


Sociální sítě jsou v současné podobě podle prezidenta Petra Pavla snadno zneužitelné k manipulaci veřejného mínění, snížit toto riziko by mohla registrace uživatelů pod jejich skutečnou identitou. Snížilo by to míru vulgarity v diskuzích i množství falešných profilů, které nyní mohou ovlivňovat popularitu některých politiků.

Pavel to ve čtvrtek řekl při debatě s občany v Hranicích na Přerovsku. Jako příklad zmínil poslance Jindřicha Rajchla (SPD/PRO), jehož účty podle něj v krátkém čase dostávají mnohem více souhlasných reakcí než světové hvězdy šoubyznysu či sportu.
Sociální sítě se podle Pavla v posledních letech stávají kolbištěm, na kterém se odehrávají líté názorové souboje. "V naprosté většině se tak děje pod rouškou anonymity a také s množstvím uměle vytvořených účtů, za kterými nejsou reální lidé. Možná bych zmínil příklad, který je trochu úsměvný, že takový Jindřich Rajchl je (na sociálních sítích) populárnější než (zpěvačka) Shakira a (fotbalista Lionel) Messi dohromady, protože počet lajků, které dostává za své příspěvky v krátké době, výrazně převyšuje popularitu těchto lidi," uvedl Pavel.
Odborníci na sociální sítě mají podle prezidenta pro rychlý a masivní přiliv pozitivních reakcí k příspěvkům jednoznačné vysvětleni, že jde o kupování hlasů prostřednictvím umělých účtů. "Šíření strojově generovaných lajků, které mají za úkol vytvořit dojem spontánního a velice širokého názorového souhlasu, může vest ke zkreslení veřejného míněni, jako se to stalo například v Rumunsku při posledních volbách, kdy takovýmto způsobem zneužili sociální sítě aktéři, kteří byli prokazatelně vystopováni do Ruska. Měli snahu ovlivnit prezidentské volby a málem se jim to podařilo," řekl prezident.
Bezbřehá svoboda na sociálních sítích může podle prezidenta vést k destabilizaci demokratického systému. Snížit toto riziko by mohlo postupné zaváděni pravidel běžných ve fyzickém světě, kde nikdo nemůže veřejně vystupovat pod falešnou identitou. "Ve virtuálním světě je to naprosto běžně. Nevím, proč bychom měli zaměňovat svobodu slova za svobodu lhát, urážet, překrucovat, negativně ovlivňovat a možná i šířit nenávist, které může vést i k násilí," uvedl Pavel.
Podle prezidenta by mohlo situaci zlepšit, kdyby lidé na sociálních sítích museli vystupovat pod svojí skutečnou identitou. "Někteří provozovatelé platforem už touto cestou jdou. Člověk se tam musí registrovat pod svým jménem a pod svojí tváří. Myslím, že by výrazně ubylo agresivity na sociálních sítích, protože anonymních hrdinů je tam spousta," podotkl prezident. Lidé by si pak rozmysleli, zda mají ve vulgárním stylu komunikace pokračovat i při odkryté identitě. "Asi by nechtěli, aby jejich okolí, které je možná vnímá jako slušné lidi, si najednou uvědomilo, že jsou něco jako doktor Jekyll a pan Hyde," dodal.
Prezident dění na sociálních sítích komentoval krátce poté, co policisté zadrželi osmapadesátiletého muže podezřelého z nebezpečného vyhrožování v souvislosti s jeho návštěvou v Olomouckém kraji. Důvodem byl jeho komentář na sociální síti. Podle prezidenta jde zřejmě o frustrovaného člověka, který měl potřebu dát prostor svým emocím.



Dokument Louis Theroux: V nitru manosféry se vydává do nitra online komunity, která mužům slibuje návrat ztracené dominance. Výsledkem je místy fascinující, jindy rozpačitý střet klasické dokumentaristiky se světem algoritmů.



Spíš než realitu to připomíná děj akčního filmu: během 81 minut zmizelo z bostonského muzea Isabelly Stewart Gardnerové 13 uměleckých děl v hodnotě přes půl miliardy dolarů. Jedna z největších loupeží umění moderní historie se odehrála den po svatém Patrikovi přesně před 36 lety. Zatímco odpovědi chybí, prázdné rámy stále čekají, až se slavná díla jednou vrátí.






Pochody savanou v tropickém vedru, gorily jen pár metrů od lodě i nečekaná honička s policií. Fotografka Alžběta Jungrová ve Spotlightu Aktuálně.cz vypráví o expedici českých umělců do Republiky Kongo, která má upozornit na ohrožené druhy zvířat a pytláctví.



Na sociálních sítích se šíří proruské výzvy ke vzniku „Narvské lidové republiky“ na východě Estonska. Úřady varují, že může jít o pokus destabilizovat členskou zemi NATO. A připomínají paralelu s událostmi, které předcházely ruské invazi na Ukrajinu. Přibližně padesátitisícové město Narva leží na východní hranici Estonska u hranice s Ruskem, většina jeho obyvatel mluví rusky.