Říční lázně stojí pod pražskou Letenskou plání od roku 1840. Lidé z Malé Strany je nechali postavit poté, co původní molo, které sloužilo k výcviku vojáků, opakovaně poničila povodeň. Takzvaná Občanská plovárna vydržela dodnes. Kvůli špatné kvalitě vody se sice do lázní nechodí už koupat, od minulého roku ale zase slouží k setkávání lidí a relaxaci u Vltavy. Teď přibylo i bistro. Podívejte se.
Na Pustevnách v Beskydech se ve čtvrtek po šesti letech od požáru v roce 2014 otevřel obnovený Libušín. Opravu mělo na starost studio architekta Jakuba Masáka. Chata, která je pro Moravany jednou z nejdůležitějších historických staveb, je v letních měsících znovu pýchou beskydských Pusteven. Podívejte se.
Tradiční japonskou architekturu po staletí definovalo dřevo a otevřené, vzdušné prostory. V posledních šedesáti letech se ale díky rozvoji ostrova Naoshima a rostoucí populaci v Tokiu či Osace postupně změnila forma i materiály staveb. V zemi vycházejícího slunce tak vznikají stavby, které ve světě nemají obdoby. Podívejte se.
Liberecké lesní koupaliště se nachází uprostřed lesa v Lidových sadech. Vzniklo v meziválečném období a původně sloužilo jako hasičská nádrž. Několik posledních let areál chátral, chyběly převlékárny i stánek s občerstvením. Spolek Lesní koupaliště, který vede architektonická kancelář Mjölk, nově převzala areál do správy a už ho postupně obnovuje. Podívejte se.
Jedním z kandidátů na letošní Cenu za architekturu je na první pohled nenápadný dům v malé podkrkonošské vesnici poblíž Hořic. Stavba, která vyhlíží do ovocného sadu, je pozoruhodná hlavně tím, jak si architekt David Kazický poradil s umístěním skleníku. Místo na zahradu ho situoval na střechu samotného domu. Podívejte se, jak dobře to funguje.
Sto let starý dům u rušné komunikace vedoucí do Jizerských hor si rodina koupila kvůli zahradě s výhledem na Ještěd. Chalupa s tradiční sedlovou střechou byla na konci životnosti, a tak majitelé oslovili architekty ze studia Mjölk, aby navrhli domov pro ně a jejich syna. Výsledkem jsou dřevostavby v severském stylu, které stojí na sklepení starého kamenného domu. Podívejte se.
Auerspergové patřili k nejstarším a nejbohatším šlechtickým rodům v habsburské monarchii. Od 18. století sídlili v zámku Slatiňany, který si postupem času rozšířili a opravili v duchu romantismu. Šlechtický rod vydržel v obci na Pardubicku do roku 1938, kdy byl zámek zkonfiskován a později postupně oproštěn od zdobných prvků. Rekonstrukce mu teď ale vrátila původní kouzlo. Podívejte se.
Nejzajímavější venkovní koupaliště vznikala v letech 1918 až 1938. Plovárny, které navrhly osobnosti jako Dušan Jurkovič nebo Richard Podzemný, měly řadu uměleckých prvků a řešením spadaly do krajinářské architektury. V Československu bylo ještě v 60. letech asi 800 plováren a lázní. Některé se města snaží obnovit, většina však postupně zanikla. Podívejte se na nejzajímavější stavby z minulosti.
První dům z panelů vznikl v Československu před 65 lety. Stojí v ulici U Prefy poblíž sídliště v pražských Ďáblicích a od pozdějších typizovaných staveb se liší tím, že má jen tři patra. Dům, který navrhl architekt Miloslav Wimmer, má navíc sedlovou střechu a byty o výměře téměř 100 metrů čtverečních. Podívejte se, jak se z prvních experimentů vyvinula sídliště pro čtvrtinu populace.
Zájem Čechů o pěstování vlastní zeleniny je ve městech největší za posledních deset let. Jen od roku 2018 se počet komunitních zahrad téměř zdvojnásobil. Po záhoncích a chovných zvířatech touží hlavně lidé, kteří nemají zahradu, bydlí v bytech nebo chtějí zlepšit své sousedské vztahy. Na Liberecku spolu rodiny chovají i slepice, zachraňují je z klecových chovů a každý den se za to těší z vajíček.
O letošní Českou cenu za architekturu se utká 27 staveb. Mezi kandidáty je například vesnická zastávka, rodinné a bytové domy, vinařství, radnice, útulny i rozhledny. Zhruba dvě třetiny staveb financovali soukromí investoři, zbytek vznikl z veřejných zakázek. Nejlepší stavbu uplynulých pěti let vyhlásí komora architektů 24. listopadu. Podívejte se, které projekty mají šanci uspět.
Nová budova Vinařství Lahofer od architektů ze studia Chybik+Kristof má šanci získal další světové ocenění. Stavba otevřená loni v létě v jihomoravských Dobšicích totiž postoupila do finále soutěžní přehlídky MIPIM Awards. Vítěze vybere mezinárodní porota a výsledky se vyhlásí 8. září v Cannes.
Červený zámek v Hradci nad Moravicí vznikl z bývalých koníren, které v Nízkém Jeseníku navrhl koncem 19. století architekt Alexis Langer. Na kopci s výhledem na krajinu jižního Slezska choval tamní kníže anglické hřebce. Za války sloužily konírny jako nemocnice, za komunismu v nich byl hotel, který však později vyhořel. Až rozsáhlá oprava z loňského roku vrátila zámku původní ráz, podívejte se.
První krematorium v Čechách je tak staré jako republika. Stojí v Liberci a před dvěma lety oslavilo sto let. Spalování mrtvol bylo i přes existenci liberálních spolků v Rakousku-Uhersku dlouho tabu. Po roce 1918 se architekti chtěli oprostit od katolických konvencí, a tak postavili řadu experimentálních staveb. Podívejte se na ně v galerii a srovnejte je s tím, jak smuteční síně vypadají dnes.
Česká televize uvede první dokumentární snímek z pandemie covidu-19. Jeho autorem je světoznámý fotograf, portrétista a režisér Adolf Zika. Výtvarně zpracovaná esej s názvem Jaro v nouzi ukazuje, jak se v Česku vyvíjela situace od začátku do konce nouzového stavu. Co nám pandemie řekla o člověku a jakou cenu má jeden lidský život? Nejen o tom mluví Zika v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Králův mlýn nebo také Königsmühle bývala osada v Krušných horách. Celkem sedm domů stávalo v zeleném údolí pod Klínovcem a spadalo pod nedalekou obec Háj. Po odsunu Němců ale statky rodin zely prázdnotou, postupně zmizely z map i paměti lidí. Život do úchvatné, dechberoucí přírody, se už řadu let snaží navrátit Petr Mikšíček, který ruiny domů objevil při své tříměsíční cestě kolem republiky.
Jana Henychová vyrůstala v Jizerských horách a většinu svého dětství strávila venku. Po večerech četla knihy Jacka Londona a tajně snila, že až dospěje, pořídí si Bílého tesáka. Dnes má doma šestadvacet sibiřských huskyů, se kterými se v zimě vydává na sever Norska, aby zdolala 1200 kilometrů zamrzlou krajinou. O jejím odhodlání, ale také o tom, že ne vždy se daří, vypráví nový dokument Psí láska.
Od roku 1913 stojí poblíž bývalých brněnských hradeb majestátní palác. Za první republiky v něm sídlila Dělnická úrazová pojišťovna, pro kterou pracoval i Franz Kafka. Spisovatel sice působil v jejím pražském ústředí, na sklonku života ale zvažoval, že se přestěhuje právě do moravského města. Tuto legendu teď připomíná nový hostel, který vedle Kafky odkazuje i na nemocnici z 60. let. Podívejte se.
Moderátor a popularizátor vědy Daniel Stach má za sebou hektické období. Se začátkem pandemie musela redakce ČT24 nasadit mimořádné tempo a zorientovat se v nepřeberném množství informací. "Jen v prvních týdnech vyšlo na několik desítek tisíc vědeckých studií a čím déle pandemie trvala, tím více vycházelo i těch nekvalitních," říká pro Aktuálně.cz dvaatřicetiletý rodák z Českých Budějovic.
Art Villas je komplex tří domů uprostřed divokého pralesa na pobřeží Kostariky. Na zakázku českého podnikatele, zakladatele společnosti Eyelevel, ho navrhlo architektonické studio Formafatal. Vily jsou koncipované tak, aby měli hosté bezprostřední styk s přírodou a přitom si neodepřeli pohodlí a luxus. Podívejte se, jak se bydlí v domech, kde se vstává s opicemi a usíná u šumění moře.
