Kůrovcová kalamita, která poslední roky ničila české lesy, je u konce. Důvod k optimismu ale není. Šlo jen o první vlnu, problém může být za pár let zpět. A je obrovské riziko, že bude ještě horší, říká profesor Tomáš Hlásny z České zemědělské univerzity. Upozorňuje, že i snaha o vysázení pestrých a odolných lesů může skončit fiaskem. Kvůli problému, který politici ignorují.
V Jizerských horách a Krkonoších může o víkendu napadnout až 60 centimetrů sněhu, jinde v horských oblastech nasněží mezi deseti až 30 centimetry. Bude také větrno, na Českomoravské vrchovině a v západních částech Moravy a Slezska dosáhne vítr v nárazech až 70 kilometrů v hodině. Meteorologové varují před možnou tvorbou sněhových jazyků, zmrazků a náledí.
Rok 2023 by mohl přinést zásadní zlom v boji s kůrovcem. Kalamita loni v Česku opět zpomalovala, a pokud bude tento trend pokračovat i letos, dostanou lesníci šíření brouka pod kontrolu. Ke zlepšení přispívá zavádění účinnějších metod boje proti kůrovci, ale zejména počasí, které škůdci nepřeje. "Pokud přijde sucho, situace se ještě může zhoršit. Už to ale nebude takové drama," míní experti.
Kůrovcová kalamita zpomaluje, hlásí správci českých lesů i experti. Těžba napadeného dřeva loni poprvé od roku 2012 poklesla a letos by měl podle odhadů tento trend pokračovat. Pokračující sucho, které Česko trápí už několik měsíců, to ale může změnit. "Pokud bude teplé suché počasí, tak by naopak mohla kalamita začít narůstat a dostat se do neskutečných rozměrů," říká entomolog Miloš Knížek.
Zejména na českých horách hrozí v neděli sněhová kalamita. Podle meteorologů může odpoledne napadnout ojediněle až půl metru sněhu, tvořit se budou jazyky i závěje. Problémy budou v dopravě i energetice. On nedělního rána také platí výstraha před silným větrem, který může mít v nárazech až 70 kilometrů v hodině, informoval Český hydrometeorologický ústav.
Nečekaně silná vrstva sněhu zasypala v posledních dnech Řecko, Turecko, Sýrii nebo Izrael. Země, kde chladné počasí nebývá obvyklé, se tak potýkaly mimo jiné s problémy v dopravě. Obyvatelé měli doporučeno nevycházet a často dostali i pracovní volno. Zasněžené památky přesto přilákaly řadu zvědavců.
Frézování trati začíná nápadem kanadského zubaře, který roku 1950 navrhnul "vrtačku" na zaváté koleje. Sněžná železniční fréza od té doby prošla velkým vývojem, některé postupy však zůstávaly dlouhé roky nezměněné. Na Liberecku se například až do roku 2013 výhybky oprašovaly košťaty stejně tak, jako se to dělalo v době parních lokomotiv. V galerii vám historii železničního frézování přiblížíme.
Sníh a ledovka zkomplikovaly dopravu v celé zemi. Nejhorší situace byla ráno, dopoledne se mírně zlepšila, autobusy a vlaky ale dál nabírají i několikahodinová zpoždění, některé spoje vůbec nevyjely. Podle webu Českých drah je na několika tratích kalamitní stav, zapadaly výhybky. Problémy jsou i na dálnicích, kde musejí řidiči počítat s kolonami. Na mnoha místech silnice blokují uvízlé kamiony.
Na mnohých místech v Česku napadlo v noci na dnešek až 15 centimetrů prachového sněhu. Nejvíc nasněžilo na pomezí středních a východních Čech nebo v Jeseníkách a Orlických horách. Uvedl Český hydrometeorologický ústav na twitteru. Sníh způsobil komplikace na mnoha silnicích a dálnicích, ale také na železnici a v MHD. Výstraha meteorologů před sněžením platí do dnešních 09:00.
Národní park Šumava je největším národním parkem v České republice. Je unikátní především svými rašeliništi, jezery a souvislým zalesněním.
V Madridu o víkendu nefungovala MHD, nejezdily vlaky, i letiště se uzavřelo. Velkou část Španělska paralyzovala sněhová bouře Filomena, která s sebou přinesla až půl metru sněhu. Sledujte ve videu, jak se s nenadálou situací vypořádali obyvatelé Madridu.
Kůrovcová kalamita na Vysočině pokračuje. Reportéři Aktuálně.cz natočili její rozsah na konkrétním místě u městyse Mrákotín. Během roku a půl tu museli pokácet velké plochy lesů. Vytěženého dřeva je tolik, že je prakticky neprodejné.
Zemědělec Antonín Tykal z Vlčnova na Uherskohradišťsku začal spolu s bratrem jako první v republice hubit hraboše za pomoci speciálního stroje vyvinutého ve Švýcarsku. Podívejte se, jak jsme o něm informovali před třemi lety.
Orkán Sabine zasáhl Česko. Někteří lidé se ráno nemohli dostat do práce, jiní to z obav před padajícími stromy či létajícími střechami raději ani nezkoušeli. On-line deník Aktuálně.cz se zeptal právníků, na co mají zaměstnanci v těchto případech právo z pohledu zákoníku práce.
Jmelí se podle arboristy Jaroslava Kolaříka z firmy Safe Trees kalamitně rozšířilo ve čtyřech krajích na východě země - Moravskoslezském, Olomouckém, Zlínském a v části Jihomoravského kraje. Napadá tam a hubí i nově vysázené stromy. Situace se kvůli změně klimatu bude nadále zhoršovat, hlavně v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. Jmelí je pro mnoho lidí symbolem Vánoc.
Na jihu Moravy zažili po hraboší kalamitě další, kterou má však na svědomí nečekaný živočišný druh. Domácnosti v Moravanech u Brna zamořily houfy maličkých chvostoskoků, kteří za normálních okolností žijí v půdě a znají je jen chovatelé ještěrek či dravých rybiček jako krmivo, popřípadě zahrádkáři, kteří je občas spatří na sazenicích. Jak ukázala reportáž České televize, v domech a zahrádkách bezprostředně sousedících s polem jsou jich desítky tisíc, jejich tělíčka vytvořila černé skvrny v bazénech, na podlahách či stropech, lidé si stěžují, že jim lezou i do postele, a aby se vyspali, musí v noci opakovaně luxovat.
Přemnožením hrabošů, kteří zemědělcům ničí úrodu, je zasažena především střední a jižní Morava - mezi nejpostiženější místa patří Olomoucko či Prostějovsko. Po těchto hlodavcích tu nemusíte nějak složitě pátrat, stačí si například dojet autobusem olomoucké MHD do místní části Topolany a na nekonečnou řadu děr a chodbiček narazíte hned u zastávky. A stačí chvilku počkat a hraboš na vás do pár minut vykoukne. Jejich chodbami jsou provrtaná nejen pole, sady či zahrádky, ale i příkopy, kde mohou žrát jen trávu.
Stojíme před apokalypsou. Na podzim nebo na jaře mohou přijít bořivé větry, které zasáhnou do vytěženého porostu, a budeme svědky další katastrofy, tvrdí lesník Václav Kinský. Kůrovcová kalamita přerůstá možnosti zpracovatelů, na techniku čekáme měsíce, státní lesy brzdí i zákon o veřejných zakázkách, popisuje současnou krizi v hospodářských lesích. Nejsou lidé, jen se o tom mluví, ale je čas vyzvat veřejnost a školy, aby šly svými silami pomoci při zalesňování, říká Kinský.
Kůrovec se jednou sám zastaví, má svoje limity. V nejbližších několika letech ale čeká smrk značná devastace, bude ho tu pak jen velmi málo, předpovídá profesor ekologie Pavel Kindlmann. Lidé, kteří vytvářeli politiku ohledně lesů, dost zaváhali a zapomněli na to, že může přijít oteplení a kůrovec se namnoží. Vědci už dávno upozorňovali na to, že smrk se ve velkém sází všude, i v nízkých polohách, kam nepatří, říká spoluautor zprávy o vymírání druhů. Mizí jich tisíce ročně. A pokud nic neuděláme, tak se ten proces ještě zrychlí, varuje.
Předseda vlády Andrej Babiš a jeho kolegové z kabinetu ve čtvrtek vyrazili na Vysočinu k přehradě Želivka-Švihov, kde se přišli seznámit s následky kůrovcové kalamity v tamějších lesích. Premiér se mimo jiné zajímal například o způsob ošetření napadených vytěžených stromů, situaci v obchodu s dřívím, o možnosti ochrany lesa proti škůdcům a působení zvěře či o dopady kalamity na zásoby vody v krajině. "Bohužel, v minulosti jsme to trochu zanedbali, ale mám pocit, že teď skutečně děláme maximum pro to, abychom kůrovce perspektivně porazili, a to různými způsoby,“ řekl ve čtvrtek premiér. Podívejte se na fotogalerii z návštěvy Babiše a jeho kolegů v kůrovcem napadeném lese.
Energetická společnost ČEZ odvolala v noci na dnešek kalamitní stav v sedmi okresech, vyhlášený po nedělní vichřici, a ve středu k 18:00 i kalamitní stav v posledním okrese Bruntál, kde byla ještě před úterní půlnocí bez proudu tisícovka odběratelů. Informovala o tom mluvčí společnosti ČEZ Distribuce Soňa Holingerová.
Česko o víkendu a v noci na pondělí trápil silný vichr. Opět lámal větve a stromy a působil problémy na silnicích i železnici, hlavně na západě, jihu Čech a na Vysočině. Počet míst, kde stále nebyla obnovena dodávka elektřiny po silném nočním větru, klesá, aktuálně je jich asi 90 tisíc. ČEZ kolem 12:30 evidovala 70 tisíc odběrných míst bez elektřiny, v noci to bylo na 350 tisíc. Pokles počtu domácností bez proudu hlásí také další distributor E.ON, a to z ranních 75 tisíc asi na 20 tisíc kolem poledne. Na Sněžce dosáhl vítr v noci na pondělí síly orkánu. Vítr měl v nárazech 206 kilometrů v hodině, na nedaleké hřebenové Luční boudě přes 110 kilometrů v hodině.
Vichřice a silné sněžení v Řecku způsobily o víkendu značné hmotné škody a komplikace v dopravě. S přívaly sněhu se potýká zejména sever země. Musela být přerušena veškerá trajektová doprava. Rychlost větru v Egejském moři dosáhla až 100 kilometrů za hodinu.
Přesně před dvaceti lety, v únoru 1999, zasypaly Košice na východě Slovenska závěje sněhu a město i jeho okolí odřízly od civilizace. Sníh uvěznil cestující na letišti, děti na horských chatách či dělníky v továrnách. Krizový stav trval déle než týden. Až poté, co se počasí trochu uklidnilo, vysvobodili město ze zajetí vánice vojáci za pomoci tanků.
Neprůjezdné silnice, popadané stromy, zpoždění vlaků, zrušené lety a tisíce lidí bez elektřiny. To jsou následky sněhové kalamity, která v neděli zasáhla část České republiky. Podle meteorologů se sněžení pozvolna přesune z Čech na Moravu. Na východě země mezitím kvůli tání sněhu a dešti stoupají hladiny řek. Podívejte se, jak Česko bojuje se sněhovou kalamitou.
