Na lidském těle je jen málo míst, která jsou infekčnější než ústa, a tím pádem kamkoliv jinam roušku dáme, tak je to vylepšení, popisuje vhodné skladování roušek docent Václav Čuba z Katedry jaderné chemie ČVUT. Podle něj je po sundání roušky nejlepší variantou ji uložit do igelitového sáčku. Nošení roušky na paži nebo v batohu, pokud zrovna není nutné ji mít nasazenou, také nevadí, dodává Čuba.
Respirátory jsou obecně ochranné pomůcky určené pouze k jednorázovému použití. Podle vědců z Českého vysokého učení technického ale existuje několik metod jejich nouzové sterilizace. Díky ní je možné respirátory několikrát opakovaně použít, a to mnohdy jen s nepatrnou ztrátou filtračních schopností. Postačí k tomu například horkovzdušná nebo mikrovlnná trouba.
Zvládnutí první vlny do značné míry souviselo s drastickými opatřeními vyhlášenými v půlce března. Na 2 měsíce se v Česku téměř zastavil život. Restrikce schválené v nouzovém stavu doprovázelá ostrá prohlášení politiků. Premiér Andrej Babiš mluvil o tom, že jsme ve válce s virem. A doporučoval mj. nošení roušek i v autě. Byla to chyba, tvrdí redaktorka Zdravotnického deníku Ludmila Hamplová.
Areál Pražské tržnice v Holešovicích původně sloužil jako ústřední jatka, kde řezníci ročně zpracovali až 87 milionů kusů dobytka. „Tady ty krávy řvaly, vydávaly hrozné zvuky,“ vzpomíná kurátor Josef Vomáčka. Po uzavření jatek v 80. letech se využití areálu zcela proměnilo. Podívejte se na reportáž, kde Vomáčka prozrazuje, jaké využití například měly budovy nynějšího nočního klubu nebo nevěstince.
Nekonečné a hlučné kolony aut, vibrující domy. Ve dvou středočeských obcích jsme s kamerou zjišťovali, jak se žije lidem, kterým kolem domovů projíždějí tisícovky aut denně a oni zatím marně čekají na dostavbu dálnice.
Na většině území Česka dnes skončila povinnost nosit roušky v uzavřených prostorách a městské hromadné dopravě. V hlavním městě lidé roušku ve většině případů skutečně sundali, zhruba třetina lidí ji ale dál nosí. Mít ústa i nos dál zakryté doporučuje pražský dopravní podnik. Stejný názor má i prezident České lékařské komory Milan Kubek. Podle něj je nošení roušek výrazem ohleduplnosti.
Po 53 letech utichla hnědouhelná elektrárna Prunéřov I. Za tu dobu vyrobila energii, která by Česku stačila na dva roky. Kotle vyhasly a turbíny se definitivně dotočily 30. června 2020.
V Česku se objevilo klíště původem z jižní Evropy a subsaharské Afriky. Při sání může přenášet takzvanou krymžsko-konžskou horečku. „Ta se může vyskytnout i u člověka. Nicméně nebezpečí, že by klíšťata, která se dostávají na naše území, byla touto nemocí infikována, je celkem malé,“ uvádí parazitolog Jan Votýpka. Podívejte se na video, kde parazitolog radí, jak takové klíště snadno rozpoznat.
Molekulární bioložka Soňa Peková se proslavila svými výroky o tom, že nový typ koronaviru je uměle vytvořený a pochází z laboratoře. Reportérka Aktuálně.cz se vydala zjistit, jaký pohled na původ a chování viru zastávají ostatní odborníci. Mohou za vznikem nového typu koronaviru stát genetičtí teroristé? Podívejte se na video s molekulárním genetikem Janem Pačesem z Akademie věd České republiky.
Aplikace eRouška je součástí takzvané chytré karantény. Má pomoci ke zpomalení šíření nákazy a k co nejrychlejší izolaci potenciálně nakažených koronavirem. Dokáže ale aplikace její uživatele dostatečně ochránit? Podívejte se na video, kde jsme ji na modelových situacích vyzkoušeli. Ukázalo se, že na mobilním telefonu značky Apple při běžném užívání nemusí spolehlivě fungovat.
Po téměř dvou a půl měsících mohli dnes provozovatelé opět otevřít bazény. "Dnešní ráno jsme tady měli zhruba 70 lidí," komentuje návštěvnost pražského plaveckého areálu Šutka Jan Chabr, radní pro správu majetku. Návštěvníci ale budou muset nosit uvnitř roušky. Mohou si je sundat jen při cestě do bazénu a v době plavání. Myslím, že v rámci ochrany svého zdraví to budou lidé dodržovat, míní Chabr.
Hned v prvním dnu po znovuotevření lidé vyprodali omezené kapacity malých sálů v pražském kině Světozor. "Zatím se ukazuje, že se lidé těší do kina a budou k nám zase chodit," uvádí ředitel kina Vojtěch Marek. Diváci si kvůli opatřením v kinech nemohou koupit jídlo ani pití a v sále musí dodržovat rozestupy. I pro omezený počet diváků se nám vyplatí hrát, je to lepší než mít zavřeno, tvrdí Marek.
"Kdyby nákaza mezi osobami bez domova vypukla, tak by následky mohly být opravdu dalekosáhlé," říká David Varyš, student medicíny a jeden z členů spolku Medici na ulici, který dobrovolně už 4 roky ošetřuje bezdomovce. Nyní je kvůli epidemickým opatřením jejich práce v terénu náročnější. Informovanost bezdomovců je stejná jako v běžné populaci, někteří o situaci ani vědět nechtějí, tvrdí Varyš.
"U těch, kteří prodělali virus, po 14 dnech odebereme krev a získáme plazmu. Tak bychom měli získat protilátky proti koronaviru," popisuje novou formu léčby Martina Vašáková, přednostka pneumologické kliniky Thomayerovy nemocnice. Takovou plazmu chtějí podávat těžce nemocným pacientům a podle Vašákové by mohla pomoci i tomu, aby infekce neprobíhala tak bouřlivě a tolik neponičila plíce nemocného.
“Osobně mě současná situace na jednu stranu strašně těší, ale na druhou si myslím, že ji musíme pozorovat s určitou nervozitou,” říká Jan Vydra, primář jednotky intenzivní péče z Ústavu hematologie a krevní transfuze. Podle něj by lidé při uvolňování opatření neměli polevit v ostražitosti. Nikdo nemůže říct, jestli v následujících týdnech nedojde k opětovnému zhoršení, tvrdí primář.
"Obyvatelstvo je tak vystrašené, že se bojí chodit s normálními zdravotními obtížemi do nemocnic," říká Martina Vašáková, přednostka pneumologické kliniky Thomayerovy nemocnice. Opatření sice přispěla k tomu, že rozšíření koronaviru není v ČR tak výrazné, ale téměř úplné zmražení zdravotní péče může některé pacienty stát i život, tvrdí předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti.
Remdesivir viru znemožňuje, aby se v buňce dál množil, vysvětluje funkci experimentálního léku proti koronaviru farmaceut Lukáš Dušek. Podle něj by při léčbě nemoci Covid-19 také mohly pomoci léky proti chřipce, HIV nebo artritidě. Problémem ale potom může být jejich celosvětový nedostatek. V dalším dílu cyklu Život v pandemii farmaceut Dušek také zdůrazňuje, že samotné léky pandemii nezachrání.
Riziko nákazy se může zvýšit, pokud si roušku budeme upravovat, sahat na ní a nemýt si ruce, tvrdí Petr Smejkal, hlavní epidemiolog Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze. Podle něj poskytují při správném zacházení větší ochranu látkové roušky. U nich ale není nutné mít několik vrstev látky.
Není jisté, jestli po prodělání nemoci Covid-19 na ni budeme mít protilátky, tvrdí imunolog Zdeněk Zadražil z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Podle něj může být potom člověk vůči novému typu koronaviru imunní jen pár měsíců. V dalším dílu cyklu Život v pandemii imunolog Zadražil odpovídá i na to, jestli mohou mít pacienti, kteří prodělají onemocnění Covid-19, trvalé následky.
Nanotechnologické firmy se rozhodly bojovat s nedostatkem ochranného zdravotnického materiálu v Česku. Od zítřka začnou společnosti Scimed Biotechnologies a InoCure vyrábět roušky s přidanými nanovlákny. Díky nim se sníží jejich propustnost pro vniknutí virů. Firmy plánují vyrobit až 150 kusů za hodinu. Vylepšené roušky budou dodávat primárně pražské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady.
