"Spořit začněte ve třiceti," říká Petr Beneš, generální ředitel ČSOB Penzijních fondů
Současný důchodový systém je z dlouhodobého ekonomického hlediska pro český stát neudržitelný. Aktuální výše penze se pohybuje v průměru kolem poloviny čisté mzdy, zatímco v budoucnu může klesnout až ke třetině. Na to by se měli připravit především mladší lidé a ti, kteří si zatím na penzi moc nespoří. Bez pravidelného spoření jim však v důchodu hrozí riziko tzv. seniorské chudoby. O zabezpečení na stáří jsme si povídali s Petrem Benešem, generálním ředitelem ČSOB Penzijních fondů.
Co dělat, aby člověk prožil klidné stáří?
Rozhodně by neměl čekat na státní penzi, protože ta nebude, lidově řečeno, "žádná sláva". Se spořením by měl začít nejpozději kolem třiceti let, kdy většina lidí zakládá rodinu a její ekonomická zodpovědnost se zvyšuje. Čím dříve začnete spořit, tím méně budete měsíčně platit. Nezatížíte tolik svůj rozpočet a ještě více našetříte.
Mladí lidé ale často nechápou, proč by si už ve třiceti měli šetřit na stáří. Jak se na podobný postoj díváte?
Neodvažoval bych si takové rozhodnutí hodnotit, ale chápu, že mladí lidé myslí spíše na dnešek než na zítřek. Přesto bych se jim snažil vysvětlit, že pravidelné spoření není otázkou věku, ale rozumného uvažování. Tak jako v oblasti dopravní bezpečnosti platí slogan "Nemyslíš - zaplatíš", tak u spoření na stáří by mohlo platit: "Nemyslíš - nezaplatíš"! Protože nebudeš mít čím! Mladí se tomu teď možná jen zasmějí, ale lehkovážnost se opravdu nevyplatí.
Podle statistik si spoří v penzijních fondech sedm z deseti ekonomicky aktivních lidí. Nesvědčí to o prozíravosti Čechů ohledně spoření na stáří?
I přes velký počet lidí zapojených do penzijního připojištění by bylo chybou si myslet, že jsme tím vyřešili svoji životní úroveň ve stáří. Průměrné měsíční úložky v penzijních fondech se totiž pohybují v řádech několika stokorun, a to rozhodně nestačí. To si uvědomuje i stát a nejvyšší podporu od něj získá ten, kdo si měsíčně spoří 1 500 korun. Se státním příspěvkem a daňovými úlevami tak střadatelé mohou ročně získat až 3 600 korun.