téměř 800 miliard eur (20 bilionů korun) na bezpečnou a odolnou Evropu," řekla. Oznámení přišlo jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump pozastavil veškerou vojenskou pomoc Ukrajině.
Býval to největší stranický rival tehdejší kancléřky Angely Merkelové. V předčasných volbách dovedl Friedrich Merz stranu křesťanských demokratů k vítězství a sám sebe do křesla příštího německého kancléře.
Reakce na páteční střet mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v oválné pracovně se posunula od překvapení k obavám o další vývoj. Téměř hodinu trvající setkání s novináři probíhalo nejdříve standardně, posledních deset minut se ale velmi vyostřilo. Co se pokazilo?
Sociální sítě zahltilo video ukrajinské velvyslankyně ve Spojených státech Oksany Markarovové. Ta byla osobně přítomna setkání s novináři, které Bílý dům hostil při návštěvě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Páteční setkání mezi prezidentem Donaldem Trumpem a prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě skončilo předčasně po vzájemné roztržce v Oválné pracovně. Napětí eskalovalo, když Trump a viceprezident J. D. Vance označili Zelenského chování za neuctivé a obvinili ho z hazardování se životy milionů lidí kvůli jeho postoji k Rusku. Přinášíme souhrn prvních reakcí českých politiků.
Největší rozkol mezi Spojenými státy a Evropskou unií od války v Iráku, komentují rozhodnutí Američanů hlasovat v OSN proti rezoluci odsuzující ruskou agresi na Ukrajině. Krok vyvolal ostrou kritiku nejen ze strany spojenců, ale i uvnitř americké Republikánské strany. Někteří republikánští zákonodárci považují tento krok za nebezpečný signál, který USA staví do tábora autokratických režimů.
Patří mezi nejvýraznější a nejkontroverznější postavy americké imigrační politiky posledního desetiletí. Bývalý šéf Úřadu pro imigraci a cla a nekompromisní zastánce přísných opatření proti nelegální migraci Tom Homan se opět vrátil do práce. Donald Trump jej jmenoval do funkce "hraničního cara" – speciálního vládního koordinátora pro ochranu hranic a deportace.
Po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil vývoj ukrajinsko-ruské války do nové éry. Stejně jako Evropa je i Turecko mimo mírová vyjednávání. Tři roky se země se strategickou polohou i komplikovanými sousedskými vztahy stavěla do role mediátora konfliktu, teď chce turecký prezident Erdogan vrátit zemi zpátky do hry.
Na íránské letecké základně Bandar Abbás se nedávno nečekaně zastavil ruský stíhací letoun Su-57 nejpokročilejší páté generace, což vyvolalo zvědavost a spekulace ve vojenských a leteckých kruzích.
Před deseti lety prosazoval tvrdý postoj vůči Rusku a odsuzoval předchozí snahy amerických politiků o posílení vztahů s Moskvou. V únoru usedl k jednacímu stolu se svým ruským protějškem Lavrovem. Marco Rubio je často vykreslován jako politický chameleon, pragmatický člověk i budoucí prezident Spojených států. Kdo je nový šéf americké diplomacie s kubánskými předky, na kterého Trump vsadil?
V lednu jej Trump jmenoval do funkce poradce pro národní bezpečnost. Od té doby plní stránky světových médií. Kariéra Michaela Waltze je s tématem bezpečnosti silně spjata. Začínal jako voják a pokračoval jako politik s jestřábím přístupem k mezinárodní politice. Kritizoval stažení amerických vojsk z Afghánistánu, zastával tvrdý postoj k mexickým kartelům a stavěl se opatrně k podpoře Ukrajiny.
"Asi ano. Komu bych to mohl hodit? Třetí nebyl. Harrisová nebyla alternativa. Volil jsem Trumpa a to mě nepřipravuje o právo jej kritizovat, ba naopak," odpovídá publicista Jefim Fištejn na otázku, zda by znovu volil Trumpa. Jeho odpověď už ovšem není tak jistá, jako bývala, když se k Trumpovi jednoznačně hlásil. Nejen on nerozumí slovům, která americký prezident ve středu napsal o Zelenském.
