„Nepřemýšlím nad tím, jestli se dostanu do nebe,“ říká zpěvák Richard Krajčo. Co je podle něj smyslem víry a jak se z touhy po rockovém klubu zrodila snaha zachránit kostel ve vesničce Chotěvice? Proč v kostele najdete zpovědnici v podobě telefonní budky s přímou linkou na Boha a Spidermana mezi historickými obrazy křížové cesty? A jak může svoboda ve víře souviset s fotbalem?
Na seznam kulturních památek se dostala netypická stavba. Dřevěná tělocvična ve Stonařově na Vysočině, kterou tam za druhé světové války nechali vybudovat nacisté pro svou mládežnickou organizaci Hitlerjugend. Vedení městysu zuří. Této připomínky temné minulosti se chce už léta zbavit. Počítalo s demolicí, kterou slíbilo i vlastníkům pozemku.
Mravín patří mezi nejmalebnější vesnice v Pardubickém kraji. I proto jej chtělo ministerstvo kultury prohlásit za vesnickou památkovou zónu. S tím ale narazilo. Ne snad proto, že by místní zachovalá stavení nesplňovala podmínky. Ochranu v hlasování odmítli jejich obyvatelé. Báli se třeba omezení oprav domů. "Vždy jsme si pomáhali, ale toto způsobilo rozkol," uvedli v dřívější petici.
Obrovská motýlí křídla rozpínající se z jedné strany nad ulicí Spálenou a z druhé strany nad Národní třídou. Vlastník obchodního domu Máj se rozhodl na fasádu kulturní památky umístit plastiku sochaře Davida Černého, a proměnit tak tvář centra Prahy. Odborníci se neshodnou, zda dílo budovu zdobí, nebo hyzdí. Není ani jasné, jestli půjde o dočasnou, nebo trvalou instalaci.
Petra a Dalibor Konopáčovi žili dlouho v centru Prahy. On ve svém ateliéru fotil celebrity a běhal s politiky po nejrůznějších akcích, ona pracovala jako lékárnice. I když byl jejich život uspěchaný, měli se jako v bavlnce. Ale Dalibor chtěl změnu. "Plánovali jsme cestu kolem světa, no a skončili jsme tady," říká rodina, která byt v Praze vyměnila za rozpadlý knížecí dvůr na maloměstě.
Cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro získal objev nejstarší sakrální stavby přemyslovského Znojemska v kostele sv. Hippolyta ve znojemské části Hradiště. Odborníci zde při archeologickém výzkumu objevili pod současnou stavbou pozůstatky dvou raně středověkých kostelů.
Dominanta Rychnova nad Kněžnou a jeden z největších a nejkrásnějších barokních zámků východních Čech se od 6. června kompletně otevře veřejnosti. Návštěvníci v jeho areálu budou moct po třech letech oprav obdivovat i kostel Nejsvětější Trojice. Práce stály přes sto milionů korun, většinu platila Evropská unie.
Plánovaný železniční most přes Vltavu by Česku mnohé vzal - a nic za to nenabídl. Leda estetiku východoevropského nádražního bufetu ze sedmdesátých let.
„Osobně bych byla ráda, kdyby se městská část Praha 1 koupě Jindřišské věže vzdala. Částka je příliš vysoká. Větší šanci má město či stát,” říká Terezie Radoměřská, starostka městské části Praha 1, a dodává: „Vždy, když se církev zbavuje nějakého majetku, tak je pod drobnohledem, proč tak činí. Pokud žádají takto vysokou cenu, přirozeně na ně padá i otázka, k čemu církev potřebuje takový majetek.”
O tom, že má obec Pětipsy svůj malý zámek, na Chomutovsku věděl málokdo. Areál na okraji obce byl zarostlý a připomínal poválečnou zónu. Ze stavby časem zbyly jen obvodové zdi, a i ty se postupně rozpadaly. V roce 2012 zříceninu koupil spolek nadšenců a postupně jí začal vracet ztracené kouzlo. Jeho snem je tady vybudovat první stálou výstavu Slovanů ve střední Evropě, chybí mu ale peníze.
V zastrčené části pražského Smíchova se nachází malá trafostanice v rondokubistickém stylu, kterou ve 20. letech minulého století navrhl žák Jana Kotěry. Přestože je památkově chráněná, za posledních několik desetiletí dostala zabrat a chátrala. Před pár lety si jí všiml architekt Patrik Hoffman, který začal jednat s majitelem o jejím prodeji.
Ničivé povodně zejména v letech 1997 a 2002 významně poškodily i české památky. Některé se dodnes nepodařilo zcela opravit. Od té doby vznikly stovky protipovodňových opatření, škody už by tak dnes byly menší. Přesto některé památky voda stále ohrožuje.
Při prázdninových cestách Evropou můžete narazit na více než čtyři sta památek zapsaných na seznamu Světového dědictví UNESCO. Vyzkoušejte si v kvízu, jestli dokážete patnáct z nich umístit do správné země či města jen podle fotografie.
Válkou ohrožené památky a umělecká díla na Ukrajině chce podpořit virtuální 3D galerie, která umožňuje finančně podpořit snahu uložit ohrožená díla do bezpečí, jejich restaurování či vznik nových muzeí.
"Hrady a zámky mohou nejen pořádat prohlídky, ale když je potřeba, mohou pomoci i jinak," myslí si mladý kastelán Tomáš Kořínek ze zámku v Opočně. Ve zdejší památce se rozhodl ubytovat ukrajinskou rodinu z Charkova. Pomohl jí se školou i prací. "Měli jsme budoucnost, plány, teď nemáme nic," posteskne si v jednu chvíli matka Tetiana. Pak ale vyrazí s dcerou na pracovní pohovor.
Aktivisté z řad dýdžejů a organizátorů hudebních akcí se snaží přesvědčit německé politiky, aby zažádali o zapsání berlínské techno scény na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Taneční žánr do města pronikl na přelomu 80. a 90. let. Od té doby se do místních klubů jako Berghain nebo Tresor sjíždějí fanoušci z celého světa.
Historické paláce, moderní kancelářské budovy nebo technické památky se díky festivalu Open House o víkendu otevřou veřejnosti. Do devátého ročníku se zapojili majitelé celkem 109 pražských sídel. Nahlédnout můžete například do bývalého sídla Elektrických podniků na adrese Bubenská 1 v Praze, které se před dvěma lety proměnilo v sídlo reklamních agentur.
V Česku zachraňují památky tisíce lidí. Věnují čas a energii místům, která by mnohdy bez jejich pomoci již neexistovala. Soutěží veřejných sbírek "Máme vybráno", chce portál Propamátky.cz ocenit úsilí těchto neznámých nadšenců a inspirovat další majitele. A také pomoci s vybíráním potřebných peněz.
Na náměstí v Úštěku zpívala Zuzana Norisová ve filmu Rebelové, točila tam i Scarlet Johanssonová scény pro film Králíček JoJo (což je oceňovaný snímek o malém chlapci, který má za imaginárního kamaráda Adolfa Hitlera). Úštěk ovšem není jen oblíbeným cílem filmařů, ale také turistů - jde totiž o malebné městečko, které nabízí řadu zajímavých památek i výletů do okolí. Pojďte se podívat.
Na každých sedm obyvatel zde připadá jedna kulturní památka v obecním vlastnictví. To je Těchobuz na Vysočině. Vesnice, která nejnověji koupila od kraje za tři miliony korun zámek s přilehlým parkem. "Jsem přesvědčen o tom, že památky by měly být, pokud možno, ve veřejném vlastnictví," myslí si starosta Pavel Hájek. Jak to sedmdesátihlavá obec zvládá? A co se zámkem hodlá dělat? Podívejte se sami.
