Když startovala, v kinech zněla hudba z prvních Hvězdných válek, v Československu se podepisovala Charta 77 a mobil byl čiré sci-fi. Dnes, o 48 let později, je americká sonda Voyager 1 tak daleko, že i světlu trvá 24 hodin, než k ní doletí. A to s palubním počítačem, který má tisíckrát menší paměť než váš chytrý telefon.
Bylo mu dvanáct, když doma objevil zrcadlovku, kterou si původně pořídil jeho tatínek. Ten ale na focení neměl čas, a tak přístroj skončil ve skříni. Oldřich Špůrek po něm sáhl – a už ho nedal z ruky. Dnes, o pět let později, vytváří tento mladý astrofotograf působivé snímky noční oblohy, za které získal řadu ocenění, a to dokonce i v zahraničí.
Letošní léto servíruje na nočním nebi jeden skvost za druhým. Stačí odjet dál od měst, nechat oči přivyknout tmě a kochat se nebeskou kulisou. Pozorovat můžete Mléčnou dráhu či roj meteoritů, začátkem září pak obloha nabídne úplné zatmění Měsíce.
Na začátku se toho moc nevědělo, ale tenhle příběh pomalu dostává jasnější obrysy. Záhadný mezihvězdný objekt, který začátkem měsíce objevili astronomové, by mohl být nejstarší kometou, jaká k nám nakoukla. Vědci se domnívají, že přilétá z "tlustého disku" Mléčné dráhy. Což je skupina starověkých hvězd, které obíhají nad a pod oblastí, kde se nachází Slunce a většina hvězd.
Jméno portugalského mořeplavce Fernaa de Magalhaese je vepsáno ve hvězdách v podobě Velkého a Malého Magellanova oblaku, galaxií nápadně zářících na obloze na jižní polokouli. Část astronomů ale nyní volá po jejich přejmenování a tvrdí, že Magalhaes byl vrah, který při první plavbě okolo země zotročoval původní obyvatelstvo tichomořských ostrovů, píše list The Guardian.
Úžasné snímky Mléčné dráhy nad nočními krajinami, záběry polárních září, hvězd, komet i slunečních bouří. Prestižní světová soutěž astrofotografů, kterou pořádá britská Královská observatoř v Greenwichi, zveřejnila snímky letošních finalistů. Vítězové budou vyhlášeni 14. září.
Vědci plánují při komunikaci napříč Mléčnou dráhou mimozemšťanům posílat ilustrace nahých lidských těl. Bytosti z jiných planet totiž podle nich bude přirozeně zajímat, jak člověk v celé své kráse vypadá, a mohly by se díky obrázkům ke vzájemnému dialogu stavět vstřícněji.
Astronomové ve čtvrtek zveřejnili první snímek obří černé díry Sagittarius A*, která se nachází v centru naší galaxie, Mléčné dráhy. Na svém webu o tom informoval globální výzkumný tým projektu Event Horizon Telescope (Teleskop horizontu událostí), který snímek vytvořil s využitím celosvětové sítě radioteleskopů.
Každý rok na přelomu července a srpna vylétají ze souhvězdí Persea padající hvězdy. Meteorický roj, který právě kvůli tomu dostal název Perseidy, bude letos možné pozorovat lépe než v předchozích letech. V noci na pátek 13. srpna nastane maximum Perseid. Letos jsou pro pozorování skvělé podmínky, neboť ho neruší Měsíc. Meteory by měly být viditelné, i když nebude úplně jasno.
O víkendu nastane na obloze působivé setkání planet a Měsíce v úplňku. Koncem července bude nejhezčí pohled na Mléčnou dráhu a lidé mohou také vyhlížet meteory z roje Perseidy, řekl astronom Petr Horálek. Úplněk nastane 24. července.
Astronomové objevili nejspíš nejmenší a Zemi nejbližší černou díru, která se na obloze nachází v oblasti souhvězdí Jednorožce. Podle nich je tato černá díra jen asi třikrát hmotnější než Slunce a je vzdálená asi 1500 světelných let, tedy přes 14 biliard kilometrů od naší planety, napsala agentura Reuters.
Evropská vesmírná agentura (ESA) bedlivě sleduje pomocí své družice Gaia pohyby hvězd uvnitř galaxií. Její nové výsledky jsou překvapující. Mléčná dráha a Andromeda jsou stále předurčeny ke srážce a splynutí, potvrdili vědci, jenže načasování a míra destruktivity jsou jiné, než předpokládali.
V souhvězdí Vodnáře se nachází hvězda Trappist-1, kolem níž obíhá sedm exoplanet. Na některých z nich je voda a zdroje tepla.
S překvapivým zjištěním přišli astronomové z Aucklandské univerzity. Podle jejich zjištění je v Mléčné dráze až 100 miliard obyvatelných planet podobných Zemi. Přitom už odhad astrofyzikálního ústavu v Cambridge v Bostonu z letošního ledna, že takovýchto planet existuje jen v naší galaxii 17 miliard, byl pokládán téměř za senzaci. Odhaduje se, že ve vesmíru existuje přibližně 500 miliard galaxií.
Amatérský fotograf Sam Wilson z Nového Zélandu zachytil Mléčnou dráhu a jižní polární záři nad městem Queenstown. Šestihodinové pořizování snímků upravil do 30 sekund dlouhého videa.
Český fotograf Petr Horálek pořídil na Evropské jižní observatoři v Chile natolik zajímavý snímek Mléčné dráhy a zodiakálního světla, že ho tato instituce vyhlásila za snímek týdne. Je to prestižní ocenění, observatoř totiž využívají astronomové v podstatě z celé Evropy.
Deset let vědci zkoumají původ tajemných signálů, které zachytilo několik teleskopů po celém světě. Trvají jen několik milisekund a jejich energie se vyrovná energii z 500 milionů Sluncí. Tým astrofyziků z americké Cornellovy univerzity nakonec přišel na to, odkud záblesky energie vycházejí. Jejich zdroj se nachází v trpasličí galaxii vzdálené tři miliardy světelných let.
Profesorka Rosanne di Stefano a kolektiv z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics seznámili letos v lednu veřejnost se studií, podle níž jsou kulové hvězdokupy ideálním místem pro inteligentní život. "Zdá se, že některé argumenty mluvící proti planetám a životu v kulových hvězdokupách budeme muset přehodnotit," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz astronom Richard Wünsch z Astronomického ústavu.
V noci ze dneška na čtvrtek vyvrcholí nejznámější meteorický roj Perseidy. Lidé ho mohou pozorovat mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní. Podle astronomů bude vidět průměrně 70 meteorů za hodinu.
Šance, že ve vesmíru narazíme na mimozemský život, se s každým dalším objevem zvyšuje
Mléčná dráha se srazí s Andromedou, hlásá NASA. Uvnitř video
