








Ústavní soud zrušil vyhlášku obce Cebiv na Tachovsku, která regulovala chov hospodářských zvířat. Návrh na zrušení podalo ministerstvo vnitra, které už loni pozastavilo platnost vyhlášky. Pro regulaci velkochovů lépe poslouží územní plán, plyne ze středečního nálezu.



V Čečelicích - oblasti s bohatou historií a působivou krajinou - se kdysi jedním z klíčových bodů stala drobná kaplička Panny Marie Na Pískách, která vítala příchozí jako duchovní rozcestník. V 60. letech 20. století ale musela být zbořena kvůli havarijnímu stavu. V roce 2024 se však naštěstí začala psát nová kapitola místa, a to díky iniciativě obce a ateliéru Chrama.



Podnikatelskému páru, který za zabývá pochybným byznysem, se podařilo napojit na veřejný rozpočet a ve velkém z něj těží peníze. Síť firem, které jsou s nimi spojené, si totiž nechává platit za bezcennou službu. Spoléhají na to, že faktury lidé zaplatí, aniž by je ověřili. Pátrání deníku Aktuálně.cz ukazuje, že jim takto poslaly desítky tisíc korun města a obce napříč celým Českem.



Středočeské Říčany se letos již posedmé staly místem s nejvyšší kvalitou života v Česku. Velmi dobře si vede také Praha, Tišnov nebo Kuřim. Vyplývá to z žebříčku projektu Obce v datech a společnosti Deloitte, jehož výsledky má Aktuálně.cz exkluzivně k dispozici. Velká část obcí v první dvacítce se nachází na jihu Moravy.



Ukrajinské úřady evakuují obyvatele obce Kurachov v Doněcké oblasti v reakci na rostoucí hrozbu ruských útoků. Novinář Borys Sachalko ze serveru Current Time se připojil k policii, aby pomohl při záchraně jedné z místních obyvatelek. Aby se posádka vozidla vyhnula sebevražedným ruským dronům, musela projet obcí zběsilou rychlostí.



Koupat se v pražských Lysolajích je v tropickém počasí podobný pocit, jako když po patnácti minutách v rozpálené sauně vlezete do ledového bazénku. Nejdřív necítíte nohy, pak ruce a těm statečným, co se troufnou potopit, snad zamrzne i mozek. Voda v biotopu má patnáct stupňů Celsia a i proto je více lidí na březích než v ní. Kdo tam ale udělá pár temp, zvládne bez pocení i parné odpoledne.



Důvěra Čechů ve vládu, Senát a samosprávy letos v únoru a březnu oproti přelomu roku klesla, vyplývá z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Pouze u sněmovny zůstala míra důvěry na stejné úrovni jako v předchozím průzkumu. Největší důvěru z ústavních institucí lidé nadále vyjadřují starostům a obecním zastupitelstvům, kterým důvěřují asi dvě třetiny obyvatel země.



Rok po začátku ruské invaze na Ukrajinu se rýsuje naděje, že se desítky českých měst a obcí dostanou ke svým penězům zablokovaným u Sberbank. V bance spadající pod ruskou matku zůstaly viset miliony korun Praze, Ostravě i obcím s pár tisíci obyvateli. Některým nezbylo ani na opravy chodníků či ulic. Chystané převzetí banky Českou spořitelnou by mohlo jejich pohledávky uspokojit až ze sta procent.



Ze stavby kanálu Dunaj-Odra-Labe, který prosazoval prezident Miloš Zeman, sice sešlo, stát ale do příprav nasypal desítky milionů korun. I přesto, že experti dlouhodobě upozorňovali, jak je projekt nereálný, což nyní uznala i vláda. Samotná poslední studie stála skoro 28 milionů z veřejných peněz. Podobných vzniklo 55. Desítky až stovky milionů stála navíc blokace pozemků obcí.



Na každých sedm lidí tu připadá jedna kulturní památka v obecním vlastnictví. To je Těchobuz na Vysočině. Vesnice loni navíc přikoupila od kraje za tři miliony korun zámek s přilehlým parkem. "Jsem přesvědčený o tom, že památky by měly být, pokud možno, ve veřejném vlastnictví," pronáší starosta Těchobuzi Pavel Hájek.



Větší zima na úřadech i méně světla v ulicích čekají obyvatele českých měst a obcí. Právě k takovým úsporám mohou nejsnáze sáhnout nová vedení radnic po blížících se komunálních volbách ve snaze provést města energetickou krizí. Měla by však nejen spořit, ale zamyslet se i nad tím, jak se stát co nejvíce soběstačnými, radí experti. Aktuálně.cz přináší čtvrtý díl volebního speciálu.



Jsou aktivní, není jim jedno, jak se žije v jejich městě či obci nebo jak vypadá jejich okolí. Angažují se proto v občanském spolku a snaží se měnit věci k lepšímu. Jenže narážejí na odpor radnice či složité jednání s úřady. Začnou proto uvažovat o vstupu do komunální politiky. Nevěří si ale, zda by takovou práci zvládli. Právě jim je určený program "Nebojme se komunální politiky" Nadace Via.



Středa 10. června 1942. Den, který otřásl válkou pustošeným světem. Nacisté srovnali se zemí Lidice, středočeskou obec s 503 obyvateli. Přes sto domů včetně kostela zmizelo. Zmizeli i lidé. Muže zastřelili, ženy a děti odvlekli do koncentračních táborů nebo poslali na poněmčení. Lidickou tragédii nepřežilo 192 mužů, 60 žen, 88 dětí. Po druhé světové válce se vrátilo pouze 143 žen a 17 dětí.



Obce i svazy kritizují plánovanou stavbu vysokorychlostních tratí, jak ji zamýšlí Správa železnic (SŽ). Jsou rozladěny kvůli způsobu vedení tras mezi Prahou a Brnem a Prahou a Drážďany. Někteří starostové a zemědělci se podepsali i pod memorandum, které má otevřít diskusi o plánované výstavbě rychlotratí.



"Bez Sokola by nebylo legií, bez legií by nebylo Československa!" prohlásil prezident T. G. Masaryk při svém návratu do vlasti v listopadu 1918. A nemohl to shrnout výstižněji. Na obranu zájmů válkou vyčerpaných a mnohdy i zmrzačených legionářů vznikla před sto lety 22. května 1921 na ustavujícím sjezdu Čs. obec legionářská. Její tradice a hodnoty se novodobí legionáři snaží udržoval i dnes.



Statenice jsou malá obec nedaleko Prahy. Lidé se tu moc neznali a ani se nezajímali o zdejší život. Vše se změnilo, když dvě mladé maminky Barbora a Zuzana přetvořily obecní knihovnu, kam skoro nikdo nechodil, v tzv. komunitní knihovnu, která se kromě půjčování knih zaměřuje na rozvoj obce a její komunity. Kolem jejich "Obýváku vesnice" se zrodila občanská iniciativa.



Poslední díl seriálu Aktuálně.cz o historii obcí a měst, které se před 100 lety staly součástí Prahy, je bonusový. Týká se Libně, jež se k metropoli přidala už o 20 let dříve. Proměnu z romantické venkovské krajiny na obří průmyslové předměstí lze zaznamenat už v první polovině 19. století, kdy v místě vznikly první továrny. Až do 2. světové války zde také stálo rozsáhlé židovské město.



Obce a kraje měly ke konci loňského roku na účtech 266,9 miliardy korun, meziročně o 6,5 procenta více. Obce měly na účtech 234,1 miliardy korun, meziročně o devět procent více. Kraje měly na účtech 32,8 miliardy korun, což je meziroční pokles o osm procent. Na tiskové konferenci o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).