Krkonoše zasáhly velmi silné deště. Na hřebenové Luční boudě od pondělních 17:00 do dnešních 10:00 napršelo 139 litrů vody na metr čtvereční. Přívaly vody v noci na dnešek vzedmuly hladiny Labe ve Špindlerově Mlýně a Úpy v Trutnově na první povodňový stupeň. Labe bylo v noci krátce i na druhém povodňovém stupni. Silný vítr zastavil lanovky v Krkonoších a lámal stromy.
Na konci srpna i začátkem září bude v Česku dále chladno. Do konce prázdnin se teploty dostanou maximálně na úroveň kolem 20 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu počasí, který dnes zveřejnil Český hydrometeorologický ústav, a z krátkodobé předpovědi ústavu. Ochlazení bude doprovázet i deštivé počasí. Po začátku září už ale zřejmě bude srážek ubývat.
Jižní Čechy a část Plzeňského kraje zasáhnou v neděli večer silné bouře. Pro některá místa platí dokonce výstraha s vysokým stupněm nebezpečí. Od pondělního odpoledne se pak budou bouřky vyskytovat na Moravě a na Vysočině. Doprovázet je mohou nárazy větru, přívalové srážky a krupobití.
Na Sicílii podle meteorologické služby ve středu odpoledne teplota vystoupala na 48,8 stupně Celsia. Podle deníku Corriere della Sera a dalších italských médiích se jedná o nejvyšší teplotu naměřenou v Evropě, rekord ale musí ještě potvrdit úřady. Vlna veder zasáhla také Španělsko. Horka by měla vyvrcholit v pátek a během víkendu.
Následující čtyři týdny budou teplotně průměrné nebo slabě podprůměrné. Nejteplejší bude hned tento týden, zejména jeho druhá polovina. Pršet pak má nejvíce v týdnu od 23. do 29. srpna. Vyplývá to z dlouhodobého výhledu počasí, který v pondělí zveřejnil Český hydrometeorologický ústav.
V sobotu večer postupovaly územím Čech od jihozápadu k severovýchodu silné bouřky. Nejvydatnější srážky, kolem 25 až 40 milimetrů, zaznamenali meteorologové na menším území na jihu Čech od Šumavy po nádrž Orlík a v Jizerských horách a západních Krkonoších, kde spadlo kolem 20 až 25 milimetrů.
Vydatný déšť může zvednout hladiny řek v Moravskoslezském kraji a na některých místech lze očekávat i dosažení povodňových stupňů. Za posledních 24 hodin spadly srážky v úhrnech od čtyř do 55 milimetrů, nejvíce pršelo v Beskydech, Poodří a Beskydské pahorkatině.
Po zbytek tohoto týdne se budou v Česku podle meteorologů objevovat tropické teploty i bouřky. Začátek srpna pak ale asi přinese mírné ochlazení. Bouřky budou postupovat od jihozápadu k východu, přičemž jejich intenzita bude narůstat. Napršet při nich může až kolem 50 milimetrů srážek, vítr může v nárazech dosáhnout rychlosti kolem 90 kilometrů v hodině a může je doprovodit krupobití.
Nejchladnější jaro v historii samostatného Česka vystřídal třetí nejteplejší červen za šedesát let měření, jižní Moravou se prohnalo tornádo, mezi teplotami na východě a na západě jsou dvacetistupňové rozdíly. Počasí roku 2021 se zdá být plné extrémů. Podle meteoroložky Dagmar Honsové ovšem nejde o nic výjimečného. Bouřky sice zasahují větší území, častější než v minulých letech však nejsou, říká.
Na jihu Moravy bude v úterý opět panovat třicetistupňové vedro, místy mohou teploty dosáhnout až 34 stupňů. Západní polovinu Česka mají zasáhnout silné bouřky s přívalovým deštěm, který v noci na středu zvedne hladiny zejména menších toků. V povodí Berounky, Ohře, horní Vltavy a Otavy a na přítocích dolního Labe mohou překročit první povodňový stupeň a v povodí Klabavy a Úslavy i druhý stupeň.
Letošní červen byl v Česku třetí nejteplejší od začátku počítání celorepublikových měsíčních průměrů v roce 1961. Průměrná červnová teplota 18,8 stupně Celsia byla o tři stupně vyšší, než je obvyklé. Šestý kalendářní měsíc letošního roku tak meteorologové hodnotí jako teplotně silně nadnormální. Naproti tomu množstvím srážek se červen od dlouhodobých hodnot příliš nelišil.
Bouřky a intenzivní déšť zvedly hladiny několika toků v Česku na povodňové stupně. Nejvážnější situace je na východě Plzeňského kraje na tocích v povodí Úslavy a Klabavy, kde hrozí v nadcházejících hodinách extrémní nebezpečí záplav.
Česko se v posledních dnech potýká s vlnou bouřek a toto počasí vydrží také minimálně po příštích sedm dní. Se silnými bouřkami bude potřeba počítat zvláště ve čtvrtek a v pátek, oba dny s sebou přinesou také kroupy a přívalové srážky. Nejvyšší denní teploty se budou napříč republikou lišit, po většinu času ale vydrží nad 25 stupni. Jihovýchod se ale musí připravit i na 37stupňová vedra.
Ve čtvrtek teploty na Moravě překročí 34 stupňů Celsia, ojediněle může teploměr na jihovýchodě země ukázat až 37 stupňů. Naopak na západě země budou maxima jen něco přes 20 stupňů Celsia. Ve čtyřech moravských krajích platí varování před vznikem požárů. V celé republice se mohou od čtvrtečního odpoledne do pátečního rána vyskytnout bouřky s přívalovým deštěm, nárazovým větrem a krupobitím.
Další tornáda v Česku nelze vyloučit, ale jejich pravděpodobnost je "velmi, velmi malá". I to zaznělo v on-line chatu meteorologa Michala Žáka se čtenáři Aktuálně.cz. Odborníka na počasí z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a z Českého hydrometeorologického ústavu zná široká veřejnost především jako moderátora předpovědi počasí na České televizi.
Ve čtyřech moravských krajích ve středu odpoledne teploty místy překročí 31 stupňů Celsia, až do pátku zde hrozí požáry. Lidé by měli omezit tělesnou zátěž a dodržovat pitný režim. Ve své výstraze to v úterý uvedl Český hydrometeorologický ústav.
Nad 30 stupňů Celsia by se měl alespoň v části Česka teploměr dostávat od úterka do pátku. Přeháněk a bouřek by mělo být víc zejména ve čtvrtek a v pátek.
Česko v úterý večer znovu zasáhly velmi silné bouřky, další se čekají i v noci na středu. Vítr a blesky na několika místech vyvrátily stromy, místy je přerušená železniční doprava. Příchod tornáda podobného tomu, které minulý čtvrtek na jižní Moravě připravilo o život šest lidí, je však podle meteorologů nepravděpodobný.
Horké počasí bude v Česku panovat i v úterý, kdy zejména na Moravě a ve Slezsku odpolední teploty překročí až 31 stupňů Celsia. Večer a v noci na středu pak přijdou silné bouřky s přívalovým deštěm, silným větrem a krupobitím. Podle meteorologů se budou vyskytovat v celé zemi, přičemž v západní polovině mají být silnější a mohou rozvodnit řeky.
