Světové autory a jejich ikonické stavby letos přibližuje festival Film a architektura, který začal 29. září. V Česku a na Slovensku promítne přes 30 snímků, které sledují práci slavných jmen, jako je Ricardo Boffil nebo Alena Šrámková. Dalším tématem jsou realizace, které ve společnosti budí vášně. Za pozornost stojí brutalistní Myší bunkr v Berlíně nebo obří "vesnice" pro důchodce na Floridě.
Nahlédnout do běžně nepřístupných domů tento víkend umožní Den architektury. S letošním podtitulem "Nebourej, transformuj!" představí festival zdařilé proměny historických staveb a uctí velké architekty, jako byl Josip Plečnik nebo nedávno zesnulá Alena Šrámková.
Většina lidí z Modlešovic už nevěřila, že se památkově chráněný dům na návsi někdy podaří zachránit. Třicet let na něj nikdo ani nesáhl a místní se smířili s tím, že jednoho dne spadne. Když se před čtyřmi lety ve vsi znenadání objevili zájemci o koupi, sousedé je měli za blázny. Rodina se ale nedala odradit, dům koupila a začala ho postupně zachraňovat. Buduje v něm centrum pro milovníky květin.
V jižních Čechách na pozemku u bývalého drážního domku z 19. století nově bydlí lidé, kteří překonávají závislost na drogách. Dřevěnou novostavbu navrhl architekt Jakub Našinec pro neziskovou organizaci Sananim.
Jiří Havran žije od 80. let minulého století v Norsku. Dlouhou dobu připravoval a vydával knihy o severské architektuře, posledních dvacet let fotí drobné stavby, které silničáři staví na alternativních trasách v krajině. Snímky teď vystavuje Galerie Jaroslava Fragnera v Praze. Ukazují, že zastavení pro turisty je na severu nápaditější než český párek v rohlíku.
Hlavní ocenění v soutěži Architekt roku 2022 za mimořádný přínos oboru v posledních pěti letech získali Ladislav Kuba a Tomáš Pilař. Jejich ateliér, který na české scéně působí už od roku 1996, navrhl například čítárnu Jihočeské vědecké knihovny, Paláce Omega v Brně nebo rodinného domu v údolí Dyje.
Na začátku byl jen pozemek v obci Rybí v Moravskoslezském kraji a sen velké rodiny, že budou mít dům, kam se vejdou všichni. Jak má stavba vypadat, nebylo hned jasné, rodina neměla moc peněz, přála si ale bydlet udržitelně a částečně stavět svépomocí. Z požadavků vzešel návrh na dřevěný dvojdům, který navazuje na architekturu podbeskydských stavení a počítá i s místem pro děti i prarodiče.
V malebné krajině nad obcí Zahořany se tyčí jeden z historicky nejstarších kostelů v severních Čechách. Vznikl v 17. století, a přestože je chráněný jako kulturní památka, od 50. let minulého století je prázdný a chátrá. Nadějí na jeho záchranu je místní spolek, který před pár lety založili lidé z Prahy. Díky jejich aktivitě se stavbu podařilo dostat z toho nejhoršího, oprava ale potrvá roky.
Regionální stanice Český rozhlas Olomouc má po 73 letech nové sídlo. Ze staré měšťanské budovy se novináři přestěhovali do bývalého obchodního domu s nábytkem. Objekt v Pavelčákově ulici pochází z roku 1912 a byl jednou z prvních železobetonových staveb v Rakousku–Uhersku. Rozhlas dům koupil před čtyřmi lety a nechal ho kompletně zrekonstruovat.
Porota vybrala finalisty prestižní české soutěže Architekt roku. O hlavní cenu se uchází pětice, která se v uplynulých pěti letech významně zasloužila o rozvoj kvalitní architektury v Česku. Mezi nominovanými je studio Kuba & Pilař architekti, Roman Koucký, Ivan Kroupa, Mirko Baum i Jan Magasaník z dánského studia BIG, který se podílel na návrhu Vltavské filharmonie.
V listopadu loňského roku Praha 7 představila první opravený podchod na pražské Vltavské. Nevyužívaná ulička pod mostem u stanice metra se za dva a půl milionu korun proměnila do svěžích růžovočervených barev, přibyl tu basketbalový koš a mobiliář pro skateboarding nebo BMX. Po tři čtvrtě roce je však prostor zase k nepoznání.
V bývalé industriální části Bratislavy dělníci dokončili tři věže ve tvaru doutníku. Navrhlo je studio světoznámé architektky Zahy Hadid, která před svou smrtí vyprojektovala i novou část pražského Masarykova nádraží. Bronzové stavby v Bratislavě mají v porovnání s "Masaryčkou" odvážnější architekturu, jsou vyšší a nabízí výhled na Staré Město.
Přestože královna Alžběta II. vlastnila v životě více plemen, k srdci jí nejvíce přirostl malý pastevecký pes corgi. Během svého panování odchovala třicítku zvířat, přičemž v jednu dobu jich vlastnila až devět zároveň. Psi měli vlastní pokoj a dostávali speciální jídlo připravené kuchařem.
Studenti střední odborné školy v Hrdlořezech v Praze 9 šli v září poprvé do nové školy. Budova ze 70. let minulého století je pryč a na jejím místě stojí dům s dřevěnou fasádou, fotovoltaickými panely a hřištěm. Rekonstrukce trvala tři roky. Kromě prostornějších učeben má škola chytré technologie, které v době energetické krize ušetří na elektřině. Vyrobí jí víc, než spotřebuje.
Zámek Balmoral ve Skotsku patřil mezi nejmilejší místa královny Alžběty II. Sídlo s obřími pozemky a několika dalšími nemovitostmi využívala k relaxaci a pobytu v přírodě. Od července do října v něm trávila většinu svého času, oficiální návštěvy v něm přijímala jen výjimečně. Právě díky nim si dnes ale můžeme alespoň trochu představit, jak zámek vypadal uvnitř.
Jeden z nejkrásnějších bytů v Plzni se koncem září otevře veřejnosti. Takzvanou Semlerovu rezidenci, kterou po Adolfovi Loosovi dokončil jeho žák, řemeslníci rekonstruovali 10 let. Jméno nese podle svých tehdejších majitelů Oskara a Jany Semlerových a z Loosových realizací je jediným místem, které v Plzni přibližuje princip raumplanu.
Na několika místech v bývalých Sudetech jsou od léta automaty na básně. Takzvané Poesiomaty, které před pár lety vymyslel pražský kavárník Ondřej Kobza, stojí v krajině u opuštěných kostelů a pomyslně odkazují na zvuk zaniklých zvonů. K přehrání jedné z audionahrávek stroj nepotřebuje žádnou elektřinu, stačí jen zatočit klikou, zvolit si druh zvuku a poslouchat.
Před 180 lety se narodil bandita, bankovní a vlakový lupič Frank James, bratr slavného amerického psance Jesseho Jamese. Zemřel v roce 1915.
Funkcionalistický dům u pražské magistrály, který dnes nese název Fuchs 2, zachraňuje stejnojmenný kulturní spolek. Chátrající prázdnou budovu proměňuje v kulturní místo s klubem, komunitním centrem, hudebními zkušebnami i barem.
Šestnáctiletý Ondřej Filgas se ještě během studia základní školy zamiloval do architektury. Zlomovým okamžikem pro něj byla návštěva Archeoparku Pavlov na Moravě, který ho uchvátil svou nevšední atmosférou. Začal se více dívat kolem sebe a rok nato s kamarádem založili online průvodce. Své tipy na domy, mosty, muzea nebo rozhledny chce teď vydat v knižní podobě.
