Reklama
Reklama

Blahoslav Baťa

1340 článků
Blahoslav Baťa

Moje články

Život v pandemii - molekulární genetik Jan Pačes o pandemii ruské chřipky na konci 19. století
Život v pandemii - molekulární genetik Jan Pačes o pandemii ruské chřipky na konci 19. století
Život v pandemii - molekulární genetik Jan Pačes o pandemii ruské chřipky na konci 19. století

Lidé ztráceli čich, zemřel milion nakažených. Svět už pandemii koronaviru asi zažil

Na konci 19. století zasáhla svět pandemie, která zabila milion lidí. Vědci se dlouho domnívali, že ji způsobil jeden z kmenů chřipky. V poslední době se ale objevily studie poukazující na to, že pandemii takzvané ruské chřipky tehdy pravděpodobně způsobil koronavirus. "Lidé měli podobné příznaky - třeba ztrátu čichu. A to je něco, co u chřipky nebývá," vysvětluje molekulární genetik Jan Pačes.

Život v pandemii - viroložka Ruth Tachezy o nošení respirátorů
Život v pandemii - viroložka Ruth Tachezy o nošení respirátorů
Život v pandemii - viroložka Ruth Tachezy o nošení respirátorů

Že jsou respirátory k ničemu? Virus je stále stejně velký, upozorňuje Tachezy

Myslím, že je důležité si říct, že virus se nezměnil a je stále stejně veliký. A tím pádem není ovlivněna jeho možnost průniku respirátorem. Je tak zcela jednoznačné, že respirátory nebo roušky mají své místo. Historicky se ukázalo, že již pomohly v jiných pandemiích, kdy ještě nebyly jiné ochranné prostředky, které máme dnes, uvádí pro Aktuálně.cz viroložka Ruth Tachezy.

Reklama
Fila: Nehledejme v Devadesátkách obraz doby. Jsou “jen” špičkovou kriminálkou
Fila: Nehledejme v Devadesátkách obraz doby. Jsou “jen” špičkovou kriminálkou
Fila: Nehledejme v Devadesátkách obraz doby. Jsou “jen” špičkovou kriminálkou

Fila: Zkreslený obraz doby. Devadesátky jsou "jen" špičková kriminálka

Devadesátky jsou ve finále. Šestidílná série České televize popisuje vyšetřování klíčových případů první poloviny 90. let minulého století. Snaží se ukázat atmosféru doby, kdy skokově vzrostla kriminalita. "Především díky stylizaci, kostýmům a výpravě na nás dýchne ta doba, ale jen určitým způsobem," tvrdí kritik Kamil Fila.

Život v pandemii - pediatr Jan David o covidu-19 u dětí
Život v pandemii - pediatr Jan David o covidu-19 u dětí
Život v pandemii - pediatr Jan David o covidu-19 u dětí

Covid u dětí. Pediatr popisuje nejčastější průběh i příznaky vzácných komplikací

Nákaza covidem-19 probíhá u většiny dětí buďto zcela bez příznaků, nebo jen s lehkými potížemi připomínající běžné nachlazení. Největší riziko pro dětskou populaci ale podle pediatra Jana Davida představuje postcovidový syndrom, takzvaný PIMS-TS. Ten se u nich objevuje zpravidla několik týdnů od okamžiku infekce a mezi nejzávažnější příznaky se řadí srdeční potíže.

Reklama
Život v pandemii - virolog Ivan Hirsch o variantě omikron v Česku
Život v pandemii - virolog Ivan Hirsch o variantě omikron v Česku
Život v pandemii - virolog Ivan Hirsch o variantě omikron v Česku

Virolog Hirsch: Nakazí se hodně lidí, ale zvládneme to. Co bude po omikronu?

Česko čeká v následujících týdnech z hlediska nákazy covidem-19 takzvaný britský scénář, míní virolog Ivan Hirsch. Očekává, že v zemi sice přibude velké množství pozitivně testovaných, ale český zdravotní systém i díky lehčímu průběhu varianty omikron nezkolabuje. Rozhodně podle něj není vhodnou cestou návrat k plošným protiepidemickým opatřením, jejichž účinnost považuje mnohdy za diskutabilní.

Život v pandemii - virolog Jiří Černý o nakažlivosti varianty omikron
Život v pandemii - virolog Jiří Černý o nakažlivosti varianty omikron
Život v pandemii - virolog Jiří Černý o nakažlivosti varianty omikron

Až omikron převládne. Virolog vysvětluje extrémní nakažlivost nové varianty

Zkušenosti ze Spojených států ukazují, že pět dnů pro izolaci či karanténu je dostačujících. Infekce by už do té doby měla propuknout a prokázat se případně na pozitivním výsledku PCR testu. Když se omikron v Česku velmi výrazně rozšíří, bude tato zkrácená doba nutná i proto, aby bylo možné udržovat zemi v chodu a abychom nebyli všichni v karanténách, uvádí pro Aktuálně.cz virolog Jiří Černý.

Fila: Je nový Matrix dobrý, nebo špatný film?
Fila: Je nový Matrix dobrý, nebo špatný film?
Fila: Je nový Matrix dobrý, nebo špatný film?

Fila: Je nový Matrix dobrý, nebo špatný film?

"Pokračování filmové série Matrix převrací na hlavu vše, co jsme si o ní mysleli," tvrdí kritik Kamil Fila. Snímek je podle něj akční a výpravný, v jádru ale jde o kritiku komerčního systému a romanci dvou stárnoucích lidí.

Reklama
Očkování proti covidu-Tokio
Očkování proti covidu-Tokio
Očkování proti covidu-Tokio

"Nevím, co mi udělá za 10 let." Profesor Hořejší o častém argumentu kritiků vakcín

Argument, že by se něco po pěti až deseti letech po očkování mohlo člověku stát, je těžko vyvratitelný. Ale zrovna tak můžete říct, že když si budete čistit zuby novou zubní pastou, tak vám potom taky za deset let něco způsobí. V případě vakcín ale příklady z minulosti ukazují, že se za několik roků po jakémkoliv očkování lidem nic nestalo, uvádí pro Aktuálně.cz imunolog Václav Hořejší.

Život v pandemii: Daniel Prokop. Jak předejít další vlně kvůli omikronu?
Život v pandemii: Daniel Prokop. Jak předejít další vlně kvůli omikronu?
Život v pandemii: Daniel Prokop. Jak předejít další vlně kvůli omikronu?

Bude omikron "průšvih"? Už třikrát jsme si říkali, jak je to v pohodě, tvrdí Prokop

Před příchodem další epidemické vlny v souvislosti s variantou omikron je velice důležité naočkovat co nejvíce lidí posilovací dávkou, tvrdí sociolog a zakladatel výzkumné organizace PAQ Research Daniel Prokop. Věří, že při současně nastavené infrastruktuře je reálné podat takzvané boostery dvěma až dvěma a půl milionu lidí za čtyři týdny. Co je pro to potřeba udělat? Podívejte se na video.

Život v pandemii - biochemik Jan Trnka o chování varianty omikron
Život v pandemii - biochemik Jan Trnka o chování varianty omikron
Život v pandemii - biochemik Jan Trnka o chování varianty omikron

Uklidňující i zlověstná data. Biochemik shrnuje, co víme o stále záhadném omikronu

Z mého pohledu bych zatím ještě počkal s tvrzením, že u varianty omikron může nastat mírnější průběh onemocnění. Může se totiž ještě ukázat, že bude úplně stejný jako u delty. Modely z Velké Británie, kde je populace podobná té naší, ukazují, že k převládnutí omikronu by mohlo dojít v řádu několika týdnů, uvádí pro Aktuálně.cz biochemik Jan Trnka.

Reklama
Život v pandemii - imunolog Václav Hořejší o současném vývoji situace v nemocnicích
Život v pandemii - imunolog Václav Hořejší o současném vývoji situace v nemocnicích
Život v pandemii - imunolog Václav Hořejší o současném vývoji situace v nemocnicích

Experti čekali kolaps nemocnic. Imunolog vysvětluje, proč nedošlo k černému scénáři

Kdyby se situace vyvíjela podle očekávaného scénáře, tak bychom měli v těchto dnech úplně zaplněné nemocnice. Naštěstí k tomu nedošlo. Je to pravděpodobně proto, že se tu sešel efekt pokračujícího očkování a toho, že stále ubývá lidí, kteří ještě mohou být nakaženi. Od úplného zahlcení nemocnic ale i tak nejsme daleko, uvádí pro Aktuálně.cz imunolog Václav Hořejší.

Stíny - Co čeká české špiony v budoucnu?
Stíny - Co čeká české špiony v budoucnu?
Stíny - Co čeká české špiony v budoucnu?

Jak mezi sebou špioni komunikují? Expert popisuje rizika jejich práce v kyberprostoru

S technologickým pokrokem se v posledních letech zpravodajská činnost výrazně proměnila a aktivity špionů se stále více přesouvají do kyberprostoru. Jak dnes komunikují pracovníci zpravodajských služeb? Představuje pro ně elektronická komunikace velké riziko? A jak se změní zpravodajské služby s příchodem kvantových počítačů? Sledujte pátý díl série o českých tajných službách Stíny.

Život v pandemii - molekulární genetik Jan Pačes o mutacích varianty delta
Život v pandemii - molekulární genetik Jan Pačes o mutacích varianty delta
Život v pandemii - molekulární genetik Jan Pačes o mutacích varianty delta

Varianta delta zabíjí stovky Čechů týdně. Genetik vysvětluje hrozbu "konečné mutace"

Musíme počítat s tím, že se může stát něco horšího, protože koronaviry nemusí jen sbírat mutace, ale také se mohou takzvaně rekombinovat. Takže může dojít k tomu, že se dvě různé varianty potkají v jednom člověku, prohodí si své horší oblasti a skokově tím vznikne horší varianta. Zatím takovou teoretickou variantu nazýváme jako omega, říká pro Aktuálně.cz molekulární genetik Jan Pačes.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama