"Mezi (západními) politiky, včetně těch českých, je spousta takových rusofobů, jejichž stav hraničí s šílenstvím," nechal se slyšet tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. To je asi nejmírnější reakce z Ruska na fiktivní tweet Miroslavy Němcové (ODS). Ta měla vyzvat k opětovné blokádě Leningradu, respektive celého Ruska prostřednictvím zesílení západních sankcí.
Situace Rusů žijících v rozpadajících se domech často ještě ze sovětských časů se s válkou na Ukrajině zhoršuje. Naději na přestěhování dusí sovětská mentalita úředníků i nedostatek dělníků a prudký růst cen stavebnin.
Mistrovství světa ve fotbale mělo zlepšit renomé ruského režimu ve světě. Ale přináší Rusům i to, co Kreml asi nečekal.
Chudé Moldavsko mělo být prvním úspěšným příkladem politiky východního partnerství Evropské unie. Ta s touto postsovětskou republikou ležící mezi Rumunskem a Ukrajinou uzavřela asociační dohodu a rozběhla řadu dalších projektů. Jenže malé 3,5milionové Moldavsko se dál potácí v politické a ekonomické nestabilitě. A zůstává nejistě rozkročené mezi Evropskou unii a Rusko.
Máme toho dost! Pod tímto heslem organizace kdysi nejbohatšího Rusa a nejznámějšího ruského politického vězně Michaila Chodorkovského Otevřené Rusko uspořádala protestní akci. Na pochodu centrem města, s plánovanou účastí deset tisíc lidí, se organizátoři a státní orgány nedohodli. Chodorkovského stoupenci se proto rozhodli vyjádřit nesouhlas s prezidentem Vladimirem Putinem a jeho režimem alternativním způsobem: prostřednictvím dopisů osobně adresovaných hlavě ruského státu. Podle údajů ruského ministerstva vnitra přišlo k podatelně 250 lidí, organizátoři akce hovoří o tisícovce. Skutečný počet bude zřejmě někde uprostřed.
"Make love, no war" v ruské realitě. Jak ukazuje film Přesvědčení ruské režisérky Taťjany Čistovové, uvedený na festivalu Jeden svět, boj za právo nesloužit v ruské armádě se stal modelem boje občanské společnosti s ruskou státní mašinerií. A možností, jak systém porazit.
Rusko zažilo největší protivládní protesty za poslední tři roky. Opozice vedená šéfem protikorupčního fondu Alexejem Navalným zorganizovala v řadě měst napříč Ruskem demonstrace, jejichž smyslem bylo poukázat na korupci premiéra Dmitrije Medveděva. Řada protestujících však obrátila svůj hněv proti celé vládě prezidenta Vladimira Putina. Policie pozatýkala na čtyři stovky účastníků demonstrací včetně jejich svolavatele, Alexeje Navalného.
Někteří ruští odpůrci invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 dodnes mluví o masivní vlně sovětské propagandy, která se je tehdy snažila ovlivnit. Mluvila o kontrarevoluci v Praze i o naivních Češích a Slovácích, podléhajících propagandě Západu. K současné politice Kremlu na Ukrajině, která některými prvky propagandy události v ČSSR silně připomíná, jsou ale tito lidé daleko smířlivější. "Náš prezident pozvedl prestiž Ruska na novou úroveň. V devadesátých letech minulého století bylo Rusko velmi špatně vnímáno," říká dnes bývalý výsadkář Boris Šmeljov, který se v roce 1968 účastnil invaze do Československa. A později se za ni veřejně omluvil.
Rusko se poohlíží po nové oblasti, ve které by mohlo získat geopolitický vliv. Zájem má dlouhodobě o Asii a Tichomoří, kam se mu ale doposud nedařilo proniknout. Nově Kremlu otevírá dveře filipínský prezident Rodrigo Duterte. Rád by posílil s pomocí Moskvy svůj zbrojní arzenál, pořídil nové ponorky a zmodernizoval letectvo. Rusům za to nabízí posílení jejich vlivu v oblasti. Podle expertů ale není jisté, že se Moskva do sbližování s filipínským prezidentem nakonec pustí.
Česká humanitární organizace Člověk v tísni slouží cizím tajným službám, tvrdí ruská televizní stanice TV Centr. Ve středu večer má kanál odvysílat dokumentární snímek, který obviňuje českou humanitární organizaci z korupce a špionáže ve východoukrajinském Donbasu, který ovládají proruské síly. Česká neziskovka obvinění odmítá jako diskreditační kampaň a snahu donbaských separatistů vytlačit zahraniční humanitární organizace ze svého území.
Na začátku desetiletí převzal od Čečenska roli líhně teroristů na Severním Kavkaze a v celému Rusku. Dnes je severokavkazský Dagestán relativně klidným místem, kde válka s islamistickými ozbrojenci nebije tolik do očí.
Ač se to na první pohled nemusí zdát, porážka teroristické organizace Islámský stát je životně důležitá i pro Severní Kavkaz. Právě odsud do Sýrie zamířily stovky radikálů. Vzestup islamismu v Sýrii navíc mnohdy tragicky ovlivnil životy mnoha dagestánských rodin.
Na stadionu v srdci ruského Severního Kavkazu se zvedá žlutá vlna. Nad hlavami fanoušků vlají vlajky s horským orlem. Nedaleko šumí Kaspické moře. Divoká divize je na ruské scéně fotbalových fanoušků rarita. Skupina ze severokavkazského Dagestánu podporující tamní klub Anži Machačkala, působí v prostředí klonící se tradičně k pravicovému extremismu. Fotbal je u nás na prvním místě, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Ramzan Gazijev, šéf Divoké divize.
V Rusku probíhají parlamentní volby, jasným favoritem je vládní strana Jednotné Rusko. Dělníci z tankového závodu Uralvagonzavod ve městě Nižnij Tagil na pomezí mezi Evropou a Asií patří k nejvěrnějším podporovatelům režimu Vladimira Putina, k nedělním volbám zde přesto moc lidí nechodí, píše spolupracovník Aktuálně.cz v Rusku Jiří Just.
Není tady skoro nic. Kromě ropy. A nekonečných panelových sídlišť. Volby, které se konají v neděli, lidi jako by nezajímaly. Zdejší Rusové žijí svým vlastním tempem. Vítejte v Nižněvartovsku, městě za Uralem. Reportáž Jiřího Justa z ruské metropole ropy.
Extremistická politička Nela Lisková láká novináře i veřejnost na "významnou událost". Už za tři dny plánuje v Ostravě oficiálně otevřít první konzulát separatistické Doněcké lidové republiky v Evropě. Její akce má ale jeden velký háček – nejde o tiskovou konferenci konzulátu, ale obyčejného zapsaného spolku. Česká republika ani žádná jiná země na světě totiž existenci Doněcké lidové republiky neuznávají, a tak nemůže oficiálně fungovat ani její zastupitelský úřad.
Vztahy mezi Moskvou a Severoatlantickou aliancí jsou nejhorší za posledních několik let. Na první pohled to tak alespoň vypadá. Pobaltské státy cítí, že se do nich "ruský medvěd" může zakousnout, jako to udělal s Ukrajinou. Je strach z ruského útoku na nejslabší členy Aliance oprávněný? Ředitel moskevského Centra analýz strategií a technologií Ruslan Puchov si myslí, že ne. Moskva posiluje svou vojenskou přítomnost na západních hranicích, podle něj ale cílem není NATO. Rusko míří na Ukrajinu.
Vítejte na Mezinárodních armádních hrách 2016, nebo - chcete-li - vojenské olympiádě. Přítomno je devatenáct zemí, samozřejmě včetně pořadatelského Ruska. Jelikož na olympiádě v brazilském Riu to Rusům kvůli dopingu zřejmě moc "nezacinká", vystřílejí si medaile aspoň tanky.
Rusko pořádá mezinárodní armádní hry. Vojáci z 19 zemí na ruských a kazašských cvičištích dva týdny soutěží ve vojenských disciplínách. Podobnost se skutečnou olympiádou není náhodná. Heslo "Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se" tady však rozhodně neplatí.
Rusko se rozhodlo uspořádat už druhý ročník armádní olympiády. Vojáci z 19 zemí soutěží o titul nejlepší tankové posádky, nejlepších potápěčů, nejlepších výsadkářů a také například nejlepších kuchařů.
