









Dne 14. prosince 1995 podepsali v Paříži prezidenti Srbska, Chorvatska a Bosny tzv. Daytonskou mírovou dohodu. Skončila tak nejstrašnější válka v Evropě od roku 1945, která si v třímilionové zemi vyžádala 100 tisíc obětí. Jak se něco takového mohlo v Evropě po pádu železné opony stát? Mohla Evropa reagovat rychleji? Došlo by k míru bez Američanů?



Korupční skandál lidí z okolí prezidenta Volodymyra Zelenského nebudou mít na morálku vojáků vliv. Myslí si to ukrajinský vojenský analytik Mykola Bielieskov, který byl hostem pořadu Spotlight News.



“Pro Rusko je nejdůležitější, že se bude dál jednat,” říká novinář žijící v Moskvě Jiří Just. Podle něj je při vyjednávání zásadní spor o území. “Ruská média o tom referují tak, že je teď míč na straně Donalda Trumpa a on by měl přinutit Ukrajinu vzdát se území,” doplňuje.



Když otřesení ruští vojáci vylézali ze svého krytu, aby se vzdali ukrajinským vojákům, zaslechli, jak jim voják říká kostrbatou ukrajinštinou: „Na kolena, prosím." Americký dobrovolník v řadách ukrajinské armády vystupoval jako z učebnice slušného vychování. To Rusové nečekali.



Na některých úsecích ukrajinské fronty je vzdálenost mezi zakopanými vojáky obou znepřátelených stran neuvěřitelně krátká. Podle českého dobrovolníka tak musejí být ukrajinští operátoři velmi opatrní, když likvidují FPV drony ruské okupanty.



Skoro 50 tisíc Židů ze zahraničí během dvou týdnů zaplaví Izrael - na takový scénář se nyní připravuje izraelský Národní úřad pro mimořádné události. Podle vládních představitelů je to scénář, který "může nastat kdykoliv v blízké budoucnosti" - a to kvůli "prudkému nárůstu antisemitismu".



Říká se o něm, že to je nejmocnější muž Ukrajiny. Ten, který tahá za nitky. Ten, který rozhoduje o všem. Ten, kdo má v rukou personální politiku. Ten, kdo je skutečný premiér. Ale v pátek ráno u něj zasahovala protikorupční policie a odpoledne rezignoval - Andrij Jermak, ředitel kabinetu prezidenta Volodymyra Zelenského.



Jurij Ušakov je dlouholetý poradce Vladimira Putina a architekt ruské zahraniční politiky, vysvětluje z Moskvy novinář a spolupracovník Aktuálně.cz Jiří Just. Ministr zahraničí Sergej Lavrov je podle něj v tomto ohledu pouhým vykonavatelem Ušakovy a Putinovy vůle.



V září 2013 zastupitelstvo Hlavního města Prahy odsouhlasilo vypracování nového územního plánu. V roce 2025 jsme se ho dočkali. Měl by pomoci jednodušší a rychlejší výstavbě i lepší dopravní dostupnosti. V pilotním díle podcastové minisérie Praha 2.0. ho představují Petr Hlaváček, náměstek primátora pro oblast územního a strategického rozvoje a Ondřej Boháč, ředitel IPR.



"Zdá se, že to, čeho se mnozí báli – tedy jakéhosi mnichovského momentu -, prostě nenastává," říká po nedělním jednání v Ženevě zmocněnec vlády pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Klíčové podle něj je, že americký ministr zahraničí Marco Rubio označil uskutečněné rozhovory mezi Ukrajinci, Američany a zástupci Evropy za velmi konstruktivní.



"Můžete ty drony schovat? Odhalíte nás moc rychle," poprosil český výsadkář Ukrajince při společném cvičení v Polsku. Češi a Poláci totiž jeli podle příruček - ve kterých není místo pro drony. Ty ale dnešní válce na Ukrajině naprosto dominují.



Když web Axios zveřejnil v úterý první podrobnosti o americkém mírovém plánu pro Ukrajinu, byl to šok. Návrh vychází výrazně vstříc Kremlu, přitom jen krátce předtím Trump vůči Moskvě přitvrdil, když zavedl nové sankce na ruský ropný průmysl.



Ukrajina by měla uznat anexi Krymu, odevzdat Donbas a souhlasit s redukcí své armády. To jsou jen některé z bodů údajného mírového plánu, o kterém podle médií v utajení jednají Američané s Rusy. Například podle analytiků Institutu pro studium války znamenají takové podmínky de facto ukrajinskou kapitulaci. Novinář Jiří Just, který dlouhodobě žije v Moskvě, ale tvrdí, že problém bude mít i Kreml.



Ten plán je šílený. Ukrajina by měla uznat anexi Krymu, odevzdat i dosud neokupovanou část Donbasu a souhlasit s redukcí své armády. Přesně to nabízí Kyjevu americký mírový plán. Jedinou nadějí Ukrajinců je nyní paradoxně Vladimir Putin, který může jako vždy hrát stylem: "Tohle mi nestačí, chci ještě víc."



Je to nejslavnější elitní jednotka na světě - britská SAS. Založená za druhé světové války, stala se předobrazem většiny speciálních sil na světě a také svého druhu národním pokladem Británie. Teď ale poprvé v dějinách čelí nedostatku mužů. Ti se bojí trestního stíhání za údajné zločiny spáchané během bojových operací i desítky let nazpátek.



Podle nových cílů, které byly schváleny v rámci Severoatlantické aliance, čeká českou armádu zvýšení personálních kapacit na 35 až 40 tisíc lidí, říká bezpečnostní analytik Jan Kofroň. Dosažení takové mety bude ale podle něj velmi složité.



Co původně plánovali 17. listopadu předáci nezávislého studentského sdružení Stuha? Jak těžké bylo domluvit se se svazáky na tom, že demonstrace bude oficiální? Proč je nepřekvapila zpráva, že na Národní třídě policisté ubili studenta Martina Šmída? Na které fakultě byli studenti nejradikálnější? Báli se nasazení armády? A proč je víc potěšila sovětská než americká ambasáda?



Ukrajinci Jaroslavovi je devatenáct let a podle tamních zákonů může být na frontu odveden až za šest let – v 25 letech. On se ale rozhodl jinak. V rozhovoru s Matyášem Zrnem pro pořad Spotlight - Hlasy z fronty popisuje svou první bojovou zkušenost i to, zda svého kroku nelituje.



"Tato země nebyla zralá na nic a nejméně na nějakou ústavní revoluci," hodnotí situaci z listopadu 1989 bývalý český premiér Petr Pithart. Nebýt Václava Havla, zřejmě by nastala nekonečná hádka o to, kdo by se toho měl ujmout. "Jeho autorita v disentu byla neotřesitelná," konstatuje s tím, že velkou autoritu měl později i v Občanském fóru a nakonec i v celé společnosti.