I na Donalda Trumpa byla zarputilost ve věci Grónska mimořádná, konstatuje ředitel Občanského institutu a odborník na Spojené státy Roman Joch. Byla nerozumná a pro něho osobně a hlavně pro reputaci Ameriky škodlivá, dodává.
Když se většina čerstvě zmobilizovaných pěšáků dostane na frontu, doufá, že je to jen zlý sen, ze kterého se probudí, říká jeden z nejzkušenějších ukrajinských frontových velitelů major Ivan Jablonski „Čupik“. „Pokud to přežijí, buď dezertují, nebo pochopí, že tohle je válka, a musíš zabít, nebo budeš zabit. A z některých se stanou dobří vojáci…“
Stalo se to už mnohokrát – a neunikli jsme tomu ani tentokrát. Donald Trump přišel s nehorázným požadavkem (anexe Grónska) a bezostyšně vyhrožoval („zmocníme se ho tak či onak", „zavedeme cla“). Evropané začali s hrůzou reálně uvažovat o tom, co budou dělat, když Američané vojensky zaútočí na území jejich dánského spojence. Jenže ve skutečnosti šlo jen o starou Trumpovu vyjednávací taktiku.
„Prezident by sám od sebe žádnou nabídku letadel nedával,“ myslí si bezpečnostní expert Milan Mikulecký. „S požadavkem přišel Kyjev a prezident ten požadavek nějakým způsobem pustil do éteru.“ O převodu strojů L-159 na Ukrajinu totiž jednala už předchozí vláda. A armáda údajně potvrdila, že čtyři stoje může postrádat. „Myslím si, že je na čase, aby se s tím doporučením veřejnost mohla seznámit.“
Se současnou českou vládou toho máme mnohem víc společného než s tou předchozí, konstatuje při své první návštěvě od návratu Andreje Babiše do premiérského křesla maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. „Troufám si říct, že v těch nejdůležitějších otázkách jsme na jedné lodi.“
„Právě jsem projížděl svou čtvrtí v Buči, kde je -12 °C, šedá zamrzlá obloha a v ulicích sněží,“ popisuje známý ukrajinský novinář Ilja Ponomarenko svůj den v Buči na předměstí Kyjeva. A vysvětluje, jak i přes výpadky elektřiny fungují obchody a může si koupit pizzu.
Prezident Pavel slíbil během návštěvy Ukrajiny svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému letouny, které jsou „velmi efektivní proti dronům“. Typ letounu nespecifikoval, Aktuálně.cz ale má indicie, o jaká letadla by mohlo jít.
Ruští velitelé údajně předstírají úspěchy, aby získali odměny a vyznamenání. Říká se tomu „brát na úvěr“. Vesnice, u nichž v předstihu hlásili dobytí, se pak snaží pod svou skutečnou kontrolu získat na přelomu roku, aby nepřišli o prémie. Ženou proto vojáky do sebevražedných útoků s jediným cílem – natočit vztyčení ruské vlajky jako důkaz úspěchu.
ODS nebyla připravená na vládnutí, je rozbředlá a vládne v ní ohlušující ticho. Vítá kandidaturu Radima Ivana, která rozvíří stojaté vody v ODS. Martina Kupku považuje za dobrého ministra, ale příliš navázaného na éru Petra Fialy. Bývalý místopředseda ODS a ministr vnitra Ivan Langer vstoupil do předvolebního dění v ODS zveřejněním tzv. Olomouckých artikulů, které formulují konzervativní vizi ODS.
ODS nebyla připravená na vládnutí, je rozbředlá a vládne v ní ohlušující ticho. Vítá kandidaturu Radima Ivana, která rozvíří stojaté vody v ODS. Martina Kupku považuje za dobrého ministra, ale příliš navázaného na éru Petra Fialy. Bývalý místopředseda ODS a ministr vnitra Ivan Langer vstoupil do předvolebního dění v ODS zveřejněním tzv. Olomouckých artikulů, které formulují konzervativní vizi ODS.
Poslanec a čestný předseda Motoristů a nejnověji také zmocněnec vlády pro Green Deal Filip Turek vyvolal bouři kritiky svými výroky v Kyjevě o tom, že za válku může i špatná zahraniční politika velmocí a rozšiřování NATO. To, že úvahy o členství Ukrajiny v NATO přispěly k ruskému rozhodnutí zahájit agresi, ale většina expertů potvrzuje. Důležitý je ale kontext.
Poslanec a čestný předseda Motoristů a nejnověji také zmocněnec vlády pro Green Deal Filip Turek vyvolal bouři kritiky svými výroky v Kyjevě o tom, že za válku může i špatná zahraniční politika velmocí a rozšiřování NATO. To, že úvahy o členství Ukrajiny v NATO přispěly k ruskému rozhodnutí zahájit agresi, ale většina expertů potvrzuje. Důležitý je ale kontext.
Devětapadesátiletá paní Olja zametá centrum Lvova už deset let. Ve čtvrtek ráno zápasila s přívalem sněhu v samotném centru města, u velkého pomníku Stepana Bandery. Přesně tam ale dopadl ruský dron Šáhed. Exploze ozářila okolí a hořící trosky padaly jen pár metrů od Olji. Ta se jen zastavila a po pár sekundách pokračovala v odhazování sněhu.
Írán je na hraně kolapsu a 47 let po Chomejního islámské revoluci hrozí, že režim ajatolláhů skončí. Zemí s 85 miliony obyvatel, jaderným programem a čtvrtými největšími zásobami ropy na světě otřásají protivládní protesty, které si vyžádaly několik set obětí.
Přiletět si pro nejvyššího íránského vládce ajatolláha Chameneího přímo do Teheránu podobně jako pro venezuelského diktátora Madura do Caracasu? To opakovaně naznačil Donald Trump. Írán ale může být těžší oříšek. Američané se o podobnou akci už jednou pokusili. A nedopadlo to dobře.
Nový Metropolitní plán Prahy pracuje s konceptem 15minutového města. Není to nic úplně nového, vysvětluje náměstek primátora pro oblast územního a strategického rozvoje Petr Hlaváček a upozorňuje, že na podobném půdorysu byla budována všechna středověká města.
Válka na Ukrajině trvá právě 1418 dní. Přesně tak dlouho trvala druhá světová válka, jak ji chápou Rusové – tedy od napadení Sovětského svazu Německem 21. června 1941 do kapitulace Německa 9. května 1945. Za tu dobu došla sovětská armáda od Moskvy do Berlína. Za stejnou dobu nedobyla ruská armáda Pokrovsk…
Byl to plachý, jemný muž, který nejraději trávil čas s rodinou a zvířaty. Veterinář, který měl pět dětí a domácí zvířata. Loni ale Serhij Tyščenko získal nejvyšší ukrajinské vyznamenání Hrdina Ukrajiny. Ve svých 46 letech strávil jako bojový zdravotník neuvěřitelných 472 dní bez vystřídání na první linii. Jeho příběh přinesl deník New York Times.
„U pěchoty je to těžké, strašně těžké,“ říká dvaadvacetiletý Viktor, který ve svém věku do armády nemusel, ale dobrovolně narukoval. „Někdo tu práci dělat musí.“ Podle něj je hlavní zachovat chladnou hlavu. „Padají na nás granáty, ale musíte sedět, vytrvat a ani se nehnout, protože nad námi létají drony,“ dodává.
Po žhářském útoku na kabelový most u elektrárny Lichterfelde v Berlíně v sobotu 3. ledna 2026 zůstalo v teplotách okolo nuly několik dní bez proudu přibližně 45 tisíc domácností. Část lidí musela být ubytována v tělocvičnách, pečovatelská zařízení byla evakuována, školy uzavřeny. Teprve před dvěma dny došlo k úplnému obnovení dodávek elektřiny.
