Když narazil David Hole v australském Maryborough na podivně těžký, načervenalý kámen, byl přesvědčený, že uvnitř ukrývá zlato. Roky se ho snažil rozříznout, odvrtat i rozbít – marně. Až po letech zjistil, že v rukou drží něco mnohem vzácnějšího než jakýkoli nugget: skutečný meteorit starý asi 4,6 miliardy let.
Na začátku listopadu se nad našimi hlavami odehraje jedno z nejpůsobivějších vesmírných představení roku. Noční oblohu prozáří meteorický roj Taurid. Ten je známý nejen svými jasnými bolidy, které často září silněji než Venuše, ale podle některých teorií se s ním pojí i záhadná Tunguská událost z roku 1908.
Vak s měsíčním prachem, náramkové hodinky a teď i meteorit z Marsu. Všechny tyto vesmírné relikvie už jsou v rukou soukromých majitelů. Posledně jmenovaný předmět se přitom prodal za rekordní částku – 5,3 milionu dolarů (asi 112,5 milionu korun). O vesmírné artefakty je mezi sběrateli takový zájem, že za ně neváhají utratit doslova astronomické částky.
Váží 24,67 kilogramu a je největším kusem Marsu, který kdy lidé na Zemi našli. Kámen označovaný jako NWA 16788 bude už ve čtvrtek dražit aukční síť Sotheby’s v New Yorku. Odhadovaná cena se pohybuje mezi dvěma až čtyřmi miliony dolarů, tedy zhruba 42,3 milionu až 84,6 milionu korun.
S příchodem léta se na noční obloze objevuje jeden z nejkrásnějších a nejzáhadnějších atmosférických jevů – noční svítící oblaka. Tyto jemné, stříbřitě modré mraky se objevují vysoko nad zemí a fascinují pozorovatele svou éterickou krásou.
Čeští vědci se podíleli na výpočtu dráhy planetky, která v lednu při průletu atmosférou zanikla nedaleko Berlína. Oznámil to Astronomický ústav Akademie věd. Ve spolkové zemi Braniborsko se na základě těchto kalkulací podařilo najít vzácné meteority.
Vědci v Rakousku požádali obyvatele o spolupráci při hledání částí meteoritu, který v pátek na několik vteřin jasně ozářil oblohu mimo jiné i nad Českou republikou a dopadl nejspíše do údolí řeky Drávy v rakouské spolkové zemi Korutany.
Každý rok na přelomu července a srpna vylétají ze souhvězdí Persea padající hvězdy. Meteorický roj, který právě kvůli tomu dostal název Perseidy, bude letos možné pozorovat lépe než v předchozích letech. V noci na pátek 13. srpna nastane maximum Perseid. Letos jsou pro pozorování skvělé podmínky, neboť ho neruší Měsíc. Meteory by měly být viditelné, i když nebude úplně jasno.
Nad jižní částí Norska proletěl v noci na neděli velký meteorit, který na několik sekund jasně rozzářil noční oblohu. Části vesmírného tělesa o odhadované váze několika kilogramů zřejmě skončily v oblasti západně od Osla a odborníci se je budou snažit najít.
Těžit kovy pro stavbu rozměrných vesmírných konstrukcí přímo ve vesmíru nebo hledat vzácné suroviny mimo Zemi znělo ještě nedávno jako sci-fi, ale podobné vize by se brzy mohly stát realitou. A u proměňování těchto snů ve skutečnost mají sehrát důležitou roli Češi.
Kyanidy jsou prudké jedy, které brání přenosu kyslíku z krve do tkání a smrt přichází během několika minut. Vědci z NASA a z Boise State University v americkém Idaho ale nyní přišli s pozoruhodným zjištěním, že právě kyanid mohl sehrát důležitou roli při vzniku života na Zemi, uvedl prestižní časopis Nature.
Mezi 5. a 6. květnem by měl vrcholit meteoritický roj Éta Aquarid, viditelný těsně před svítáním i v Česku. Fotograf Fergus Kennedy, který má s podobnými jevy bohaté zkušenosti, radí, jak pořídit co nejlepší snímky.
"Padá hvězda, něco si přej," říkáme, když se nám zdá, že po nočním nebi letí hvězda. Jde ale o zkreslenou představu - ve skutečnosti nad našimi hlavami vidíme meteory, které s hvězdou nemají nic společného.
Oblohu nad turistickým městečkem Viñales na západě Kuby v pátek rozjasnil prudký záblesk následovaný kouřovou stopou a místní obyvatelé slyšeli hlasitou explozi. Kubánské ministerstvo pro vědu a životní prostředí následně uvedlo, že oblast zasáhl pád meteoritu, informovala agentura AP.
Měsíc během pondělního úplného zatmění zasáhl meteorit. Podle odhadů měl velikost několik desítek centimetrů až metrů. Měsíc denně zasahují velké počty vesmírných projektilů, protože nemá atmosféru. Tentokrát samotný dopad zachytily desítky pozorovatelů z celého světa a byli mezi nimi i Češi. Nastal totiž zhruba dvě minuty před počátkem úplného zatmění, kdy mnozí fotografové už blížící se úplné ponoření Měsíce do zemského stínu fotili a natáčeli. Video pořídila Hvězdárna a planetárium Brno.
Svět má další meteorit s rodokmenem, o kterém vědci vědí, odkud ze sluneční soustavy k Zemi přiletěl. Zařadil se tak ke zhruba třiceti dalším a neoficiálně se zatím jmenuje Renchen. Meteority z tohoto pádu se našly na území Německa díky českým vědcům z Astronomického ústavu. Ti vypočítali, kam spadne, díky analýze záznamů, které pořídily přístroje v české a německé části Evropské bolidové sítě.
Na západě Austrálie proletěl nad městem Perth meteorit. Rozzářená obloha překvapila hlavně řidiče. Kamery v autech úkaz natočily.
Čeští vědci pracují na unikátním experimentu, který může pomoci objasnit složení a historii naší sluneční soustavy. Badatelé z Ústavu fyziky plazmatu a Ústavu fyzikální chemie Akademie věd ČR se pomocí laseru pokouší nasimulovat podmínky, které se dějí při průletu meteoritu atmosférou. Laserovými paprsky odpařují reálné vzorky meteoritů a pozorují jejich složení.
Země v těchto dnech prochází na své dráze skrze ledoprachový proud částic rozptýlených za kometou Swift-Tuttle. Mimochodem, zatímco nyní se střetáváme pouze s jejími nepatrnými částečkami, podle některých vědců se za 2400 let může kometa ocitnout tak blízko Zemi, že by mohla lidstvo ohrozit. Zatím nám však Swift-Tuttle přináší jen radost - v podobě stovek zářících meteorů, zvaných Perseidy. To je patrné i z těchto snímků z nejrůznějších koutů Evropy.
Srpnový meteorický roj Perseidy bude letos nejčetnější v noci z neděle na pondělí 13. srpna. Podmínky podobné těm letošním jsou poměrně vzácné, v době maxima roje totiž bude Měsíc v novu, a jeho svit tudíž nebude rušit podívanou. Projděte si manuál, jenž vám poradí, jak Perseidy letos co nejlépe pozorovat.
Mohutný výbuch, ohnivá koule, miliony pokácených stromů, otřesy půdy, popálení lidé, černý déšť a žádné vysvětlení. Od záhadného výbuchu uprostřed Sibiře nyní uplynulo 115 let. Připomeňte si událost v grafice online deníku Aktuálně.cz.
Takzvané ztracené planety kdysi existovaly v naší sluneční soustavě.
V neděli 3. prosince se po osmnácté hodině na obloze nad jižními Čechami objevil velmi jasný bolid. Jeho úlomky, z nichž jeden vážil více než kilogram, dopadly u Českých Budějovic. Astronomové jejich polohu přibližně znají a teď žádají veřejnost, aby jim zbytky meteoritu pomohla najít. Výjimečnost jevu popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Pavel Spurný z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Zdůrazňuje, že čeští vědci v tomto oboru patří k naprosté špičce.
Tým astronoma Pavla Spurného z Astronomického ústavu Akademie věd tento týden zveřejnil výsledky svého výzkumu nové větve meteorického roje taurid, kterou s kolegy pozorovali v říjnu a listopadu roku 2015. Vědci se obávají, že v několikaletých intervalech bude Zemi hrozit střet s tělesem, který by mohl způsobit masivní škody. Spurný doufá, že jejich průzkum budou brát astronomové po celém světě vážně. Čeljabinský meteor, který spadl v Rusku v roce 2013, podle Spurného mohl zabít tisíce lidí, pokud by explodoval blíž povrchu Země. "Je to významné varování pro lidstvo, co by se mohlo v budoucnu stát," tvrdí astronom.
Tým českých astronomů Pavla Spurného a Jiřího Borovičky z Astronomického ústavu Akademie věd zjistil, že Zemi jednou za několik let hrozí nebezpečný střet s vesmírným tělesem. Podle Pavla Spurného by byl střet s tělesem s více než čtyřicetimetrovým průměrem velmi nebezpečný. Podobně velký asteroid způsobil tunguzskou katastrofu na Sibiři. Spurného tým už bohužel není schopen předpovídat, jestli nějaký střet Zemi hrozí. "My dáváme jasné instrukce astronomům po celém světě, kam se mají dívat," říká Spurný.
Americká firma Moon Express tvrdí, že ještě v letošním roce vyšle na Měsíc první soukromou loď na průzkumnou misi. Vybrala na ni už 20 milionů dolarů. V budoucnu chce společnost těžit nerostné bohatství na Měsíci a umožnit levnější cesty do vesmíru, které by pak dál vedly v rozšíření sféry lidského vlivu.
