Reportéři Aktuálně.cz Matyáš Zrno a Petr Židek potkali Viktorii, Oksanu a Maju v podchodu jednoho kyjevského činžáku, kde pletly maskovací sítě pro vojáky. Oksana se tím zabývá už od roku 2014, ostatní se přidaly po ruské invazi v únoru 2022. Každý den se k nim připojuje zhruba dvacet dalších žen, některé na chvíli, jiné na několik hodin. Celkem už upletly přes 1200 maskovacích sítí.
Byla to jedna z klíčových základen sovětských jaderných raket - Pervomajsk v Mikolajivské oblasti na jižní Ukrajině. Kdysi tu byly desítky odpalovacích sil pro mezikontinentální střely. Dnes tu je muzeum, kterým provázejí exdůstojníci. Ukazují zbytky toho, co bylo několik let i ukrajinským jaderným arzenálem, kterého se Kyjev vzdal výměnou za bezpečnostní záruky, jež Rusko nakonec stejně porušilo.
Ruslanovi je 49 let, z toho jedenáct let žil a pracoval v Česku. Vrátil se na Ukrajinu, aby mohl bojovat. Stejně jako jeho dva synové, z nichž jeden mu dokonce velí. Aby ho vzali do armády, zaplatil si operaci očí, protože měl deset dioptrií. V zemi, kde mnozí před mobilizací utíkají, se do armády doslova prodral. Nyní bojuje na Donbase v řadách 10. horské brigády Edelweiss.
Oleksij Haran je profesorem komparativní politologie na Kyjevsko-mohyljanské akademii. Je také poradcem nadace Demokratické iniciativy, výzkumného analytického centra sledujícího veřejné mínění, které jako první na Ukrajině zavedlo tzv. exit polly. Jejich průzkum mezi voliči odcházejícími od uren v roce 2004 byl jedním z faktorů, který způsobil Oranžovou revoluci, protože odhalil volební podvody.
Zůstat doma, nebo jít do krytu? To je dilema, které řeší každou noc obyvatelé Kyjeva, Charkova, Oděsy… Rusové vysílají každou noc nad ukrajinská města stovky dronů. A velitel ukrajinských Sil bezpilotních prostředků varuje: „Brzy jich bude tisíc denně.“
"To je šílené, to nikdy neuděláme," říká ukrajinský politolog a analytik Oleksij Haran k tomu, že by Ukrajina Rusku poskytla okupovaná ukrajinská území. "Ani svět by to jen tak nepřijal, protože by to znamenalo, že si větší státy mohou dělat, co chtějí," doplňuje.
Odmítá se fotit a nesmíme prozradit jeho jméno – budeme mu říkat třeba Igor. Je to štvanec války, rozdělený mezi Ukrajinu, kterou podporuje srdcem, a mezi rodný, Ruskem okupovaný Melitopol, kde má svůj majetek a část rodiny. Igor se zoufale snaží nestát se kolaborantem, ale zároveň nepřijít o majetek, který budoval celý život.
"Velmi brzy nastane doba, kdy na první linii už nebudou muset být vojáci, pokud budeme mít dostatečně silnou protivzdušnou obranu a plnou kontrolu nad oblohou proti ruským dronům," říká nejznámější ukrajinský vojenský analytik Michajlo Samus, který sám strávil v ukrajinské armádě 12 let.
Rusové i přes obrovské ztráty dál útočí, aby získali celou oblast Donbasu. Jeden z nejznámějších ukrajinských vojenských analytiků Mychajlo Samus tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz, že hlavním cílem pro jeho zemi je vybudovat silné opevnění, které znemožní Rusům dosáhnout tohoto cíle
Prezident Pavel nebyl jediným státníkem na nedávném pražském koncertu AC/DC. Dalším byl Željko Komšić, který je jedním ze tří "rotujících prezidentů" Bosny a Hercegoviny. A není to jediná věc, kterou mají s českým prezidentem společnou. I Komšić byl voják - za války v letech 1992-1995 se dobrovolně přihlásil do bosenské armády.
Po více než třech letech od počátku plnohodnotné invaze se na Ukrajinu vydal šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno. S kameramanem Petrem Židkem se vrátil do obce Makariv jen několik málo kilometrů od Kyjeva. Právě tady zuřila jedna z nejdůležitějších bitev, v níž visel na vlásku osud celé země.
"Když dovolíte, já si přisednu," řekl starší muž s pivem a menší lahví vodky před sebou. "Nesluší se pít sám." Tak to na Ukrajině občas chodí. Rychlá přátelství přes vodku, kdy se za půl hodiny dozvíte celý život náhodného spolupijáka.
Jejich dům dostal zásah a shořel, jejich auto je prostřílené a museli opustit milovaná zvířata ze své usedlosti a v sedmdesáti začít nový život na opačném konci Ukrajiny - to je osud Jury a Inesi. On je etnický Rus, ona rusky hovořící Ukrajinka, přesto oba z celého srdce podporují Ukrajinu. Žili na Donbase, ale nový domov našli v Zakarpatí, ve vesnici kousek od Užhorodu.
Architekt Radovan Chládek studoval po roce 2000 v Rusku. "Byla to asi nejlepší možná doba, kdy jsem tam mohl být, protože Petrohrad slavil 300 let založení a byla to jedna velká párty. Kontinuálně jsem si tvořil představy o tom, jak spojím svou profesní kariéru s prací v Rusku. Ale pak přišla Gruzie, Krym...“
Architekt Radovan Chládek studoval po roce 2000 v Rusku. "Byla to asi nejlepší možná doba, kdy jsem tam mohl být, protože Petrohrad slavil 300 let založení a byla to jedna velká párty. Kontinuálně jsem si tvořil představy o tom, jak spojím svou profesní kariéru s prací v Rusku. Ale pak přišla Gruzie, Krym...“
Pokles porodnosti je dlouhodobý celosvětový trend, v Česku však v posledních letech nastal pokles naprosto bezprecedentní, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz socioložka Dana Hamplová. "V roce 2021 jsme v Evropě byli v podstatě na špici v úhrnné plodnosti. Rodilo se v průměru něco přes 1,8 dítěte na ženu. A najednou jsme klesli na 1,37," popisuje.
Česká policie zadržela skupinku mladistvých propagující na sociálních sítích džihádismus a nenávist k menšinám. Dva mladíci se pokusili loni v lednu v Brně pomocí improvizovaného zařízení zapálit synagogu, oznámila ve středu policie. Bezpečnostní odborník Miroslav Mareš přitom upozorňuje na tenkou hranici mezi černým humorem a fanatismem u dospívajících.
Summit NATO v Haagu skončil. Členské státy se přihlásily k zvýšení výdajů na obranu - nově mají činit pět procent HDP. V prohlášení spojenci potvrdili "železné odhodlání" k principu kolektivní obrany dle článku 5 Severoatlantické smlouvy. Summit též deklaroval pokračující podporu Ukrajině v boji proti ruské agresi. Na místě byl s českou delegací i poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Český novinář vietnamského původu Viet Tran si mentálně připadá víc jako Čech než jako Vietnamec. "K vietnamským kořenům jsem se nikdy moc nehlásil, minimálně do vysoké školy ne. Bylo to pro mě něco nepřirozeného. Chtěl jsem se integrovat do české společnosti," říká.
"V podstatě máme dvě země, které bojují tak dlouho a tak tvrdě, že ani nevědí, co to k**va dělají," prohlásil Donald Trump před úterním odletem na summit NATO v nizozemském Haagu. Reagoval tak na plánovaný odvetný izraelský úder kvůli íránským raketám vypáleným na židovský stát po zahájení příměří, které sám ohlásil.
