Asi ne. Místo toho jste číhali, kde na vás bude chtít pokoutně vydělat různými více či méně skrytými poplatky, o kterých se mluví "pod čarou". Ani někdejší iniciativa ministerstva financí, které vytáhlo do boje proti praktikám tuzemských bank, příliš věcí nezměnila. Češi se ale nakonec změny dočkali. V listopadu 2007 otevřela brány svých poboček mBank a začaly se dít věci.
Čechům banka nabídla osobní účet bez poplatků a spořicí účet s úrokem, který hravě překonal konkurenci. O všechno šlo požádat přes internet a bankovní kurýři vyřídili zbylé formality. "Češi nic podobného nepotřebují", "Za vysokou kvalitu je potřeba platit", "Pro další banku tady není místo" – to a další bonmoty vypouštěli "matadoři" finančních kruhů. Jenže brzy museli začít přizpůsobovat i svoji nabídku, protože mBank jim zkrátka "kradla" klienty.
mKONTO, vlajková loď, se kterou mBank vplula do stojatých vod českého bankovnictví, si za uplynulé dva roky přišlo pro takové množství cen, že je těžké je vůbec spočítat. Jsou mezi nimi jak Zlaté koruny za nejlepší účet, medaile z Banky roku, tak hlavně ceny od veřejnosti a novinářů. A podobně je to i s dalšími produkty od mBank, ať už jde o "spořák", hypotéku nebo půjčku. Zbytečné poplatky prostě neplatíte.
Zajímavé je sledovat, jak na mBank reaguje konkurence - stačí se podívat, co se v posledních dvou letech změnilo v bankovních sazebnících. A změnil se i přístup Čechů – jsou náročnější a chtějí lepší služby za transparentní ceny. 270 tisíc klientů si za pouhé dva roky otevřelo účet v mBank, což ji katapultovalo na šestou pozici mezi tuzemskými bankami. Důkaz, že fair play má v Česku šanci.
