Na letenské pláni vyrostlo obrovské bílé šapitó. Na vstupní bráně září nápis Kurios. Za ní se otevírá docela jiný svět. Legendární Cirque du Soleil přivezl do Prahy své extraordinérní představení - a Letná se tak na chvíli stala domovem desítek akrobatů z celého světa, kterým fyzikální zákony říkají 'pane'. V galerii přinášíme snímky dechberoucích čísel, nad kterými zůstává rozum stát.
Před 49 lety se z pražského Veletržního paláce stal symbol zkázy. Rozsáhlý požár zničil 14. srpna 1974 interiéry i vše živé, co se v budově nacházelo. Kdyby se hasičům nepodařilo oheň včas zkrotit, mohly být následky mnohem ničivější. Následovalo pět let debat o jeho budoucnosti: bourat, nebo zachovat? Nakonec zvítězila rekonstrukce. A tak z popela povstal slavný domov moderního umění.
Kulturní centrum Stalin u bývalého pomníku sovětského diktátora na pražské Letné bude zřejmě moci pokračovat, jeho provozovatelé jednají s hlavním městem o zachování provozu bez využití vnitřních prostor.
Stalin Letná je známý především jako venkovní kulturní centrum, umístěné pod známým letenským metronomem. Za uplynulých deset let se zde odehrály stovky koncertů a festivalů a dalších kulturních akcí.
Když mladá rodina zdědila prvorepublikový byt na Letné, byla to nejen pro rodiče, ale i architekty příležitost a výzva. Místo s noblesní minulostí potřebovalo nový začátek jako sůl. Díky citlivé rekonstrukci se z původního 3+1 s temnými chodbami stal otevřený a světlý domov, který spojuje minulost s přítomností v každém detailu.
V Praze na Letné se pod budovou Národního zemědělského muzea skrývá fascinující a zároveň mrazivá minulost. Zatímco expozice lákají k poznání zemědělství a přírody, podzemí ukrývá dosud utajený svět – rozsáhlý kryt civilní obrany. Zůstal zachován v původním stavu jako mrazivé svědectví doby. Nahlédněte do autentického světa studené války.
Sousoší na úpatí Letenské pláně v čele s Josifem Vissarionovičem Stalinem odhalili čeští komunisté 1. května 1955. Mezi lidmi se rychle ujal název "fronta na maso", čtvrti za sochou se pak začalo říkat "Záprdelí". Soudruzi tehdy nevěděli, že zanedlouho přednese Nikita Chruščov slavný projev a ve východním bloku nastane destalinizace. V roce 1962 proto nechali pomník vyhodit do povětří.
„Poslední dobou jsem byl pořád ve špitále,“ říká Vladimír Mišík. Až s několikatýdenním zpožděním si známý zpěvák užívá, že jeho nová deska Vteřiny, měsíce a roky debutovala na první příčce žebříčku nejprodávanějších alb. Sedmasedmdesátiletý autor hitů Variace na renesanční téma nebo Stříhali dohola malého chlapečka tak předstihl o generace mladší hvězdy jako Bena Cristovaa nebo Billie Eilish.
Psaná verze názvu nové cukrárny Choux Choux správně napovídá, že podnik nabízí něco, co bude zavánět Francií. Výslovnost “šu šu” zase zní jako našeptávání sladkého tajemství. Na pražské Letné se jedno takové peče, i když není zas tak sladké, jak by člověk podle krásně nazdobených dezertů mohl čekat.
"Víte, jak se pozná vegan?" začíná jeden vtip. "Řekne vám to," zní odpověď. V případě majitelů Bezmasny to ale neplatí. Diana Kahleová a David Hůlka nikomu nic necpou. Malé veganské řeznictví otevřeli v ulici Milady Horákové na Letné před měsícem a od začátku slaví úspěch.
Ve čtvrtek se do Prahy opět sjely na protest proti vládě desítky zemědělců, které svými traktory a další zemědělskou technikou zablokovaly centrum Prahy. Podobně jako v polovině února se akce neobešla bez problémů. Někteří účastníci vysypali před Úřad vlády slámu a hnůj, jiný traktor pak zase zablokoval Letenský tunel.
Zemědělci, kteří se sjeli do Prahy na protest proti vládě, svou technikou ve čtvrtek ráno zablokovali dopravu před úřadem vlády. V poledne tam začne ohlášená demonstrace. Během dopoledne komplikovaly dopravu protestní jízdy traktorů a další techniky, zhruba od 11:00 jízdy postupně končí. Policie ostatní dopravu od sídla vlády odklání a tramvaje nábřeží Edvarda Beneše musejí objíždět.
Podívejte se, jak se zdařilo zrestaurovat video z přelomu tisíciletí. Hlavní hrdina ženich Jiří Kára a parta pobudů.
Je libo opulentní cirkusovou podívanou, ve které se 14 performerů střídá s úžasnými artistickými čísly, nebo raději trochu víc „příběhu“, například o jedné praštěné farmářské rodině? Festival Letní Letná nabízí také drama dvou bratří nebo komorní poetické představení plné domácích zvířat.
Několik tisíc lidí ve středu večer přišlo do pražských Letenských sadů na zahájení 20. ročníku festivalu nového cirkusu Letní Letná. Do půlhodinové show kombinující vzdušnou a vodní akrobacii se zapojilo přes padesát artistů a akvabel. Znovu ji lze zdarma vidět tento čtvrtek večer. Odehrává se u nového jezírka severně od Hanavského pavilonu.
Na jubilejním 20. ročníku festivalu nového cirkusu Letní Letná, který začne tuto středu v Praze, se představí umělci z 15 zemí. Zahraniční program tvoří inscenace světoznámých souborů, jež sem přijely už dříve. Hned první den má premiéru novinka nazvaná Loop. Na téma stereotypů, opakování a smyček ji připravilo několik performerů z české Losers Cirque Company.
V prostoru zvaném Salón na pražské Letné toto pondělí hudebník a spisovatel Vlastimil Třešňák představil vinyl svého loňského alba Kiks. Při té příležitosti několika desítkám posluchačů za doprovodu své kapely Temporary Quintet zahrál titulní píseň. Na úvod k ní přidal melodii Martina Hermanna Böttchera z filmu Vinnetou.
Pokud se výrazně nesníží celosvětová produkce skleníkových plynů, dělí svět od nezvratných klimatických změn méně než sedm let, uvádějí nejnovější vědecké výpočty. Tento čas zbývající do oteplení planety o 1,5 stupně Celsia na pražské Letné nově odpočítávají klimatické hodiny. Jejich levý ciferník ukazuje zbývající roky a dny, pravý odečítá hodiny, minuty a vteřiny.
U Metronomu na pražské Letné se v úterý v podvečer rozsvítily obří Klimatické hodiny. Osm metrů vysoké a 35 metrů široké ukazatele zobrazují čas zbývající k odvrácení nezvratných změn klimatu. Hodiny, které budou v provozu do 12. prosince, nechalo na Letnou umístit uskupení Festival svobody. Praha je prvním evropským městem na východ od Berlína, kde byly klimatické hodiny instalovány.
Obrovské úsilí vynaložené komunistickým režimem v Československu při budování pomníku sovětskému vůdci Josifu Stalinovi v Praze přišlo vniveč za pouhých sedm let. Nedostatek předvídavosti a soudnosti stál za tím, že monstrózní dílo za 140 milionů korun bylo dokončeno až v době, kdy se kult Stalinovy osobnosti v Sovětském svazu již notně otřásal. V říjnu 1962 byl pomník odstřelen.
