Ukrajinskému útoku na desítky ruských strategických letadel se obdivuje velká část světové veřejnosti. V Bílém domě ale překvapivá operace Pavučina vyvolala zlost, píše americký server The Atlantic.
Už od začátku své agrese na Ukrajinu to dělají pořád dokolečka. Rusové podle satelitních snímků a videí z dronů na mnoho svých drahocenných strategických bombardérů nanosili pneumatiky. Jak naposledy dokázal ukrajinský útok, tato kamufláž je k ničemu, a to nejen proti malým FPV dronům.
Po krátkém útlumu z předešlých let, kdy ceny nemovitostí na zamrzlém českém realitním trhu, sužovaném vysokými úrokovými sazbami, stagnovaly, či dokonce klesaly, se letos vše vrátilo do starých zajetých kolejí: jak starší, tak i nové byty se opět zdražují. To znovu láká investory, kteří mají v Česku o zhodnocování peněz „v cihlách“ větší zájem než v jiných zemích.
Ukrajinská operace Pavučina, při které malé drony ničily ruské strategické bombardéry, vešla do dějin válek. Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) nyní postupně zveřejňuje její detaily. Naposledy to byl unikátní záběr na kamion, který vyrazil na cestu. Řidič netušil, že veze ukryté útočné stroje.
Vladimir Solovjov po ukrajinských útocích na ruská letiště svými nápady znechutil i samotné ruské vojenské blogery. Propagandista ve svém televizním pořadu na stanici Rossija 1 navrhl zastřelit brance, který nahrál a zveřejnil krátký záběr z útoku.
Zbrojní průmysl zažívá v posledních letech boom, jaký v porevoluční době nepamatuje. Po ruské invazi na Ukrajinu a po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa dostává Evropa z východu i ze západu jasné signály, že do své suverenity a bezpečnosti musí investovat víc, než byla v předchozích desetiletích zvyklá.
Ukrajinci se v době, kdy jim ruské drony řízené optickými vlákny způsobují velké ztráty, snaží technologicky opět získat navrch. Jeden z ukrajinských start-upů se nyní chlubí, že s pomocí mateřského bezpilotního stroje vyslal poprvé na vzdálené ruské cíle útočné drony, které řídí umělá inteligence.
Důstojník ukrajinské vojenské rozvědky s volacím znakem Filozof se během ruské agrese účastnil největších obranných operací své země. V exkluzivním rozhovoru popsal, jak se změnila ruská armáda a kde nesmí Ukrajina selhat.
Zaur Gurcijev velel v roce 2022 vzdušným útokům na ukrajinské město Mariupol. V něm během blokády zemřely desítky tisíc lidí. S mladým ruským velitelem se počítalo do vedoucích státních funkcí, v noci 29. května byl ale před svým domem ve Stavropolu zabit.
Brutalitu uvnitř ruské armády poodhalil odposlech, který zveřejnila ukrajinská vojenská rozvědka. Velitel pravděpodobně s vyšší hodností v něm nařizuje vojákům nemilosrdně zlikvidovat každého, kdo odmítá plnit rozkazy.
Ruští boti začali na sociálních sítích řádit. Prokremelské automatické účty, které se tváří jako živí uživatelé, zuřivě napadají amerického prezidenta Donalda Trumpa za jeho nedávnou kritiku ruského vůdce Vladimira Putina.
Ruský vůdce Vladimir Putin rozjel pokus o dosažení konečného vítězství na Ukrajině propojením tří taktik. Razantně přibylo úderů na velkou vzdálenost, zvýšila se agresivní rétorika Kremlu a posiluje se významně pesimismus na Západě ohledně situace na bojišti.
K investici do soukromého kapitálu už není potřeba být velkým institucionálním hráčem nebo mít pověstný vstupní milion. Díky novým pravidlům pro Evropský fond dlouhodobých investic (ELTIF) se k private equity fondům dostávají i drobní investoři, což má rozhýbat a sjednotit evropský kapitálový trh.
V dostupnosti bydlení je Česká republika pátou nejhorší zemí v Evropské unii. Ukazuje to Index prosperity a finančního zdraví za loňský rok. Jak toto neblahé umístění změnit? „Jsem rád, že politici chtějí penzijním společnostem dát možnost investovat do bydlení. Je to ale jen začátek," řekl Aleš Poklop, předseda představenstva České spořitelny penzijní společnosti v debatě Hospodářských novin.
Měla to být jedna z rozhodujících zbraní, které Západ dodal Ukrajině. Americké Abramsy a německé Leopardy měly hrát zásadní roli v ukrajinské ofenzivě v roce 2023. Tanky ale postupně na ukrajinském bojišti zcela pozbyly svého původního významu. Ukrajinci se proto rozhodli, že jejich využívání proti ruským agresorům zcela změní.
Přestože se Ukrajina s Ruskem po prvních přímých jednáních nedohodly na příměří, někteří američtí analytici považují poslední vývoj za nadějný. Peter Slezkine z washingtonského Stimsonova centra tvrdí, že konflikt s velkou pravděpodobností může skončit ještě letos.
Rusko, Ukrajina a Bělorusko by měly být součástí jednoho státu. S nápadem přišel člen výboru pro obranu ruské Státní dumy Viktor Sobolev krátce poté, kdy jeho vůdce Vladimir Putin prohlásil, že je potřeba vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu podél hranic s Ukrajinou. Podle předních politických představitelů Ukrajiny jsou Sobolevovy představy v souladu s těmi Putinovými.
S aktuální evropskou směrnicí o čištění městských odpadních vod přichází další vlna zpřísnění a požadavků, které mohou v budoucích letech vyžadovat nákladné investice do nových technologií. V následujících dvou letech se bude pracovat na implementaci těchto předpisů do české legislativy a bude záležet na vládě a zákonodárcích, jak striktní podmínky čistírnám odpadních vod nastaví.
Rusko v čase konání prezidentských voleb v Polsku, které je jednou z klíčových zemí kontinentu, zesílilo informační válku. Ukrajinská vojenská rozvědka HUR označuje operaci známou jako "Dvojník" za jednu z nejrozsáhlejších a nejdéle trvajících ruských dezinformačních kampaní zaměřených na země EU a NATO.
Rusko opět shromažďuje u frontové linie vojáky a techniku. Vše nasvědčuje tomu, že k žádnému příměří nedojde. Podle informací Spojených států se bude kremelský vládce Vladimir Putin snažit urvat z Ukrajiny, co se dá.
