Už při křtu sovětské ponorky K-19 se objevilo zlé znamení, když se o bok nerozbila láhev šampaňského. Zlá předtucha se naplnila hned třikrát, a tak během služby na její palubě přišly o život desítky mužů.
Téměř dvě století nás legenda o sněžném muži nutila vzhlížet k vrcholům Himálaje s posvátnou hrůzou. Pátrali po něm nacisté, vědci i Reinhold Messner, zatímco indická armáda ještě nedávno hlásila nález obřích stop. Jenže pak promluvila analýza DNA a ukázala pravdu, která je fascinující i trochu komická. Yetti existuje, ale ne jako primát.
Byl to člověk, kterého byste chtěli za souseda. Úspěšný letecký inženýr, vzdělaný intelektuál a milující otec. Jenže v červnu 1979 Vladimír Tekverk odložil masku spořádaného občana a změnil Letňany v dějiště noci hrůzy. Pro legendárního vyšetřovatele Jiřího Markoviče se právě tento muž stal osudovým – byl to první „inteligentní vrah“, který ho naučil, že zlo může mít velmi civilizovanou tvář.
V roce 1949 narazil sovětský geolog uprostřed sibiřské tajgy na čtyřicet metrů vysoký kužel z vápence - bez jakékoli stopy po sopce či dopadu meteoritu. Patomský kráter vznikl před asi 500 lety neznámým způsobem. Expedice našly anomálie a stromy rostoucí jako po ozáření - přestože je radiace normální. Co se tu skutečně stalo?
Únorový večer roku 2004 navždy změnil životy rodiny Murrayových ze Spojených států. Jednadvacetiletá Maura Murrayová havarovala na odlehlé silnici v Bílých horách. Přestože policie dorazila na místo za necelých dvacet minut, po řidičce nezůstala jediná stopa. Případ zůstává i po více než dvou desetiletích nevyřešený - a otázka, kam Maura zmizela, stále visí ve vzduchu.
Na Nový rok 2026 zahynulo ve švýcarské Crans-Montaně čtyřicet lidí při požáru, který měl nenápadného viníka – prskavky. A jak víme, nešlo o výjimečný případ – například o rok dříve si podobná katastrofa v Mostě vyžádala sedm životů. Historie pekelných tragédií vzniklých v zábavních podnicích však sahá hluboko do minulosti a ukazuje, že se stále opakují ty samé chyby.
První světová válka připravila tisíce francouzských žen o muže. Vdovy hledaly nejen lásku, ale také materiální zabezpečení. Henri Désiré Landru jim nabízel vše a ještě mnohem víc. Do jeho vily ve vesnici Gambais přicházela jedna za druhou, ale žádná z nich už dům neopustila.
Lavina v sobotu 17. ledna 2026 zasypala v rakouském Štýrsku skupinu sedmi českých skialpinistů. Tři zemřeli. Incident se stal součástí nejčernějšího víkendu v rakouských Alpách – během jediného dne zahynulo osm lyžařů. Za posledních dvacet let pohřbily laviny po celém světě stovky životů – od afghánského Panjšíru po italské Alpy, od Siachenského ledovce po Everest.
Sovětský svaz, Sverdlovsk, duben 1979. Městem se šíří podivná nemoc. Lidé umírají v bolestech, pitevní protokoly mizí v trezorech KGB. Oficiální verze? Špatné hovězí. Skutečnost byla mnohem děsivější. Z tajné armádní laboratoře unikl neviditelný mrak spor antraxu. Stačilo, aby vítr foukl jiným směrem, a město by se stalo hřbitovem.
Černé houby rostoucí v troskách černobylského reaktoru. Bakterie schopné během několika hodin znovu poskládat roztříštěnou DNA. A mikroskopičtí „medvídci“, kteří přežívají i kosmické záření. Příběhy organismů, jež obstály tváří v tvář jaderným katastrofám, odhalují, jak funguje evoluce v extrému - a otevírají dveře k biotechnologiím, které by před desetiletími zněly jako science fiction.
Na prázdném pozemku leželo tělo rozříznuté s chirurgickou přesností, zbavené krve a naaranžované jako zvrácené umělecké dílo. Elizabeth Shortová, známá jako Černá Dahlia, zemřela 15. ledna 1947. Oběti bylo 22 let, do vyšetřování se zapojilo 750 policistů, přiznalo se přes 500 lidí. Případ ale zůstává i po 79 letech nevyřešený.
Osm lidí ubitých ve spánku, včetně šesti dětí. Masakr v městečku Villisca z roku 1912 zůstává jednou z nejčernějších kapitol americké kriminalistiky. Dlouho se věřilo, že jde o izolovaný čin. Moderní vyšetřovatelé ale po sto letech přišli s odhalením: vraždilo se podle stejného scénáře v desítkách dalších domů podél železničních tratí. Kdo byl tajemný „Muž z vlaku“, který za sebou nechával zkázu?
Američané, nacisté, československé úřady, touha po zlatě i ulhaný vězeň. Příběh štěchovického „pokladu“ začal jako archiv válečných zločinů, ale desítky let žil jako legenda o nevyčíslitelném bohatství. Teprve po mnoha letech vyšlo najevo, jak a proč tento mýtus vznikl – a komu zničil život. Jak to, že lidé tak dlouho věřili lži jednoho muže?
Na první pohled vypadá Whittier na Aljašce jako nudné a ospalé městečko. Přesto jde o jedno z nejzajímavějších míst Spojených států. Proč? Téměř všichni místní obyvatelé žijí v jediné budově, kde najdete byty, poštu, kliniku i třeba kostel. A dostanete se sem lodí nebo jediným jednopruhovým tunelem, který vede skrz hory.
Psal se červen roku 1619 a nebe nad Vysočinou prořízl záblesk. Poté na zem dopadly žhavé kusy neznámého kovu. Zatímco věda dnes mluví o meteoritu, dobové kroniky popisují hořlavý prach a ohnivá znamení. Kam zmizely nalezené kusy a proč ten největší dodnes leží hluboko v lesích u Odrance?
Jeden z nejhorších kriminálních případů znovu ožívá v druhé řadě seriálu Metoda Markovič: Straka. Šestnáctiletý mladík Jiří Straka v Praze v roce 1985 znásilnil a zavraždil tři ženy, další napadl. Pro Straku, který zločiny spáchal v době příprav na tehdejší monstr podnik Spartakiádu, se vžilo označení spartakiádní vrah.
Psal se rok 2006 a v Havlíčkově Brodě pacienti na ARO náhle masivně krváceli a umírali. Po čase primář odhalil vzorec, který vedl k vedoucímu směny Petru Zelenkovi – zdravotníkovi, jenž zneužil heparin jako smrtící zbraň. Co ho pohánělo a jak dlouho mohl vraždit v systému, který si ničeho nevšiml? V lednu 2008 s ním začal soudní proces.
Britský důstojník s lukem proti nacistům. Finský odstřelovač, kterého nezastavila ani explozivní kulka. Nebo jednooký voják, jenž sám osvobodil město. Poznejte brutální i dojemné osudy skutečných hrdinů moderní historie, kteří v pekle bitev dokázali nemožné.
Na první pohled to byl milý chlapec od vedle, ve skutečnosti měl ale temnou stránku, která ho později přivedla k drogám a hrubému násilí. Na svědomí měl Roman Postl pět lidských životů, spravedlnosti ale nakonec unikl.
Na brněnských ulicích vloni vyhaslo osm životů, dalších 58 účastníků dopravních nehod skončilo s těžkými zraněními v nemocnici. Pro řidiče a zejména pro cyklisty či chodce je tak druhé největší české město osmkrát rizikovější než Hradec Králové, kde tragicky končí méně než pět nehod z tisíce. Vyplývá to z posledního indexu dopravních nehod Generali České pojišťovny (GČP index).
Případ hodináře Adolfa Seefeldta patří k nejzáhadnějším v Německu a dodnes si odborníci nejsou přesně jistí, co se vlastně stalo. Duševně zaostalý muž za vlády nacistů zavraždil nejméně dvanáct dětí, jak to ale udělal, je po desítky let předmětem mnoha spekulací.
