Letňany jsou jediným územím v Praze, kde končí vestibuly metra uprostřed polí. Plán na proměnu oblasti, která měla původně nabízet obří stadion a sportoviště pro olympijské hry, se nikdy nerealizoval a jeho jediným pozůstatkem je autobusové nádraží a několik východů z metra. Město se po letech snaží prázdné pozemky využít a navrhuje na nich městskou čtvrť. Ne všem se ale nová výstavba zamlouvá.
Ze sídliště Bohnice autobusem do Kobylis, z nich metrem na Vltavskou a pak tramvají. Cesta z pravého břehu Vltavy do Dejvic v Praze 6 dnes lidem zabere nejméně 40 minut. Za pár let by se ale mohla výrazně zkrátit. Jak ukazuje nové video z dílny dopravního podniku a vítězného studia William Matthews Associates, lanovka přes Vltavu pojede sedm minut a přepraví až 4000 lidí za hodinu.
Člověk si před ní připadá jako mravenec. Devítipatrová Masaryčka, která byla jednou z nejočekávanějších pražských staveb, je hotová. Holé interiéry z pera Zahy Hadid se proměnily v přepychové kanceláře a vnější plášť budov září zlatem. Lidé si mohou užít hlavně nové náměstí, restaurace v parteru a pochozí střechu s výhledy na Žižkovskou věž, Vítkov i Letnou.
Národní cenu za architekturu letos získala dřevostavba postavená pro společnost Kloboucká lesní na Valašsku. Střídmý dům se chlubí tím, že je největší dřevostavbou v Česku, navíc nezávislou na externích zdrojích energie. "Stavbu jsme navrhli tak, aby udávala trend budoucnosti. Ekologii a jednoduchost jsme doplnili o ty nejmodernější technologie," tvrdí architekti ze studia Mjölk.
Dva kamarádi Adam a Dominik si na cestách norskou přírodou uvědomili, že jim doma chybí místo, kde by se mohli zašít a oprostit se od digitálního šumu i neustálé potřeby kontrolovat telefon. Proto když se vrátili, našli si pozemek v netknuté moravské přírodě a postavili na něm chatu ve skandinávském stylu. Takzvanou Hyttu dnes využívají k soustředěné práci i pronájmu.
V architektonickém ateliéru zvaném Cake Houses se nakupuje podobně jako v cukrárně. Člověk si vybere formu, ingredience a jako třešničku na dortu má v ceně "upečení" a dovoz na zahradu. Vítězové hlavní ceny Designbloku vymysleli typizovanou rodinnou stavbu, která se navrhne a vyrobí v továrně. Jde ji snadno upravit dle chutě, je z kvalitních materiálů a má estetiku i komfort 21. století.
Plzeňský dům v rodinné zástavbě se majitelé rozhodli přešít podobně jako starý kabát. Vyměnili podšívku, přišili nové knoflíky a jeho konfekčnímu střihu vtiskli osobitost 21. století. Nový styl, který pro rodinu navrhlo studio Pro-story, domu sluší. Má dva menší štíty se sedlovou střechou a zábavný interiér s různými úrovněmi mezipater a otevřením do krovu.
Věra Janoušková přestane tavit jeden ze smaltovaných hrnců, který našla na smetišti, a projde do druhé poloviny domu. Je čas na oběd, chystá se říct muži, ale ten ji předstihne. "Neměli bychom tu trochu poklidit?" ozve se. "Dyť jsme přece v sochařském ateliéru," namítne Věra. Tak to kdysi vypadalo v jejich domě v pražských Košířích, který byl po náročné rekonstrukci nedávno proměněn v muzeum.
Je nejstarší dlážděnou ulicí v Praze, ale také historickým okénkem do dění 50. let minulého století. Hybernskou nedaleko Obecního domu po druhé světové válce zabrala Státní bezpečnost a zřídila v ní byty s odposlechy, pozorovatelny i své kanceláře. Lokality byly sice přísně tajné, v domech, kde je dnešní Kampus Hybernská, se ale našly artefakty, které přibližují policejní praktiky.
Býval to docela obyčejný dvojdomek na předměstí malé obce Ostopovice nedaleko Brna. Pak se jeho polovina proměnila v moderní venkovskou architekturu a své obyvatele těší designem, který v sousedství nemá obdobu. Proměnu, která starý dům přizpůsobila nárokům na moderní bydlení, vedlo renomované studio ORA. To se soustředilo hlavně na otevření interiéru i svěží barevnost.
Ač je hned u katedrály svatého Víta, dům Nového proboštství byl v jejím stínu a nepatřil mezi chlouby Pražského hradu. Nemovitost charakterizovala zničená fasáda, zabedněná okna a spor, který o ni vedl stát a katolická církev. Co majetek získala zpět Metropolitní kapitula, ale budova dostala druhou šanci. Nedávno dokončená oprava jí vrátila přísnost novogotického stylu a vdechla jí nový život.
Děkan pražské právnické fakulty neměl klidný start do nového týdne. Od rána se potkával s vyděšenými profesory a uklidňoval je, že do Kotěrovy budovy nevnikl vandal. Posprejované žulové stěny v atriu a vyvěšené transparenty, které zaskočily všechny příchozí, ho jako jednoho z mála nechávaly v klidu. Na rozdíl od kolegů totiž věděl, že jsou součástí tajného projektu Vladimira 518 a Epose 257.
On spal dvě, ona čtyři hodiny denně. Poslední týdny byly pro manžele Smetanovy těmi nejnáročnějšími v životě. Datum slavnostního otevření opravených Automatických mlýnů v Pardubicích se blížilo a ještě zdaleka nebylo vše hotovo. Do finálních prací se proto zapojila celá rodina. "Je to krásné, ale jde z toho hrůza. Raději bych, kdyby měli hezký, malý byt," říká maminka investorky.
Třináct let vypráví příběhy o obyčejných věcech, kterých si většina lidí ani nevšimne. Tvůrci amerického podcastu "99% Invisible" Roman Mars a Kurt Kohlstedt poukazují na zdánlivě nudné prvky veřejného prostoru a ukazují na nich genialitu městského plánování a infrastruktury. Podcast nedávno vyšel i knižně, pod názvem Neviditelné město je k mání v pražském Institutu městského plánování a rozvoje.
Vymlácená okna, zarostlé pozemky, opadaná fasáda a shnilé stropy. Budoucnost zámku v jihočeské obci Nová Včelnice ještě před pár lety nevypadala růžově. Někdejší tvrz, jejíž historie sahá do středověku, čtyřicet let chátrala a vypadala, že je na odpis. V roce 2019 se ji ale podařilo prodat a během dvou let se z ní stala pýcha obce, která dnes nabízí domov a péči lidem v pokročilém důchodovém věku.
Desítky staveb po celé republice, které lidé často znají jen zvenku, se o víkendu volně zpřístupní veřejnosti. Díky festivalu Den architektury budou otevřené ikonické stavby i méně známé budovy, které v uplynulých letech dostaly novou tvář nebo vyrostly na zelené louce. Nahlédnout budete moct například do proměněných lázní v Karlových Varech, vratislavské školky i nového sídla Kloboucké lesní.
Devět let stopoval po světě, a když v Africe chytil malárii, řekl si, že končí, usadí se a koupí si psa. Fena Corey, kterou po návratu dostal od kamaráda, ho ale doma udržela jen pár dní. "Když jí byly tři měsíce, jeli jsme do Plzně na přednášku, zlákal nás autostop a skončili jsme v Itálii," říká Slávek Král, který s fenkou projel 28 států a zapsal ji tím do České knihy rekordů.
Ačkoli má 1260 metrů čtverečních, ve zvlněné krajině není téměř vidět. Novostavba vinařství Gurdau, která nese historický název obce Kurdějov, působí jako vrchol jednoho ze zelených kopců jižní Moravy. Její zaoblené tvary připomínají lasturu mořského šneka, již časem pohltí řasy a rostliny. Architektonický počin loňského roku vznikl ve spolupráci investora Zdeňka Horta a autora Aleše Fialy.
Přijíždějící vlak viděli už ze strojoven na věžích. Když nebe zahalila pára a zpěv ptáků přehlušilo skřípání brzd, stáli zaměstnanci dole na peronech, aby vyložili dovezené zboží. Funkcionalistické nádraží na pražském Žižkově patřilo mezi nejrušnější překladiště světa. Od doby, kdy na něm zastavil poslední vlak, ale chátrá a čeká na své využití.
Jejich nejmladší dítě strávilo na cestách polovinu života a za svůj domov považuje karavan. Jan a Martina se před dvěma lety rozhodli opustit své rodinné pohodlí, vzali děti ze školy a vydali se na jízdu kolem světa. "Žili jsme třináct let na Zélandu, ale z nějakého důvodu jsme se tam necítili jako doma. Chtěli jsme cestovat dál a najít si to místečko, které by nás chytlo za srdce," líčí manželé.
