Ústavní právník Jan Kysela v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč po dvou a půl letech končí na Hradě jako jeden z poradců prezidenta Petra Pavla. Popisuje také, v čem se pletl, když angažmá přijal, a hovoří o tom, proč by se měla změnit ústava nebo jak si současný prezident počíná ve vztahu ke vznikající vládě Andreje Babiše.
Ústavní soud zrušil přílepek poslance Michálka. Nahrál těm, kteří demokracii vnímají jako nástroj k prosazení sebe a vlastních zájmů, nikoli zájmů země, většiny.
Ústavní soud zrušil novelu, která zpřísňovala pravidla pro vlastnictví médií politiky a přijímání dotací členy vlády a jejich firmami. Takzvaný lex Babiš II u soudu napadlo hnutí ANO a po vynesení rozsudku mají poslanci bývalé vládní strany důvod k oslavám. Podle ústavního právníka Jana Kysely ale situace "vítěz-poražený" není černobílá. Hodnotí, že poraženými jsou především čeští občané.
Při výběru Roberta Fremra do Ústavního soudu selhali prezidentovi poradci, Petr Pavel, ale také senátoři, kteří pro soudce zvedli ruku. Nepatří tam.
V prvním senátním kolečku Petru Pavlovi neprošli do Ústavního soudu dva ze tří kandidátů. Jeho první waterloo. Ne snad že by navrhl nějaké mizery, o to nejde. Senát dělá politiku, dává hlavě státu za vyučenou. Hloupě.
Levice je dnes ve sněmovně zastoupena jen naprosto minimálně. Za takové situace není prozíravé naklonit konstituční tribunál do ostroprava.
Zvolený prezident Petr Pavel se ve čtvrtek oficiálně ujímá úřadu. Oslovené osobnosti od něj očekávají návrat důstojnosti či odvahu nepodléhat většině, chová-li se nezodpovědně. Chtějí, aby sbližoval v neklidné době a zajímal se o všechny vrstvy společnosti. "Ať skončí rozeštvávání a léta politického temna," vyzývají v anketě Aktuálně.cz.
Mezi devíti kandidáty na prezidenta zaregistrovalo ministerstvo vnitra i Denisu Rohanovou. Předložila podpisy bývalých poslanců, zejména z ČSSD a KSČM, kteří už ve sněmovně nejsou. Učinila tak před více než rokem, tedy ještě před vyhlášením prezidentských voleb. Podle ústavního právníka Jana Kysely ministerstvo špatně vyložilo zákon. "Je to absurdní," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Přestože mnozí politici kritizují ombudsmana Stanislava Křečka za to, že odebral všechny pravomoci své zástupkyni Monice Šimůnkové, nemají možnost zasáhnout. Ombudsman je za současné situace neodvolatelný a samotný Křeček dává najevo, že se odstoupit nechystá. V budoucnu by se to však mohlo změnit. "Zvažuji přípravu změny zákona, aby byl ombudsman odvolatelný," říká šéfka sněmovny.
Nikdy v historii český prezident neudělil milost pravomocně odsouzenému zaměstnanci své kanceláře. Změnilo se to uplynulou sobotu, kdy Miloš Zeman prominul trest šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi. Měl jít na tři roky za mříže. Na veřejnost pronikla zpráva v úterý. Tímto krokem Zeman nerespektoval vlastní rozhodnutí, které je součástí sbírky zákonů. Milost je přesto platná.
Cesta k možnému zbavení prezidenta Miloše Zemana pravomocí kvůli jeho zdravotnímu stavu bude možná složitější, než se původně zdálo. Z úterního jednání Senátu a předsedů sněmovních stran vyplynulo, že by měla vzniknout ještě jedna zpráva, ve které by měli lékaři popsat stav prezidenta. Navíc není jasné, co udělá sněmovna, jejíž část s rychlým odebráním pravomocí prezidentovi nesouhlasí.
Poslanci ve čtvrtek večer nevyhověli žádosti vlády Andreje Babiše o prodloužení nouzového stavu. Stav nouze proto skončí v neděli 14. února v noci. Aktuálně.cz oslovilo několik expertů, jakým způsobem by vláda mohla dál efektivně čelit epidemii. S nejrazantnějším pohledem na věc přišel bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger. Ostatní mluví o důležité roli ministerstva zdravotnictví a krajů.
Ústavní soud ve středu vyhlásil rozhodnutí, jež zásadním způsobem promlouvá do volebního zákona. Zrušil způsob přepočtu hlasů na poslanecké mandáty, jenž nahrával větším stranám a menší znevýhodňoval. Koalicím současně bude stačit překročit hranici pěti procent hlasů k zisku křesla ve sněmovně. Ústavní expert Jan Kysela v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje dopady středečního verdiktu.
Je velmi pravděpodobné, že dřívější vyhlášení voleb byl od Zemana naschvál malým stranám. O změnách volebního zákona měl Ústavní soud rozhodnout dřív, teď už se s tím nic dělat nedá, ať udělá cokoliv, vždycky to bude trochu špatně. Může dojít k ústavní krizi, říká o potenciální změně volebního systému ústavní právník Jan Kysela.
Pornografické fotografie, pochodující nacisti nebo schvalování nasazení armády proti migrantům. Tyto a podobné příspěvky mohou připravit o oficiální facebookové profily hnutí SPD, jejího předsedu i místopředsedu. Facebook jim totiž pohrozil jejich zrušením. Tomio Okamura tvrdí, že se hodlá bránit u soudu. Podle expertů by ale byl takřka bez šance, plete totiž ústavu, kam nepatří.
Politický podnikatel Roman Janoušek měl od loňského října obrovskou šanci, že se dočká nového procesu ve své kauze. Jeden ze senátů Ústavního soudu vyhověl jeho stížnosti, jíž se bránil proti zamítnutí žádosti o obnovu svého případu. Nyní se však ozvalo celé plénum Ústavního soudu, jež zaujalo opačné stanovisko. Podle expertů oslovených Aktuálně.cz to znamená jediné: nový proces se konat nebude.
Vláda působí dojmem, jako kdyby vůbec neměla pocit, že zasahuje do základních práv. Je nutné vymezit se proti stavu, že jsou zavřené hranice, protože svět je nebezpečný. Takový byl, je a bude, říká expert na ústavní právo Jan Kysela. Nechci si zvykat na to, že nouzový stav je normálním stavem. Ukázalo se, že vyděšená společnost se vůči jednotlivcům chová represivněji, než by to dělala vláda, míní.
Česká republika se potýká s prezidenty, kteří napínají ústavu ve svůj prospěch. Nejviditelnější je to v posledních dvou obdobích, kdy na Pražském hradě sedí Miloš Zeman. Shodli se na tom ústavní experti a akademici, kteří se v pondělí odpoledne sešli na konferenci o ústavní žalobě na současnou hlavu státu. Možnost postavit Zemana před Ústavní soud projedná Poslanecká sněmovna ve čtvrtek.
Žijeme v systému zablokovaném čímsi na způsob špuntu v podobě prezidenta. Namísto toho, kdo udržuje systém vládnutí v plynulém chodu, působí jako písek v hodinovém soukolí.
Prezident Miloš Zeman si přeje zrušení Senátu, který je podle něj slabý a občané jím pohrdají. Protože je však změna ústavním zákonem nepravděpodobná, radí Zeman znemožnit práci senátorům omezením rozpočtu horní komory. "Ústavní činitel by neměl nabádat k něčemu, co má známky puče v autoritářských státech," kritizuje návrh ústavní právník Jan Kysela v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
O europoslanci Miroslavu Pochem se spekuluje jako o možném budoucím ministru zahraničí. Prezident Miloš Zeman se však netají tím, že ho příliš v oblibě nemá. Na setkání s občany v Moravskoslezském kraji ve čtvrtek prohlásil, že by ho jako ministra neakceptoval. Ústavní právník Jan Kysela však v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že prezident může odmítnout jmenovat někoho ministrem jen ve zvláštních případech. "V případě, že odstraníme extrémy, tak je tímhle návrhem vázán, než aby to byl nějaký podnět k přemýšlení," říká Kysela.
