Vila ve Vraném nad Vltavou, kterou si na počátku 90. let nechal postavit tehdy nepříliš známý Petr Kellner, znovu poutá pozornost veřejnosti. Architekt Josef Pleskot dlouho netušil, kdo je tajemným klientem, pro něhož navrhoval symbol porevoluční architektury. A dnes vzpomíná na úzkou spolupráci se zesnulým nejbohatším Čechem i na paradox, proč miliardář v domě nenašel vytoužený klid.
Nejen keltské oppidum, ale i architektonický projekt. V Dolních Břežanech v úterý večer představili projekt Akropole Závist – zpřítomnění od architekta Josefa Pleskota. Stavba však budí emoce. Místní se obávají, že naruší místo i jejich klid přílišným turismem, a organizují protestní petici. Podle Pleskota jsou ale obavy liché. "Neměl by to být turistický cíl," říká pro Aktuálně.cz.
Moderní architekturu s historií propojí takzvaný SmetaNový sál na druhém nádvoří litomyšlského zámku, kde se budou konat představení festivalu Smetanova Litomyšl. První návštěvníci by se s ním měli seznámit v červnu 2025 při příležitosti 67. ročníku přehlídky. Ve středu to řekl architekt Josef Pleskot, který projekt navrhl.
Pražský hrad otevřel první výstavu umění za éry prezidenta Petra Pavla. Koná se v Letohrádku královny Anny a do 31. října představuje obrazy současného umělce Jiřího Štourače. Veřejnosti je zároveň po letech zpřístupněna terasa v prvním patře Belvederu, jak se renesanční stavbě na východním okraji královské zahrady říká. Jsou z ní vidět Hrad, Jelení příkop i část města.
Tři týdny po zahájení její první retrospektivy v Galerii hlavního města Prahy se uzavřel životní příběh výtvarnice Jitky Svobodové. Zemřela před 14 dny, bylo jí 81 let. "Mrzí mě, že si výstavu neužila víc, že v ní nepobyla," říká kurátorka Helena Musilová. Podle ní ještě Svobodová svou práci neuzavřela. "Jsou tam rozpracované věci, o kterých dál uvažovala," doplňuje.
Nadcházející český prezident Petr Pavel několikrát zmínil, že by chtěl po nástupu na Pražský hrad spolupracovat s architektem Josefem Pleskotem. Navázal by tak na sto let starou tradici, kterou si se vznikem Československa prosadil Tomáš Garrigue Masaryk. Do úřadu dvorního architekta tehdy obsadil Josipa Plečnika. Na jeho práci později navázala řada dalších, posledním byl Bořek Šípek.
Nejen tvorbu jednoho z nejvýznamnějších českých architektů Josefa Pleskota, ale také jeho přemýšlení o městech či společenských souvislostech oboru zprostředkovává nová výstava v pražském Museu Kampa. Představuje tři hlavní místa jeho tvorby: Dolní Vítkovice, Litomyšl a Prahu.
Dva roky nemohla Zlata Holušová kvůli pandemii pořádat Colours of Ostrava, jeden z největších českých hudebních festivalů. Zatímco počítala ztráty v milionech korun, starala se o zahradu. "Pořídila jsem si štěňata, to jsou covidoví psi. A samozřejmě jsem hltala zprávy, ale nepropadala jsem ani strachu, ani depresi," říká.
„Podařilo se vytvořit jedinečnou stavbu, která není barákem, ale prostorem,” říká o vítězném projektu budovy Vltavské filharmonie v Praze architekt Josef Pleskot. „Budovu potřebujeme ke společenskému životu, který nedokážeme realizovat v současných stavbách a je to veliká škoda. Potřebujeme takový společenský život, abychom si oddechli od traumatu, které třicet let prožíváme,” dodává.
„Podařilo se vytvořit jedinečnou stavbu, která není barákem, ale prostorem,” říká o vítězném projektu budovy Vltavské filharmonie architekt Josef Pleskot a dodává: „ Budovu Filharmonie potřebujeme ke společenskému životu, který nedokážeme realizovat v současných stavbách a je to veliká škoda. Potřebujeme takový společenský život, abychom si oddechli od traumatu, které třicet let prožíváme.”
V ostravské multifunkční aule Gong, která je součástí industriálního areálu Dolní Vítkovice, se poprvé dalo do pohybu obří desetimetrové kyvadlo architekta Josefa Pleskota. Natrvalo se sem přestěhovalo z Prahy.
Národní galerie v Praze vydala knihu, ve které 25 autorů nabízí osobní reflexe obrazů renesančních a barokních mistrů.
S rozčarováním z pražské Národní galerie odchází ředitel Sbírky starého umění Marius Winzeler. Zažil její vzestup za éry ředitele Jiřího Fajta, kdy dosahovala rekordní návštěvnosti. A po Fajtově vyhazovu naopak skličující pracovní prostředí, kdy byl podle svých slov dehonestován na základě původu nebo sexuální orientace.
Novou šéfkou pražské Národní galerie bude Polka Alicja Knastová. Po roce a půl, kdy nejdůležitější instituci v českém výtvarném umění ovládali přechodní ředitelé, se otvírá příležitost k nové éře. Způsob, jakým začíná, ale příliš šťastný není.
Překvapení z volby nové generální ředitelky Národní galerie Praha, kterou se 1. ledna příštího roku stane Alicja Knastová z Polska, vyjadřují lidé z oboru. Jediné, na čem se relativně shodnou, je respekt k otevřenému výběrovému řízení a možnost nastartovat novou etapu.
Poprvé za 224 let existence Národní galerii v Praze povede cizinka. Generální ředitelkou přední české sbírkové instituce s více než čtvrtmiliardovým rozpočtem se 1. ledna stane Alicja Knastová z Polska. Mandát má na šest let, oznámil v úterý ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD.
Bývalí ředitelé Jiří Fajt a Vladimír Rösel, kurátorka Helena Musilová, kunsthistorik Nikolaj Savický, Alicja Knastová z Polska nebo kolektiv deseti žen se hlásí do výběrového řízení na generálního ředitele Národní galerie, instituce s více než čtvrtmiliardovým rozpočtem. Řekli to Aktuálně.cz, které oslovilo pár desítek potenciálních uchazečů. Další se zdráhají vyjádřit, výčet tak nemusí být úplný.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD po Velikonocích vypíše mezinárodní konkurz na ředitele Národní galerie Praha. Otevřené výběrové řízení chce zkombinovat s tím, že osloví několik vybraných osobností.
Vernisáž výstavy jediného, zato dvoutunového díla architekta Josefa Pleskota v pražském chrámu Nejsvětějšího Salvátora byla neobyčejná: proslovy se pronášely v sakristii, připíjelo se vodou a jako občerstvení se nabízely kousky chleba.
