V Galerii Smečky je k vidění doposud největší výstava slovenské asambláže v Česku. Trojrozměrná technika, kterou poprvé představil Pablo Picasso, se do Československa dostala přes avantgardní proudy a kolážistům rozvázala ruce. Vedle útržků z papíru začali umělci recyklovat osobní či nalezené předměty, jako byly brýle, kružítka, koberce či brzdové destičky z automobilů.
Pražská Troja je historicky záplavovou oblastí. Na jedné straně končí zoologickou zahradou, na straně druhé viniční usedlostí Popelářka. Povodně a strmé zahrady byly dlouho příčinou, proč se do Troje lidé příliš nehrnuli. S tunelem Blanka a mostem do Holešovic ale lokalita stoupla na ceně. Vily a pozemky jsou na prodej jen zřídka, v uplynulých letech je skoupili nejbohatší Češi. Podívejte se.
Studio Black n' Arch pod taktovkou Davida Černého a Tomáše Císaře našlo společnou řeč s dalším investorem v Praze, a tak momentálně pracuje na obří plastice lokomotivy, která propojí domy ve Vysočanech. Po Top Tower je to Černého druhá spolupráce, ve které figuruje i jako architekt. "Pořád je to práce s hmotou, jen ve větším měřítku," říká v rozhovoru vyučený sochař a designér.
Všímáte si na dovolené v zahraničí městské architektury? Otestujte si, zda víte, kde najdete "Eiffelovku naležato", kde jsou největší městské lázně v Evropě anebo proč princ Charles prohlásil, že dnešní Londýn připomíná piknikový koš.
Fotografie postižených zvířat na internetu, kterými spolky vybírají peníze na jejich "záchranu", jsou začátkem pyramidy třetího největšího ilegálního obchodu v Česku. Na jejím konci jsou množírny psů a koček, které se vyváží do Evropy za miliardy korun ročně. Jak prostě ilegální byznys funguje, odhaluje pořad Infiltrace s podtitulem Obchod se soucitem, který Česká televize uvede 2. března.
David Černý navázal spolupráci s dalším investorem. Pro Eugena Rodena, který vlastní společnost SEN development, navrhl obří most ve tvaru lokomotivy. Podle informací Aktuálně.cz konstrukce odkazuje na nehodu z roku 1895 na nádraží v Montparnassu a má spojit dva domy v pražské ulici Lihovarská poblíž "Kolbenky".
Od minulého roku je Pražská tržnice bez stánků s levným zbožím. Areál chce město opravit a najít pro něj vhodný program. Než se tak stane, bude v Holešovicích působit řada kulturních spolků a prodejci jídla. "Přáli bychom si, aby se lidé naučili do tržnice chodit celoročně. Budou tu food trucky, hudební a divadelní akce," říká kurátor tržnice Michal Tošovský. Podívejte se, co a jak se letos změní.
Nový Svět je jako pařížská čtvrť Montmartre. Nejenže byl pouhým předměstím nedaleko hradeb, potkal ho i stejný osud. Do chudinské čtvrti se postupem času nastěhovali umělci, spisovatelé a filmoví režiséři, kteří místo u Pražského hradu proměnili v bohémskou a kouzelnou čtvrť. Díky tomu, že jsou domky mimo turistickou trasu, lákají uličky k životu venku a bloudění po okolí. Podívejte se.
Červený jelen je jako chrám plzeňského piva. Má nejlepší výčepní v Praze, kuchaře s hvězdou Michelin a obří interiér, který vystihuje pivní kulturu i historii místa. Nachází se v paláci Špork, v prostorách, které za první republiky stavitel Josef Gočár proměnil na betonový trezor Anglo-československé banky. Architekt Stanislav Fiala teď odhaluje jeho rukopis a přidává i něco ze sebe. Podívejte se.
Bydlet v ulici Černopolní v Brně něco znamená. Prestižní adresu znají lidé z celého Česka, a to hlavně díky vile Tugendhat. Rezidenční čtvrť, která začala vznikat před první světovou válkou, skrývá ale i další méně známé poklady, jako je například čtyřpatrový dům s benátskými žaluziemi a parapety z mramoru. Nemovitost z 40. let v těsném sousedství nejslavnější vily je teď na prodej, podívejte se.
Herečka Jiřina Štěpničková byla srdcem vlastenka. Během okupace odmítla spolupráci s nacisty a po válce podepsala petici na vznik nové Národní fronty. Přesto ji o pár let později zradil vlastní národ. Jak vypráví nový snímek Past, který Česká televize uvedla v neděli 16. února, Štěpničková se stala obětí vykonstruovaného procesu a komunistům posloužila jako odstrašující příklad pro "vlastizrádce".
Archeologové tvrdí, že první zvěřince lidé stavěli už ve starém Egyptě. Bavily lid a jejich majitelé se dmuli pýchou. Novodobé zoo mají jinou podstatu - šířit osvětu a vzbudit v lidech úctu k jiným živočišným druhům. Jakou roli v tom hraje architektura, vypráví ve své knize Pavel Ullmann ze studia AND, které stojí za pavilony v Praze i Brně. Podívejte se, jak se staví domov pro savce i ptactvo.
K selskému stavení z 19. století má jeho majitel velmi silné pouto. Statek, který stojí v jihočeském městě, už léta chátral a vyžadoval celkovou rekonstrukci. Majitel chtěl zachovat původní atmosféru domu i starý nábytek a s tímto přáním oslovil studio Mooza architecture. To během pár měsíců probudilo místo k životu. Podívejte se.
Mladá rodina s dětmi si koupila byt v Praze na Kavčích horách a chtěla ho přizpůsobit rodinnému životnímu stylu. Prostor potřeboval otevřít a upravit tak, aby vyhovoval i malým dětem. Architekti ze studia BY Architects ho rozdělili na herní, pracovní či odpočinkové zóny a odstranili překážky, které stály v cestě pohledům na malebný Vyšehrad. Podívejte se.
Karel IV. považoval Vyšehrad za největší symbol starých českých dějin. Dnes lidi tolik netáhne, kvůli vizuálnímu smogu, spletitým cestám a absenci kultury Češi ani nevědí, proč na kopec vyjít víckrát než jednou do roka. To se ale po opravě může rychle změnit. Nový ředitel Petr Kučera doufá, že největším magnetem Vyšehradu budou nově zpřístupněné podolské kasematy se zbytky protileteckých krytů.
Za vlády Rudolfa II. byla Bubeneč vesnice. Stávalo tam pár usedlostí a také cesta, která vedla od polností na Pražský hrad. Když přestalo šlechtě stačit historické jádro, bylo jasné, jak rozšířit hranice stávajícího města. Na výstavbu navázali architekti první republiky, a tak vznikly vily, jejichž hodnota se dnes dá měřit v cihlách zlata. Přesto nebo právě proto jsou některé z nich prázdné.
Kotvy, talíře a podomácku vyrobená tažná lana s motorem byly v 70. letech téměř na každém prudším svahu. Některá zařízení vydržela desítky let, dnes z nich zbyly jen dřevěné kůly nebo závěsné tyče. S nástupem velkých středisek, lepší techniky a komerční turistiky začala návštěvnost malých vleků klesat, až jejich provoz postupně skončil. Podívejte se, kde všude a jak se v Československu lyžovalo.
Lino, válendy a hodně dveří měl podkrovní byt v Praze, který si zakoupil pár s malými dětmi. Noví majitelé si s dispozicí nevěděli rady a oslovili studio Neuhäusl a Hunal. Architekti jim navrhli otevřený loft za rozumnou cenu a vytvořili nábytek na míru. Charakteristickým prvkem bytu se stalo březové dřevo. Podívejte se.
Architekti Ján Stempel a Jan Jakub Tesař se dali dohromady před 12 lety. Tesař, tehdy ještě jako student ČVUT, začal spolupracovat na projektech s o 22 let starším učitelem. Vzniklo už neodmyslitelné duo, které spolu zkrášluje Česko a navrhuje harmonické stavby pro své klienty. Část své dosavadní práce teď mapují v nové knize Rodinné domy. Tady jsou některé z nich.
Komunitní zahrady ve velkoměstě nejsou kvůli produkci potravin, vzdělávají a zapojují lidi do práce, říká Amber Alferoffová z organizace, která pomáhá sociálním farmám. Zatímco v Česku existují zhruba tři desítky komunit, v Londýně jich mají přes dva tisíce. „Tahle místa pomáhají lidem s duševními nemocemi, dětem i seniorům," říká Alferoffová. Tady jsou typy míst, které v Praze či Brně chybí.
