Ani dva roky po ruské anexi se obyvatelé Krymu nehodlají vrátit k Ukrajině. A odmítat to budou ještě dlouho. Ukrajinský sociolog Jevgenij Kopaťko Aktuálně.cz vysvětlil proč. Druhé výročí připojení k Rusku si dnes přímo na Krym přijíždí připomenout ruský prezident Vladimir Putin. Za velkých ovací zdejších obyvatel.
Vladimir Putin vydal rozkaz, aby se část ruských jednotek stáhla ze Sýrie. Rusko ale Sýrii neopouští. Ponechá si tam leteckou základnu a i nadále bude Damašku dodávat zbraně. V exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz to uvedl místopředseda zahraničního výboru ruské Státní dumy Alexandr Romanovič. Podle něj je důležité, že Rusko do konfliktu včas zasáhlo a nyní - v pravou chvíli - syrské bojiště opouští.
Dokumentární film Návrat domů ruské režisérky Inny Denisovové, který se představí na mezinárodním festivalu Jeden svět, je osobní sondou do života čerstvě "ruského" Krymu. Autorka se vrací do rodného kraje a prostřednictvím osudů svých známých nebo náhodných turistů zjišťuje, jak anexe ve skutečnosti a bez propagandistických příkras ovlivnila anektovaný poloostrov.
Mladý ukrajinský hudebník, který upadl do zajetí separatistů, kde místo nucených prací ladil piana. Nebo důstojník, vychovaný "v ruské kultuře a v ruském duchu", který se jako jediný odmítl vzdát nepříteli a jeho spolubojovníci ho k tomu museli donutit. To jsou jen dva z příběhů z dokumentu režisérek Larysy Artiuginové a Oleksandry Čuprinové Jak jsme se stali válečnými dobrovolníky, které nabídne letošní ročník festivalu Jeden svět. Vypráví o ukrajinských dobrovolnících z praporu Donbas, kteří se rozhodli dělat to, co jinde zastane armáda: bránit zemi, v níž žijí.
Srbský odstřelovač Dejan Berić, který bojuje za proruské separatisty v Doněcku, popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.tv, jak unikl z ukrajinského zajetí.
Srbský odstřelovač Dejan Berić patří k nejznámějším postavám války o východní Ukrajinu. Před necelými dvěma lety se podílel na anexi Krymu Ruskem, pak se přesunul na Donbas, aby po boku proruských separatistů bojoval proti novému kyjevskému režimu. "Válka je v současné době mým životem. To ale není způsob života, kterým bych chtěl v budoucnu žít. Až se tady se mnou rozloučí, až tu nebudu potřeba, odjedu a budu dál žít jako obyčejný civilista. Jako předtím," říká v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Reportér Aktuálně.cz se po půl roce vrátil na východ Ukrajiny za českým separatistou Pavlem Botkou. Muž s přezdívkou Kavkaz mu v rozhovoru prozradil například to, že jeho místo je teď v týlu a že brání v průniku diverzantům z ukrajinského území do města.
Když projíždíte Doněckem, hlavním městem proruských separatistů, tu a tam uvidíte pár míst pokrytých zčernalým sněhem od zplodin několika továren, které ještě nezastavily provoz, či nedaleké války. Centrum je ale čisté. Vladimir Iljič Lenin má sice poškozený podstavec - nedávno mu proukrajinští partyzáni položili silnou nálož mezi rozkročené nohy -, zatím ho ale nikdo nezboural. V dálce se ozývají výstřely. Od letošního 14. ledna měl sice platit klid zbraní, místním však stojí leda za mávnutí ruky.
Ruská propaganda má nový cíl: Evropu. Denně vysílá reportáže, v nichž dokazuje, jak "zlý Západ" v uprchlické krizi selhává. Některé šíří nepravdu, Rusové je přesto vyžadují a ve velkém počtu sledují. Stejně ochotně, jako před rokem a půl zprávy o sousední "fašistické" Ukrajině.
Před rokem a půl začaly USA bombardovat pozice Islámského státu v Iráku. S množícími se útoky islamistů nejen na Blízkém východě se k nim začaly přidávat další země. Průvodce válkou s Islámským státem.
Tiskovou konferenci ruského prezidenta Vladimira Putina jsme sledovali online.
Rusko hledá v Evropě spojence proti Islámskému státu. Kreml vkládá své naděje do Francie, otřesené nedávnými teroristickými útoky. Na spolupráci se prezident Vladimir Putin dohodl i s britským premiérem Davidem Cameronem. Šance na vznik široké mezinárodní koalice, v níž bude i Rusko, jsou ale malé. Alespoň podle Leonida Gozmana, šéfa ruského opozičního hnutí Svaz pravých sil. "Jsem přesvědčen, že podobná koalice může vzniknout, až bude v Rusku demokracie," říká v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ukrajinská krize je nepochybně událostí minulého roku. Aktuálně.cz jí proto věnovalo mimořádnou pozornost. To nejlepší vám nabízíme znovu: ve speciálu Válka o Ukrajinu 2014.
Ruku v ruce s konfliktem na Ukrajině jde jiná válka. Skrytá, zato mnohem rafinovanější: válka slov, řízená Kremlem. Aktuálně.cz sesbíralo unikátní svědectví těch, kteří se jí účastní (Rusů, Ukrajinců, americké novinářky i českého reportéra). Ruskou propagandu detailně popsalo v souvislostech a kontextu, doplnilo daty. To vše v době, kdy se na válku o Ukrajinu – kvůli uprchlíkům a konfliktu v Sýrii – už téměř zapomnělo.
Rusko vytáhlo proti Turecku svůj trumf. Moskva zveřejnila důkazy, že ropa z území kontrolovaného Islámským státem míří do Turecka. Nezmínila ale, že v nelegálních dodávkách černého zlata jsou zapleteni všichni aktéři blízkovýchodního konfliktu, syrského diktátora Bašára Asada nevyjímaje. Projděte si fotografie a videa, která ve středu ukázalo ruské ministerstvo obrany.
Ukrajinský zbrojní průmysl přežil. Se zastavením zbrojní spolupráce s Ruskem se vyrovnal. Navzdory věštbám Vladimira Putina si Kyjev úspěšně hledá nové partnery. Má zájem i o produkci českých zbrojařů, Praha prý ale před Ukrajinci zavírá dveře. "Český podnikatel, jehož produkce dnes není ve výzbroji NATO a není o ni zájem na jiných trzích než na Ukrajině, by měl mít logicky zájem nám své zboží prodat," říká v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz Serhij Piňkas, první náměstek generálního ředitele ukrajinského zbrojního koncernu Ukroboronprom. Podle něj tomu zřejmě brání politické tlaky. "Polsko a Litva podporují Ukrajinu aktivněji a při zbrojních dodávkách jsou mnohem vstřícnější."
Politické talk show oblažují ruského televizního diváka každý den. Jedná se o pečlivě připravený spektákl, který je na míle vzdálen upřímnosti - či jen pokusu o objektivní debatu. Plní politickou objednávku a hrají na první signální svých spotřebitelů. Ladí je na správné vlny, odvádějí jejich pozornost od skutečných problémů v zemi, vysvětluje zpravodaj Aktuálně.cz z Ruska a Ukrajiny Jiří Just. Ruské televize si ho s oblibou zvou jako zahraničního hosta.
Od půlky března 2014 do září 2015 bylo na Ukrajině zabito 7962 lidí. Proti sobě tu stojí Ukrajinci, Rusové i občané dalších států. Důvody, proč riskují své životy, mají bojovníci různé. Přečtěte si 12 exkluzivních rozhovorů, které Aktuálně.cz pořídilo přímo na východní Ukrajině, v Kyjevě a Moskvě.
Operace v Sýrii může mít pro Rusko dalekosáhlé následky. Moskva riskuje, že si proti sobě popudí nejen vlivné blízkovýchodní hráče, ale i svou muslimskou populaci. Syrský konflikt totiž není jen občanskou válkou, je to zároveň střet dvou islámských proudů – sunnitů a šíitů. Rusko, kde se většina muslimů hlásí k sunnitskému islámu, si zahrává s ohněm, když se postavilo za Asadovy šíity, varují experti. Ostře vnímá konflikt v Sýrii zejména ruská muslimská mládež. "Od začátku konfliktu v Sýrii si přejí, aby se Asad vzdal moci," upozorňuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Ruslan Kurbanov, vědecký pracovník Ústavu orientalistiky Ruské akademie věd a Svobodné univerzity v Bruselu.
Ozbrojený konflikt na východě Ukrajiny porodil mnoho lží. A lži měly zásadní podíl na jeho rozpoutání. Nepravda o zákazu ruského jazyka na Ukrajině a kárné akci Pravého sektoru proti nevinným obyvatelům Donbasu byla rozbuška, která zažehla vleklou válku. Na ukrajinské banderovce, kteří mají od Kyjeva za boj na východě země slíbené otroky, stále věří v Doněcku i v Rusku, kde jsou podobné výmysly součástí hlavních zpravodajských relací. Ukrajinská nevládní organizace Stopfake se snaží nebezpečné lži rozkrývat.
