Moldavsko má za sebou volební víkend, který jasně ovládla proevropská Strana akce a solidarity (PAS) s více než 50 procenty hlasů. Na místě situaci sledoval redaktor Aktuálně.cz Jaroslav Synčák. "Očekávalo se, že to bude poměrně těsné. Průzkumy, které jsem měl možnost před volbami vidět, totiž neukazovaly diasporu, která je v Moldavsku poměrně velká," vysvětlil ve Spotlight News.
Moldavská vládní strana PAS prezidentky Maii Sandu dosáhla v klíčových volbách překvapivě jasného vítězství. Získala nadpoloviční většinu a otevřela cestu k urychlení snahy o vstup do EU. Proruský Vlastenecký blok utrpěl těžkou porážku a hrozí protesty, zatímco vláda varuje před ruskými pokusy o vměšování.
Důležité volby v nejchudší zemi Evropy ovládla vládní strana PAS, na druhém místě skončil Vlastenecký blok komunistů a socialistů a do parlamentu se dostala tři další uskupení. Vládu ale sestaví vítěz voleb, od čehož si Moldavané i média slibují těsnější spolupráci s Evropskou unií a odklon od ruského vlivu. Zvláštní zpravodaj Aktuálně.cz z Kišiněva popisuje povolební detaily.
Od nedělního rána do večera probíhají v Moldavsku důležité parlamentní volby, které rozhodnou o tom, jestli se země přikloní k Moskvě, anebo k Bruselu. Reportér Aktuálně.cz se vydal k hranicím se separatistickým Podněstřím, kde během jeho návštěvy hraničního mostu prohlásila policie most za zaminovaný.
O vládu nad nejchudší zemi Evropy se v neděli utkají Brusel a Moskva. Na pozadí souboje jsou peníze obou zmíněných stran, chudé obyvatelstvo totiž spíš než geopolitiku řeší to, jak zaplatí vysoké účty za elektřinu. Mladí lidé odcházejí na Západ a část starších zase vzpomíná, jak bylo dobře v dobách Sovětského svazu. Popisujeme situaci v Moldavsku, kde má Aktuálně.cz svého zvláštního zpravodaje.
Moldavsko se připravuje na volby, které rozhodnou o tom, zda se nejchudší země Evropy přikloní spíš k Evropské unii, nebo v ní naopak převládne ruský vliv. Hlasování proběhne v neděli 28. září a reportér deníku Aktuálně.cz bude u toho. Průzkumy zatím ukazují na vyrovnaný souboj, v němž ale mohou mít ještě poslední slovo dezinformace či hlasy placené oligarchou.
"Jakékoli ruské letadlo či dron bez diskuse sestřelíme," prohlásil v pondělí polský premiér Donald Tusk. Obdobně promluvil během jednání Rady bezpečnosti OSN polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Co to vypovídá o možném konfliktu zemí NATO s Ruskem a zda jsou východní státy aliance schopné ruská letadla sestřelovat, analyzuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz bezpečnostní analytik Tony Lawrence.
V Rusku bylo během války na Ukrajině odsouzeno za dezerci a neoprávněné opuštění svých vojenských jednotek nejméně téměř 19 tisíc lidí. Vyplývá to z dat ruského nezávislého webu The Insider. Americký Institut pro studium války odhaduje až 50 tisíc. Od začátku války se zvýšil i počet lidí, kteří využívají služeb neziskových organizací, které jim pomáhají zběhnout. Popisujeme, jak to funguje.
Situace na Ukrajině se pomalu stabilizuje a tamní vláda dokáže spoustu potřeb řešit sama. Zároveň ale na humanitární a rozvojovou pomoc pomalu dochází peníze a bude se muset část pomoci omezit. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká ředitel humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni Jan Mrkvička, který se nedávno z válkou zasažené země vrátil a popisuje, jak a s čím tam jeho organizace pomáhá.
Na konci srpna našli hrobaři v ruském městě Balej 51letou Olgu Šarypovovou, které prý puklo srdce. Důvodem byla ztráta jejího syna Maxima, u jehož místa posledního odpočinku završila rodinnou tragédii i ona. Podobných příběhů je přitom v současném Rusku celá řada. Zároveň s mrtvými vojáky však až trojnásobně přibylo dezertérů a dalších lidí, kteří se chtějí armádě a válce na Ukrajině vyhnout.
Rusové už potřetí zkusili trik s využitím opuštěného potrubí k tomu, aby se ve skrytu dostali do ukrajinského zápolí. Jenže tentokrát se jim podle všeho zas tak dobře nepovedl. Ukrajinci totiž tvrdí, že je výstup z potrubí pod jejich kontrolou a že většina ruských vojáků je buď zajatá nebo po smrti. Na Telegramu se pak objevilo video s jedním ze zajatců, který popsal postup ruských jednotek.
Jméno Jana Marsalka vypadá česky. Někdejší rakouský finančník má skutečně české kořeny. V roce 2020 se po něm slehla zem a s ním se ztratily i miliardy eur. Teď ho tým investigativních novinářů dokázal vypátrat v centru Moskvy a sledovat déle než rok. Výsledek? Marsalek žije s falešnou identitou a pracuje pro ruskou tajnou službu FSB.
Vdova po ruském prominentním opozičníkovi Alexeji Navalném Julija ve středečním prohlášení na sociálních sítích uvedla, že ví, proč a jak její muž v trestanecké vězeňské kolonii na Sibiři před rokem a půl zemřel. Podle informací, které získala, měli významného Putinova kritika otrávit. Vdova měla získat také informace od dozorců, kteří popsali Navalného poslední den a sdíleli fotografie z cely.
Srpnové ukrajinské útoky na ruské rafinerie vyřadily podle agentury Reuters přibližně 17 procent ruských rafinérských kapacit, což představuje 1,2 milionu barelů ropy denně. Kvůli nim, ale i kvůli zvýšené poptávce zemědělců v Rusku benzin podražil a v některých regionech jsou na něj fronty. Vláda pak dočasně zakázala jeho vývoz.
Západ ho obviňuje z válečných zločinů, v Rusku jej naopak za účast ve válce v Sýrii, při anexi Krymu a v plnohodnotné válce na Ukrajině staví na piedestal. Valerij Gerasimov v pondělí slavil 70. narozeniny, k životnímu jubileu mu popřál i jeho "šéf" - ruský prezident Vladimir Putin. Obdržel od něj vojenské vyznamenání Za statečnost.
V noci na středu polská a spojenecká letadla vzlétla a nakonec i zničila některé ruské drony, které v době ruských útoků proti Ukrajině narušily polský vzdušný prostor. Britský expert Tony Lawrence z estonského Mezinárodního centra pro obranu a bezpečnost vysvětluje, co o "incidentu" víme nebo jak jsme na podobné útoky v budoucnu připravení.
Polsko v noci muselo sestřelit bezpilotní letouny, které narušily jeho vzdušný prostor v době ruských útoků proti Ukrajině. Polská armáda informovala, že drony opakovaně narušily vzdušný polský prostor. Ve vzduchu byly i spojenecké stíhačky. V rozhovoru bezpečnostní analytik Milan Mikulecký rozebírá, o co jde v bezprecedentním aktu agrese a jaký čekat další vývoj.
Rusko provedlo na konci víkendu svůj dosud největší letecký útok na Ukrajinu. Během něj agresor zasáhl i horní patro hlavní vládní budovy v Kyjevě. Při útoku bylo nasazeno více než 800 dronů Šáhed a 13 raket, přičemž část z nich byla sestřelena. Ukrajina už dříve zaútočila na ropovod Družba v Rusku, což podle velitele dronových jednotek Roberta Brovdiho způsobilo rozsáhlé požáry.
"Všechny nás sleduje tygřím okem," zpívá skupina Survivor v písni Eye of the Tiger, kterou lidé znají z filmu Rocky se Sylvesterem Stallonem. V pondělí ji České dráhy využily při představování nového stroje - lokomotivy Vectron, která dosahuje maximální rychlosti 230 km/h. Padesátka nových lokomotiv v Česku svého maxima zatím nevyužije, dopravce s nimi ale bude jezdit do zahraničí.
Ruský právník Maxim Oleničev už nějakou dobu ve své rodné zemi nežije. Na rozdíl od Ruska mu totiž v zahraničí nehrozí přísné tresty za to, že dělá svoji práci, a úřady ho neprohlásí za "zahraničního agenta". Ani to, ani emigrace ho ale v jeho úsilí nezastavily, nadále se snaží pomáhat lidem, kteří se v Rusku potýkají s represemi - včetně lidí z LGBT komunity.
