Západ přestává tolerovat ruskou stínovou flotilu, která navzdory sankcím přepravuje miliony barelů ropy. Evropské země i USA zpřísňují reakce a hrozí, že se bude zabavovat čím dál víc tankerů. To by mohlo vážně oslabit ruskou válečnou ekonomiku, jejíž významnou část příjmů tvoří právě export nerostných surovin. Celkem 14 evropských zemí teď vydalo varovné prohlášení.
„Vztah mezi vysokou představitelkou Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kajou Kallasovou a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou je hrozný,“ píše bruselský server Politico. Podle jednoho z úředníků Kallasová dokonce v soukromém rozhovoru von der Leyenovou označila za diktátorku.
Litva obvinila šest lidí ze Španělska, Kolumbie, Kuby, Ruska a Běloruska, kteří se měli pokusit o podpálení podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě. Ten se odehrál v roce 2024 a podle zjištění tamní prokuratury za ním stála ruská vojenská rozvědka GRU. Skupina se podle vyšetřovatelů pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
Válka na Ukrajině přiměla pobaltské země k vyšším investicím do obrany. Zároveň se tyto země rozhodly změnit systém výuky jazyků na školách. V Lotyšsku dokonce nové zákony omezují přístup ruskojazyčného obyvatelstva k médiím – na konci prosince skončilo veřejnoprávní Radio 4 vysílající v ruštině, což kritici paradoxně nazývají darem Kremlu.
Baltská defenzivní linie už nejsou jenom slova, ale realita. Nejsevernější pobaltský stát, Estonsko, začal s výstavbou prvních pěti bunkrů. Dohromady by jich do roku 2027 mělo vzniknout hned 600. Cílem je odstrašit Rusko.
Evropa rozdělená populisty a nacionalisty. Izolacionistické Spojené státy a oslabené NATO. Rusko se rozhodne riskovat a zaútočí na Pobaltí. Rozložit Západ tak půjde podle německého vojenského experta i bez velké války. Evropě navíc k obraně chybí vojáci.
Lotyšský parlament ve čtvrtek večer po celodenní debatě rozhodl o odstoupení od takzvané Istanbulské úmluvy. Pobaltská země ji ratifikovala teprve loni. Smlouvu dosud ratifikovalo 37 zemí, podepsalo ji 45 států včetně ČR, která ji ale neratifikovala. Lotyšsko je první členskou zemí EU, která od ní odstoupila, předcházela tomu bouřlivá debata a protesty. Pro odstoupení hlasovalo 56 ze 100 poslanců.
"Co se děje v pobaltských státech, je nacismus," nechala se na konci minulého týdne slyšet mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Opřela se přitom do Lotyšska, které v posledních týdnech deportuje ruské občany, kteří nesplnili zkoušku z lotyštiny - a to přestože mnozí z nich v zemi celý život žijí. Lotyšský sociolog Martinš Kaprans pro Aktuálně vysvětluje, jak je to možné.
Lotyšsko plánuje deportovat až 800 ruských občanů, kteří nesplnili podmínky pro získání pobytu a ani po dekádách života v zemi se nenaučili státní jazyk - lotyštinu. Rusové, kterým deportace hrozí, i představitelé Kremlu hned přispěchali s tím, že jde o nacismus, a odsoudili "neonacistickou politiku Rigy".
Od září přešly lotyšské základní školy na výuku místního jazyka - lotyštiny. Dosud totiž mohla ruská menšina - v Lotyšsku je až třetina etnických Rusů - studovat na speciálních školách, po vypuknutí války na Ukrajině v únoru 2022 ovšem vláda změnila pravidla, platit začala právě teď. Nový zákon vyvolává mezi lidmi různé reakce, k podobnému kroku se odhodlalo i sousední Estonsko.
Žije v exilu ve Švýcarsku, protože doma v Bělorusku mu hrozí až 12 let za podporu opozice. Jeho země v roce 2020 doufala, že se vydá na cestu demokracie, jenže "poslední evropský diktátor" si díky zfalšovaným volbám udržel moc. Bělorusko podle spisovatele a novináře Saši Filipenka, který byl v Praze na pozvání Knihovny Václava Havla, svobodné v nejbližší době nebude, Američanům v Minsku navzdory.
Ruský vůdce Vladimir Putin mohl opět nakrojit pomyslné kolečko salámu, když ruské drony vpadly na polské území. O týden později podobně narušily vzdušný prostor Estonska ruské stíhačky. Kreml tuto taktiku v minulosti využil několikrát a vždy mu přinesla výsledky.
Estonské hraniční město Narva patří k místům, kde se podle některých analytiků Rusko chystá zaútočit na Pobaltí. Bezpečnostní analytik Mark Kohv to ovšem v nedávném komentáři rozporuje s tím, že nejsevernější pobaltská země je mnohem lépe připravená, než byla Ukrajina v roce 2014. A navíc je členem NATO.
Minulý týden přiletěl do Litvy z Běloruska vojenský dron. Nejnovější vyšetřování ukázalo, že stroj, který se ztratil z radarů, a trvalo několik dní, než jej litevské úřady našly, s sebou nesl výbušniny.
Neočekávejte, že přes ruskou hranici do Pobaltí vtrhnou tanky. Moskva hodlá oslabit NATO tím, že bude podněcovat proruské nepokoje uvnitř těchto zemí, tvrdí pro Kyiv Post finský expert na mezinárodní vztahy Timo Hellenberg.
Další díl seriálu Léto s Aktuálně vás zavede na sever Evropy, do Pobaltí. Řadě Čechů se vybaví malý a v jejich očích zdánlivě "nevýznamný" region složený ze tří republik, které byly až do roku 1991 členy Sovětského svazu. Jenže i tyhle země na břehu relativně chladného Baltu mají turistům co nabídnout. Navíc leží relativně blízko, od Česka v podobné vzdálenosti jako Itálie nebo Chorvatsko.
Válka na Ukrajině neskončí, jestliže NATO neomezí své aktivity ve východní Evropě, varoval jeden z nejvýš postavených ruských úředníků - náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Jde o další veřejné vyjádření kremelské elity, které vyvíjí tlak nejen na Ukrajinu, ale i na celé evropské křídlo Severoatlantické aliance.
Lotyšský poslanec Aleksejs Rosļikovs upoutal pozornost, když při čtvrtečním jednání parlamentu začal křičet rusky a politikům ukázal drsné gesto. Následně jej vyvedli. K věci se vyjádřili i Rusové. Podle šéfredaktorky lotyšského časopisu IR se tím jenom snažil přitáhnout pozornost voličů, protože kandiduje na starostu hlavního města Rigy.
Kreml svůj pohled stočil na Evropu. Nabírá více vojáků, nově vyrobenou vojenskou techniku a zbraně už neposílá do bojů na Ukrajině, ale šetří si je. U společných hranic rozšiřuje základny i železniční síť pro případný konflikt se zeměmi NATO.
Evropa by měla problém shromáždit 25 tisíc vojáků, kteří by se mohli stát součástí "odstrašujících" sil na Ukrajině. Evropské armády by totiž na něco takového neměly dostatek personálu ani financí, zjistil britský deník The Times. Ukazuje se, že takzvaná koalice ochotných příliš ochotná není.
