Pirátskou stranu, do podzimu 2024 člena vládní koalice, opustilo v poslední době několik známých tváří. Do množiny těch, kteří se rozhodli dát sbohem "pirátské bárce", patří i někdejší místopředsedové, (euro)poslanci i senátoři. Jako častý důvod odchodu zmiňují nesouhlas se směřováním strany pod předsedou Zdeňkem Hřibem, který nastoupil do čela v listopadu 2024. Přinášíme výběr některých jmen.
Piráty opustil bývalý místopředseda strany a někdejší europoslanec Marcel Kolaja. Na síti X v neděli uvedl, že nesouhlasí s dalším směřováním strany. Předsedou Pirátů se v sobotu stal bývalý pražský primátor a nynější náměstek Zdeněk Hřib. Členství v reakci na to zrušila bývalá místopředsedkyně strany Jana Michailidu. Členství pozastavil i vedoucí zahraničního odboru Pirátů Michal Gill.
V rámci předvolebního seriálu rozhovorů pořadu Spotlight s lídry a kandidáty do europarlamentu byla součástí i anketa, která měla za cíl ukázat názorové ukotvení jednotlivých politiků a přiblížit jejich možné budoucí fungování na evropské scéně. Hosty byli Marcel Kolaja (Piráti), Petr Mach (SPD), Alexandr Vondra (ODS), Danuše Nerudová (STAN) a Jaroslav Bžoch (ANO).
Piráti vládnou se stranami, před jejichž konzervativními myšlenkami v nynější kampani varují. Podle lídra kandidátky Marcela Kolaji nejde o překročení vlastních hodnot a za prosazování programu účast v kabinetu stojí. "Nejsou to nějací diktátoři nebo někdo, s kým bychom do vlády skutečně nešli, ale prostě máme na něco jiné názory," říká Kolaja v rozhovoru.
"Prosazujeme, aby občané měli právo na soukromí," říká europoslanec a lídr kandidátky Pirátů Marcel Kolaja (člen frakce Zelení / Evropská svobodná aliance). Coby bývalý ajťák varuje před legislativou, která zavádí plošné šmírování lidí na internetu. A hrdý je na unijní zákon o digitálních trzích, který má umožnit malým a středním podnikům v Evropě lépe konkurovat IT obrům.
V Evropském parlamentu jsem se našel, přiznává v podcastu Evropa v souvislostech pirátský europoslanec Marcel Kolaja, kterému brzy končí první mandát. Jako místopředseda parlamentu pomohl provést instituci pandemií covidu a s tím spojenou digitalizací. Právě chápáním moderních technologií se podle Kolaji Piráti, které z pozice jedničky vede i do červnových eurovoleb, odlišují od ostatních stran.
Piráti si na sjezdu v Brně vybrali za svého předsedu znovu ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše. Získal 556 hlasů, jeho konkurentka, europoslankyně Markéta Gregorová měla 300 hlasů. Aktuálně.cz se na celostátním fóru zeptalo předních pirátských politiků, jak vidí budoucnost strany pod Bartošovým vedením.
Ti politici Pirátů, kteří před rokem chtěli odchod do opozice, nyní působení ve vládě Petra Fialy oceňují. "Naše agenda je v kabinetu vidět. Můžeme se podílet na řešení krize energií i války na Ukrajině," pochvalují si výrazné tváře strany. Podle politologů by ale Piráti měli přidat, jejich podpora je podle průzkumů podobná jako před pěti lety. "Jako by jim došel dech," říkají.
Návrh Evropské komise regulující digitální služby v EU má za cíl v digitálním prostředí vytvořit férovější podmínky a aktualizovat téměř dvě desetiletí stará pravidla internetového provozu, aby odpovídala současnému vývoji. Co technologické firmy teď čeká? A jak nové evropské zákony ovlivní uživatele Facebooku? Nejen o tom hovořil v podcastu Aktuálně.cz europoslanec Marcel Kolaja.
Europoslanci se ještě nevzpamatovali ze smrti svého bývalého předsedy Davida Sassoliho a už procházejí dalšími velkými změnami a volí si nové vedení. Novou předsedkyní byla zvolena maltská lidovecká poslankyně Roberta Metsolaová, kandidátka nejsilnější lidovecké frakce. Česká republika bude mít v předsednictvu europarlamentu také silné zastoupení.
„Potřebujeme pracovat na větší čitelnosti a komunikovat náš program, ne rozkoly. Veřejné fórum je výmluva, která se používá ke zdůvodnění toho, proč si nemůžeme vyříkat věci interně, ale to není pravda. Má i neveřejnou sekci,” říká nově zvolený 1. místopředseda Pirátů a europoslanec Marcel Kolaja. „Vypnout fórum je nesmysl, členové by psali na sociální sítě a to nikomu zakázat nemůžeme,” dodává.
Internetové aplikace, přes které lidé komunikují, by mohly získat nástroj, jak odhalovat dětskou pornografii. Evropská unie jim chce umožnit, aby algoritmus automaticky procházel soukromé konverzace, závadný obsah vyhledával a hlásil policii. Kritici tohoto nástroje však tvrdí, že jde o prolomení soukromí.
Od července začnou na území celé Evropské unie platit takzvané digitální covidové certifikáty, které usnadní pohyb mezi členskými zeměmi. Ty by jejich prostřednictvím měly kontrolovat osvědčení o očkování, negativním testu či prodělané nemoci covid-19. Právě to jsou nyní podmínky, které státy vyžadují, aby volný pohyb po Evropě zvyšoval riziko dalšího šíření nákazy co nejméně.
Evropská unie už vyhlíží návrat cestování. Zavedení "covid pasů", jejichž parametry ve středu představila Evropská komise, vítá ministr zahraničí Tomáš Petříček i čeští europoslanci. Podle Petříčka je klíčové, aby absolvování testu nebo existence protilátek v těle měly v certifikátu stejnou váhu jako očkování.
Evropský parlament svým předsedou zvolil italského socialistického poslance Davida-Mariu Sassoliho. Na druhém místě volby předsedy skončil český konzervativec Jan Zahradil (ODS). Mezi 14 nově zvolenými místopředsedy jsou poprvé v historii dva čeští zástupci: členka liberální frakce Dita Charanzová (ANO) a poslanec ze skupiny zelených Marcel Kolaja (Piráti). Čeští europoslanci Michaela Šojdrová a Tomáš Zdechovský (oba KDU-ČSL) se stanou členy výborů.
