Kreml předpokládal, že jeho agrese ovlivní životy obyčejných Rusů minimálně. Ukrajinci ale učinili strategické rozhodnutí a válku přenesli na místa vzdálená tisíc kilometrů v ruském týlu. Své nejúčinnější zbraně pro tyto mise vyrábějí potají na venkově, k cílům je pak vypouštějí pod hávem noci.
Válkou sužované Ukrajince čeká těžká zima, zároveň ovšem útočí na ruskou ropnou infrastrukturu. Od srpna ukrajinské drony - a podle některých zdrojů i nové rakety Flamingo - zasahují rafinerie, jež přinejmenším na nějakou dobu dokážou vyřadit z provozu. Byť je Rusové během dnů až týdnů opraví, případné opakované útoky by se podle odborníků mohly na infrastruktuře projevit.
Akutní nedostatek benzinu na čerpacích stanicích řeší prodejci jeho ředěním, tvrdí ruský zpravodajský web NSN. Vozy domácí výroby si s pančovanou směskou poradí, fajnovější čínská auta ale stávkují.
Spojené státy v posledních měsících pomáhají Kyjevu provádět útoky na ruská energetická zařízení a strategické cíle. Podle deníku Financial Times jde o koordinovanou snahu s cílem oslabit ekonomiku Vladimira Putina a donutit ho k jednání o konci války na Ukrajině.
Rusko se potýká s nejvážnější palivovou krizí za poslední roky. Série ukrajinských útoků drony na ropné rafinerie výrazně narušila produkci benzinu a donutila Moskvu přistoupit k mimořádným opatřením. Situace se mezitím komplikuje i na frontě energetické bezpečnosti Ukrajiny, kde dochází k výpadkům elektřiny v okolí jejích jaderných zařízení.
Ruská ekonomika v posledních měsících zažívá sérii otřesů, které ukazují na její zranitelnost. Zatímco Moskva se snaží prezentovat stabilitu navzdory sankcím a pokračující válce proti Ukrajině, realita v jednotlivých regionech a sektorech ukazuje jiný obraz – od palivové krize na Krymu až po kolabující úrodu na jihu země.
Srpnové ukrajinské útoky na ruské rafinerie vyřadily podle agentury Reuters přibližně 17 procent ruských rafinérských kapacit, což představuje 1,2 milionu barelů ropy denně. Kvůli nim, ale i kvůli zvýšené poptávce zemědělců v Rusku benzin podražil a v některých regionech jsou na něj fronty. Vláda pak dočasně zakázala jeho vývoz.
Ruský analytik Igor Juškov pracuje na Finanční univerzitě při vládě Ruské federace. Uznává sice, že západní sankce ruskou ekonomiku oslabují, ale nevedou k tomu, aby Kreml "změnil přístup k zahraniční politice", čímž myslí ukončení války na Ukrajině. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví také o tom, jak je to s kritickým nedostatkem benzinu a nafty v Rusku a vysvětluje, kam až to může vést.
Přestože tvrdí, že miluje vůni benzinu, nastoupil Daniel Vagaský v roce 2022 na pozici generálního ředitele Shell Czech Republic s cílem přispět k přechodu petrolejářské legendy do zelené budoucnosti. Shell už není to, co býval. Dnes se ve firmě skloňují především slova jako dekarbonizace, nízkoemisní nebo elektromobilita. A to i v Česku, přestože auta na baterku tady zatím nejsou velkým hitem.
Ukrajinské ozbrojené síly pokračují v letní sérii dronových útoků na ruské ropné rafinerie. Několik útoků z posledních týdnů zasáhlo největší ruské zpracovatele ropy tisíce kilometrů od ukrajinských hranic. Podle odborníků však tyto škody nemusí způsobit Rusku zásadnější dlouhodobé problémy.
Rafinerie v Litvínově na Mostecku obnovila standardní provoz, který 4. července zastavil rozsáhlý výpadek dodávek elektrické energie, informoval Pavel Kaidl, mluvčí skupiny Orlen Unipetrol, pod kterou litvínovská chemička patří. Rozsah vzniklých škod a ušlého zisku firma zatím nemá vyčíslený.
Britská rozvědka pomocí satelitních snímků analyzovala údery ukrajinských obranných sil na ropný sklad Kombinat Kristall vzdálený asi osm kilometrů od ruské letecké základny Engels-2 v Saratovské oblasti. Útok, ke kterému došlo v první polovině ledna, způsobil požár a škody na infrastruktuře.
V úterý Ukrajina úspěšně zasáhla cíle v Rusku vzdálené i přes tisíc kilometrů. V Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti či v Tatarstánu se terčem dronů a raket staly chemičky, závody na výrobu dělostřelecké munice, rafinerie a sklady paliv. Podle bezpečnostního a vojenského analytika Lukáše Visingra jsou takové útoky efektivní a je prý pravděpodobné, že Ukrajinci využili i proudové motory z Česka.
Kreml se snaží dopady ukrajinských dronových útoků na rafinerie a ropné sklady zlehčovat. Podle amerického serveru Newsweek se ale ukazuje, jak zranitelná je energetická infrastruktura, která je pro válečnou mašinerii prezidenta Vladimira Putina klíčová.
Česko se závislosti na ruské ropě zbaví nejpozději do poloviny příštího roku. O zrušení výjimky na dovoz ruské ropy chce premiér Petr Fiala požádat ihned poté, co bude dokončen projekt rozšíření italského ropovodu TAL. Práce na něm se nyní naplno rozběhly.
Ukrajina se snaží drony i vysíláním sabotážních oddílů zranit Rusko hluboko v jeho vnitrozemí. Několik míst již během více než dvou let války zasáhla, některé zůstávají mimo dosah ukrajinských sil.
Snímky americké krajiny, přetvořené v něco nelidského strukturami velkovýkrmen skotu nebo zařízeními pro těžbu ropy, působí znepokojivě a možná až děsivé. Zpracoval je světově uznávaný belgický vizuální umělec Mishka Henner a momentálně jsou k vidění v pražské Galerii Fotografic. Ve fotogalerii přinášíme ukázky z výstavy, která potrvá do 7. října.
Severní větev ropovodu Družba, která přepravuje ropu z Ruska do Německa, je na polském území poškozena. Ropa proudí potrubím dál, rafinerie ve Schwedtu na východě Německa ale zaznamenala sníženou kapacitu dodávek. Podle prvotního ohledání škody, které provedl polský provozovatel ropovodů PERN, se nejedná o sabotáž, informovala agentura Reuters.
Ministerstvo financí navrhne daň z mimořádných zisků od ledna 2023 na dobu tří let pro společnosti z energetiky, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv. Zvláštní daň bude fungovat jako 60procentní daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk těchto firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeným o 20 procent.
