V odlehlých komunitách v Indii je zdravotní nebo mentální postižení pořád společenské tabu. Zákony mnohdy platí jen na papíře, řada rodin o existujících možnostech často neví. Změnit se to snaží místní aktivisté i mezinárodní organizace. Mezi nimi Světlo pro svět, které má svoji pobočku i v Praze. Centrum Mary Rice pro zvláštní vzdělávání v indickém Shillongu denně navštěvuje téměř stovka dětí.
Je to první malá šance na historický průlom. V ženevském sídle OSN jednají tento týden o budoucnosti doposud rozděleného Kypru zástupci tamních Řeků a Turků. Ve čtvrtek se k nim připojili i představitelé Řecka, Turecka a Velké Británie. Trojice států už desítky let funguje jako garant nezávislosti ostrova. Na Kypru může díky projednávané nové bezpečností dohodě postupně vzniknout federace dvou států, ve které by se obě kyperská etnika dělila o moc. Kypr je rozdělený na řeckou a tureckou část od roku 1974, kdy se tamní řečtí nacionalisté pokusili o vojenský převrat a chtěli ostrov připojit k Řecku.
Novým thajským králem byl prohlášen Mahá Vatčirálongkón, 64letý syn zesnulého, masově oblíbeného krále Rámy IX. Ani zdaleka se mu ale nedostává takové úcty, jakou disponoval jeho otec, který pro mnohé Thajce představoval záruku stability v době častých politických turbulencí. V zemi má spíše pověst playboye opředeného skandály a užívajícího si rozmařilého života v Evropě. Vatčirálongkón sice formálně převzal trůn, korunován ale bude nejdříve až příští rok. Poté, co skončí smuteční období po smrti bývalého krále.
Představitelého populistických stran v Evropě obdivují Donalda Trumpa. Šanci svézt se na jejich vlně jim dávají blížící se volby. Mezi základní body Trumpovy předvolební kampaně patřily zkrocení imigrace, boj proti stávajícímu systému a "navrátit Americe její velikost". K jeho nečekanému vítězství mu záhy gratulovali i představitelé evropských stran, které s ním podobný pohled sdílejí. Pouze navlečený na jejich vlastní zemi. Představitelé populistického trendu, jako jsou Marine Le Penová, Geert Wilders nebo Beppe Grillo, se budou chtít svézt na Trumpově vlně. Šanci jim dávají blížící se volby.
V Indii je nejčastější příčinou slepoty šedý zákal, jehož odstranění trvá jen několik málo minut. Chirurgický zákrok je v Indii zdarma, chudí vesničané ve státě Assám o tom ale mnohdy nevědí nebo nemají prostředky ani na cestu do nemocnice. Místní dobrovolníci proto vyjíždějí na venkov, otevírají mobilní kliniky a sváží lidi k operacím. Pomoct se jim snaží například nezisková organizace Světlo pro svět, která má pobočku i v Praze.
Šedý zákal je v Indii nejčastější příčinou slepoty. Jeho odstranění sice trvá jen 15 minut, zemědělcům z odlehlých oblastí indického státu Assám ale chybí osvěta i finanční prostředky na cestu do nemocnice. Pomoct se jim snaží například nezisková organizace Světlo pro svět, která má pobočku i v Praze. V chudém indickém regionu spolupracuje s místními aktivisty. Jen loni dokázali společně pomoci asi padesáti tisícům lidí.
Realitní magnát, který cestou do Washingtonu bořil jedno pravidlo za druhým a urazil přitom polovinu Ameriky, se zřejmě pokusí o střídmější image. A to i na pohled. Přeměna už začala. V prvním povolebním proslovu nasadil smířlivější tón a slíbil sjednotit zem. Americká média teď spekulují, jak daleko ustoupí od image, která ho proslavila, a zda Bílý dům nedostane zlatý nátěr. Také se přou o to, co se stane s Trumpovými soudními tahanicemi a jeho obří společností.
"Kdyby Islámský stát zaútočil na USA, vy byste neodpověděl jadernou zbraní?" zeptal se během předvolební kampaně republikánský kandidát Donald Trump novináře v televizi. Americký prezident má pořád blízko sebe jaderný kufřík a kartu s kódem. Ta se už ale v minulosti ztratila. Ležela v nemocnici na zemi nebo skončila v čistírně. O použití jaderných zbraní může rozhodnout prezident sám. Namísto prudké povahy proto potřebuje spíš rozvahu, která už v minulosti zabránila tragédiím. Desítky bezpečnostních expertů v USA přitom v minulosti označily Donalda Trumpa za nezpůsobilého zvládnout jaderné zbraně.
Donald Trump se v lednu 2017 stane prezidentem Spojených států. Ohlasy na jeho zvolení sledujeme v online reportáži.
Donald Trump se v lednu 2017 stane prezidentem Spojených států. Volby sledujeme v online reportáži.
Přes čtyři pětiny respondentů v průzkumu The New York Times a CBS News na začátku listopadu uvedly, že předvolební kampaň v nich zanechává spíše pocit znechucení než vzrušení. Navíc řada z nich nevěří, že vítěz voleb dokáže zemi rozhádanou toxickým soupeřením o Bílý dům opětovně sjednotit.
Jednapadesátiletá podnikatelka z Londýna Gina Millerová se podle svých slov bála "zrádné budoucnosti" a musela začít jednat. Za vlastní peníze si proto najala právnickou firmu a postavila se britské vládě. Soud její námitky uznal. Tvrdým zastáncům Brexitu se tak stala trnem v oku, častují ji nadávkami i výhrůžkami.
Rozhodnutí vrchního soudu, že britská vláda nemůže bez svolení parlamentu spustit formální vyjednávání s EU, je velkou ranou pro premiérku Theresu Mayovou a její plány aktivovat příští rok na jaře článek 50 Lisabonské smlouvy. Potíží, které mohou cestu k Brexitu zkomplikovat, rozhodnutí soudu vyvolává hned několik. Odvolací kolečko může paradoxně skončit u Evropského soudního dvora.
Letouny Čcheng-tu J-20 vybavené technologií stealth představil Peking v úterý v rámci obří letecké show v jihočínském pobřežním městě Ču-chaj. Podle armádních analytiků symbolizují snahu Číny o modernizaci letectva a přiblížení se technologiím USA. Svým vzhledem J-20 nejvíce připomíná americkou stíhačku F-22 Raptor. V tuto chvíli je ale příliš brzy na to posoudit, zda se krycí vlastnosti nově představeného stroje vyrovnají těm, kterými disponují americké letouny.
Nemine týden, v němž by republikánský kandidát na prezidenta USA někoho neurazil. Terčem útoků Donalda Trumpa jsou především jeho demokratická rivalka Hillary Clintonová či prezident Barack Obama. Zvládl ale zaútočit i na soudkyni Nejvyššího soudu či rodinu zabitého muslimského vojáka US Army. Projděte si, co všechno Trump vypustil z úst.
Islandská Pirátská strana vznikla ani ne před čtyřmi roky a těží z turbulencí a skandálů, které ostrovní stát v posledních letech zasáhly. "Lidé chtějí skutečné změny a chápou, že musíme změnit systém. Že musíme modernizovat způsob, kterým se tvoří zákony," tvrdí její zakladatelka, 49letá programátorka, feministka a básnířka Birgitta Jónsdóttirová. Volby na Islandu proběhnou už tuto sobotu.
Theresa Mayová v době před lidovým hlasování sice podporovala kampaň za setrvání Londýna v Evropské unii, podle příznivců tehdejšího premiéra Davida Camerona ale pouze velmi vlažně. Těsně před referendem dokonce uvedla, že Velká Británie je "dostatečně velká a silná, aby byla úspěšná i mimo EU". Záznam pořízený v květnu na setkání s investory v Goldman Sachs ale ukazuje, že podle Mayové by bylo pro Brity ekonomicky i z bezpečnostního hlediska lepší, aby zůstali v EU.
Realitní magnát označil charitativní nadaci Clinton Foundation demokratické kandidátky na americkou prezidentku za "zločinecký podnik". Podle kritiků si skrze ni vlivní byznysmeni a zahraniční vlády kupují přízeň bývalé ministryně zahraničí i jejího manžela. Odhalení amerických médií ale ukazují, že ani Trumpova nadace není bez poskvrny. Podle nich Trump v minulosti neváhal využít nadační peníze k řešení svých soukromých i obchodních potíží.
V Iráku začala rozhodující bitva. Na Mosul, který v létě 2014 během pouhých 48 hodin obsadili islamisté, udeřily desetitisíce vojáků. Experti se shodují: blíží se konec teroristické organizace, která dva roky děsí svět. Speciál Aktuálně.cz.
Britský ministr zahraničí Boris Johnson proslul svými ostrými výroky už během kampaně před referendem o Brexitu. Nyní jimi občas zavaří i premiérce Therese Mayové, jejíž kancelář musí občas přiskočit a jeho slova uvést na pravou míru. Naposledy minulý týden, když Johnson hovořil o možnosti, že se Londýn zapojí do možné vojenské akce v Sýrii. "Žádné plány na vojenskou akci neexistují," opáčil kabinet.
