Dokončoval DAMU, hrál v divadlech, filmech i seriálech – byl vycházející hvězdou. Jenže taky šířil petici Několik vět, účastnil se Palachova týdne a 17. listopadu byl na Albertově. Po autonehodě, která ho upoutala na vozík, se stal symbolem odvahy a přesvědčení. „Je lepší být na vozíku než s komunisty. O tom vůbec není pochyb,“ říká herec Jan Potměšil během unikátního vzpomínání na listopad 1989.
Jeden speciálně upravený handbike, 12 států, 7 500 kilometrů. A hlavně: nezdolná touha dokázat, že život na vozíku nekončí. Aleš Černohous, paraplegik a zakladatel spolku Chair Riders, se spolu se svou parťačkou Šárkou Jelínkovou vydali na epickou pouť z Česka až do dalekého Kyrgyzstánu. Jejich cesta není jen o kilometrech; je to odysea plná odvahy, výzev a inspirace, která bourá předsudky.
Dopravní podnik v Praze má další problém. Poté co v únoru řidič tramvaje drsně vyhodil ukrajinskou rodinu, se tentýž měsíc pro změnu řidič autobusu neomaleně pustil do invalidní cestující. Lenka po úrazu špatně chodí, ale místo obvyklého vozíku používá elektrickou koloběžku. Přestože má průkaz ZTP, terčem ostrých výpadů ze strany řidičů MHD se stala už několikrát. Kvůli koloběžce.
Michaela Havranová bojuje už 13 let s roztroušenou sklerózou, která postupně ochromuje její tělo. Pohybuje se už jenom na vozíku, nohy ji neposlouchají a cit nemá ani v pravé ruce. Přesto se sama stará o desetiletého syna. Stačily dva dny a v adventní sbírce Konta Bariéry a Aktuálně.cz se sešlo dostatek peněz na nový vozík. Lidé jí poslali přes 200 tisíc korun, zbyde tak i na rehabilitace.
Mentální postižení bezdůvodně vyřazuje miliony Evropanů z běžného života jejich komunit. Nemohou bydlet samostatně, nemají práci, přestože pracovat mohou a chtějí. Mnozí ani nemohou volit. K těmto závěrům dochází čerstvá studie celoevropské platformy Inclusion Europe, která zastupuje lidi s mentálním postižením a jejich rodiny.
Třicet let pracovala Stanislava Žemličková jako zdravotní sestra. Zánět míchy obrátil její život naruby. Ochrnula a ocitla se sama závislá na cizí péči. Nevzdala se. Zvyká si na život na vozíku a plánuje, že se zase k profesi vrátí. Nejdřív ale potřebuje získat zpět ztracenou soběstačnost, bydlí totiž na vesnici a venku se sama nikam nedostane. Pomůže jí úspěšná sbírka Konta Bariéry a Aktuálně.cz.
„Když mi diagnostikovali roztroušenou sklerózu, začal jsem se nekontrolovatelně smát. Nebaví mě jenom sedět na vozíku, každý člověk by po sobě měl něco zanechat. Musíte se snažit vytěžit ze života co se dá,” popisuje Jan Dušek, klient Domova sv. Josefa, který kvůli nemoci skončil na vozíku a na něm podnikl pouť do Santiaga de Compostela a do Černobylu.
„Potřeboval jsem se vrátit ke sportu, abych byl zase člověkem. Byla to krásná dřina. Rostl jsem a rostl, až se ze mě stal dvojnásobný mistr světa v polovičním Ironmanu,” líčí jeden z nejlepších paralympijských sportovců v Česku Jan Tománek. Kvůli nepozornému řidiči skončil v patnácti letech na vozíku. Dnes podává výkony těžko představitelné i pro zdravé sportovce.
Prezident Miloš Zeman se kvůli onemocnění nohou rozhodl přesunout na vozík. Zatím ho občas používá jak na Pražském hradě, tak v Lánech, řekl v nedělním rozhovoru serveru Blesk.cz.
V polovině ledna server Aktuálně.cz publikoval text o Ladislavu Loebem, který před dvaceti lety po těžké nehodě ochrnul. Původně vyučený truhlář nechtěl být nikomu na obtíž, vystudoval střední ekonomickou školu, pak právnickou fakultu. Dnes pracuje v brněnském paracentru Fenix. Potřeboval přispět na vozík a čtenáři Aktuálně.cz mu peníze poslali. Darovali jich tolik, že pomohou dalším sedmi lidem.
Za pouhých 24 hodin se na transparentním účtu Konta Bariéry sešlo více než 180 tisíc korun pro Ladislava Loebeho. Sbírka, kterou nadace uspořádala společně s Akuálně.cz se setkala s velkým ohlasem. "To je sen! Neuvěřitelné. Jen těžko hledám slova, jak vám poděkovat," reagoval Ladislav Loebe na dobrou zprávu.
Těžký úraz při autonehodě ho upoutal ve 23 letech na vozík. Původně vyučený truhlář nechtěl být nikomu na obtíž, a tak vystudoval obchodní akademii a právnickou fakultu a dnes pracuje v centru pro handicapované. Novoroční sbírka, kterou pořádá Konto Bariéry společně s Aktuálně.cz, pomůže Ladislavu Loebemu zdolat další překážku. Potřebuje nový vozík.
Intelektuální limity řidičů autobusů už jsme překonali. Kdyby na vozíku skončil vysoce postavený politik, věci by se pohnuly ještě víc, říká mluvčí hudební skupiny The Tap Tap Ladislav Angelovič. Do kin míří snímek Postiženi muzikou, dokument o kapele, ve které se mimo jiné mluví hodně sprostě. Zatím nám to nikdo nevytknul, na pódiu jsme akurátní. Hraní je dřina, ale nesmí to tak vypadat, dodává.
Kvůli nejasnému výkladu nové legislativy nemůžou tetraplegici od zdravotních pojišťoven obdržet příspěvek na tzv. aktivní vozík. Podmínkou totiž je, aby vozíčkář mohl hýbat rukama a byl vysoce aktivní. Tetraplegici sice mají ruce částečně ochrnuté, podle ergoterapeutky Zdeňky Faltýnkové ale vozík s pomocí přidaného kolečka ovládat zvládnou. Místo toho musí žít s vozíkem, který jim nevyhovuje.
Jak mě lidé oslovují, moc neřeším, pro mě osobně příručka důležitá není, říká Heřman Volf, předseda neziskové organizace Cesta za snem. Zástupkyně obmudsmana Monika Šimůnková vydala příručku pro novináře, ve které radí, jak psát a mluvit o lidech s postižením. Nebudu ležet doma a čekat, co se stane, chceme i ostatní motivovat, dodává.
Michal Prager je od narození na invalidním vozíku. Banální cesta vlakem za kamarádkou z Prahy do Kostomlat nad Labem pro něj byla byrokratické peklo. O přepravu musel zažádat nejméně jeden den dopředu a ani tak nemohl jet tam, kam plánoval. Dopravce mu přepravu zamítl – kvůli bariérovosti nádraží. Vyrazil tak do jiného města, které bylo od Kostomlat vzdálené 8 kilometrů. Poté musel dojet "pěšky".
Rychlost elektrických invalidních vozíků, nad níž by je provozovatelé měli registrovat jako zvláštní vozidlo, se zřejmě zvýší z nynějších šesti na 15 kilometrů za hodinu. Změnu předpokládá novela poslanců ČSSD, kterou ve středu schválila sněmovna.
Asi málokdo by se dobrovolně ubytoval v hotelovém pokoji, kde se skoro nedá vlézt do postele, kde se nezavírají dveře od záchodu a kde zhasnutí světla trvá celé věky. Britský umělec Christopher Samuel ale právě takový pokoj navrhl pro nově otevřený designový hotel Art B&B v Blackpoolu a to, aby pobyt v něm byl co nejméně pohodlný, byl jeho záměr.
Marie Harcubová se narodila předčasně a její mozek zasáhla dětská mozková obrna. Nemoc jí sice paralyzovala tělo, ale mozek zůstal plně funkční. Díky obětavé péči matky vystudovala obchodní akademii a získala práci. Dnes cestuje po světě s vozíčkem a šíří myšlenku, že ani handicap není překážkou pro to, stát se světoběžnicí.
„Optimismus je opium lidstva,“ píše Milan Kundera v románu Žert. Psycholog Patrik Procházka (27) takové opium zřejmě užívá v koňských dávkách. Přestože se při přesunu z místa na místo neobejde bez vozíku, bere to jako svou výjimečnost a s oblibou říká, že si s sebou všude nosí vlastní židli. V době, kdy si čím dál mladší lidé procházejí depresí nebo syndromem vyhoření, Patrik budí dojem, že se se všemi životními výzvami dokáže poprat jen vlastním odhodláním. „Když lidem říkám, že jsem za vlastní židli rád, protože se díky ní z kopce pohybuju rychleji než Usain Bolt, mají někteří z nich pocit, že na ně ten optimismus jenom hraju. Tak to ale není,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Rychlost elektrických invalidních vozíků, nad níž by je provozovatelé měli registrovat jako zvláštní vozidlo, se zřejmě zvýší z nynějších šesti na 15 kilometrů za hodinu. Změnu předpokládá novela poslanců ČSSD, jejíž schválení doporučil Sněmovně hospodářský výbor. Výbor podle ní podpořil pozměňovací návrh, aby se v zákoně zvýšila o 40 centimetrů na 1,4 metru také délka motorových vozíků. Úpravu doporučila vláda, protože vozíky této délky běžně dosahují. "Návrh zákona vychází z toho, že invalidní osoby odkázané na invalidní vozík mají právo se v případě potřeby pohybovat rychleji, aniž by bylo nutné požadovat registraci invalidního vozíku jako motorového vozidla," píše se v důvodové zprávě.
Poslanci přijali v úterý návrh zákona na zvýšení limitu rychlosti pro elektrické invalidní vozíky ze současných šesti na patnáct kilometrů v hodině. Podle předkladatelů by takové opatření usnadnilo invalidům například pohyb mimo obec, překonávání rušné komunikace nebo dohánění dopravního prostředku. Zástupci lidí s postižením jsou však s podporou návrhu opatrní, z plošné deregulace podle nich vyplývají i rizika.
Tragická nehoda před 15 lety změnila Zdeňkovi Šafránkovi život. Spadla na něj železná rampa a skončil na invalidním vozíku. Přestože s nepřízní osudu bojoval a věnoval se řadě sportů, následky úrazu ho dohnaly. Kvůli otevřené ráně z prosezeniny dokonce uvažoval o sebevraždě. Díky štědrosti lidí, jejich podpoře a svým dětem má zase chuť žít. Momentálně se zotavuje po operaci, těší se domů na rodinu a chce pořádat besedy a přednášky.
V roce 2003 byla Janu Duškovi diagnostikována progresivní forma roztroušené sklerózy. Je na invalidním vozíku a má problémy udržet příbor nebo vyčistit si bez problému zuby. Přesto se ve středu vydá na pouť do Santiaga de Compostela. Na cestě chce poznat především sám sebe.
Tehdy dvacetiletý David Novotný byl věčně usměvavý a sportovní elegán, "miláček davů". Když jel autem na kurz kreslení, srazil ho na přejezdu vlak. Psal se rok 2011 a do Vánoc zbýval něco přes týden. Úraz měl jediný, avšak fatální - rozbitou lebku. Ocitl se v kómatu a bojoval o život. Svůj boj nakonec vyhrál. I díky rodičům, kteří věnují dlouhé měsíce a roky svého času na sebenepatrnější zlepšení synova stavu. A také díky kamarádům, kteří se od Davida neodvrátili a snaží se pořádat charitativní akce na jeho léčbu. Jejich úsilí má nyní šanci být vyznamenáno cenou pro mladé dobrovolníky Gratias Tibi.
Motorkář Ivo Kaštan vyvinul speciální elektrické tříkolky pro imobilní lidi. Oproti klasickým invalidním vozíkům jezdí rychleji a jsou lehčí. Vozítek Rid-e zatím vyrobil na pět desítek, v drtivé většině je prodal do Česka. Chystá ale expanzi do zahraničí. O tříkolky je prý zájem, Kaštan ale kvůli nim nechce stavět továrnu. Stačí mu vyrobit jeden kus denně.
