Poslanci v zemědělském výboru sněmovny schválili přílepek k zákonu o ochraně přírody a krajiny. Údajně proto, aby se dalo lépe bojovat s hraboši či kůrovcem, zemědělci prostřednictvím poslance Josefa Kotta (ANO) zrušili v tomto zákoně více než třicet let zakotvenou ochranu silně ohrožených druhů. Zemědělci tvrdí, že nechtějí ohrozit chráněné druhy, podle odborníků by ale přesně k tomu návrh vedl.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský po dohodě s ministerstvem zemědělství vydal nařízení o mimořádném použití jedu na hraboše. Povolena je zvýšená dávka do nor. Na konkrétních pozemcích je možná i aplikace rozhozem, ale pouze na základě rozhodnutí ústavu. Mimořádné použití je povoleno na pozemcích, kde byl dosažen nebo překročen pětinásobek prahu škodlivosti hraboše.
Loňský silný výskyt hrabošů na Moravě vnukl české firmě P&L myšlenku vyrobit stroj na hubení těchto hlodavců. Ještě v tomtéž roce společnost navrhla prototyp stroje a letos ho již začala nabízet zemědělcům, kterým hraboši polní ničí úrodu. Tento rok bojuje s přemnožením těchto živočichů hlavně Jihočeský, Středočeský a Ústecký kraj.
Hraboši jsou znovu přemnožení, letos se ale hlodavci přesunuli z Moravy do Čech a škody páchají hlavně v Ústeckém a Středočeském kraji, uvedli ve čtvrtek zástupci Zemědělského svazu a Agrární komory. Svazy proto jednají s ministerstvem zemědělství o možnosti dalšího využívání jedu, chtějí udělení výjimky na aplikaci jedu proti hlodavcům Stutox II. Rozhodnutí čekají do konce měsíce.
Obavy, že na jed proti hrabošům budou plošně umírat jiná zvířata, jako jsou sovy nebo zajíci, se podle zemědělského kontrolního ústavu nepotvrdily. Otrava zbytky jedu, tedy fosfidem zinku, se prokázala u jednoho káněte a jednoho bažanta. Proti aplikaci jedu na půdu loni protestovaly ekologické organizace i ministerstvo životního prostředí. Rozhoz jedu letos oznámili zemědělci 245krát.
Loňské přemnožení hrabošů se letos nebude opakovat. Vyplývá to z květnového monitoringu Ústředního a kontrolního zkušebního ústavu zemědělského. Populace hraboše klesly na úroveň odpovídající počátkům let, kdy hraboši nebyli přemnožení. Problémy zůstávají na jihu republiky. Loni ústav povolil rozhoz jedu proti hlodavcům na zemědělskou půdu, ekologické organizace upozorňovaly na riziko otravy.
Zemědělec Antonín Tykal z Vlčnova na Uherskohradišťsku začal spolu s bratrem jako první v republice hubit hraboše za pomoci speciálního stroje vyvinutého ve Švýcarsku. Podívejte se, jak jsme o něm informovali před třemi lety.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský bude vypisovat opatření, kterými povolí aplikaci prostředků na hubení hlodavců do půdy. Tento postup bude možný, až se zveřejní podrobnosti povolení. Mělo by to být nejpozději do konce února. Aplikace rodenticidů bude možná pouze na pozemcích, kde populace hrabošů překročila pětinásobek tzv. prahu škodlivosti.
Škody způsobené přemnoženými hraboši přesáhly podle šetření Zemědělského svazu ČR 1,3 miliardy korun, poškozeno je 131 000 hektarů plodin. Podle předsedy svazu Martina Pýchy nejde o konečnou hodnotu, úřady odhadují až dvoumiliardové škody. Svaz požádal premiéra Andreje Babiše, aby v situaci, kdy nejsou ministerstva životního prostředí a zemědělství schopná se dohodnout, rozhodl, co dělat dál.
Průběžné spočítané škody způsobené hraboši činí letos podle Zemědělského svazu půl miliardy korun. Další škody, hlavně na ozimech, budou následovat. Část zemědělců podle předsedy svazu Martina Pýchy škody nenahlásila, nebo nejsou pro podniky významné.
Situace s přemnoženými hraboši v postižených oblastech dále graduje a hlodavci ničí úrodu. Zemědělci navíc mají obavy, že hraboši sežerou i nově zaseté ozimy, sdělil mluvčí Zemědělského svazu České republiky Vladimír Pícha. A dodal, že úředníci i politici "hodili zemědělce přes palubu". Svaz už v létě avizoval, že škody způsobené hlodavci můžou přesáhnout i miliardu korun.
Ústav biologie obratlovců v 70. letech vyvinul přípravek k hubení hlodavců pod označením Stutox. Podle zdejších vědců se nyní o jedu, který zemědělci chtěli plošně použít na přemnožené hraboše, šíří celá řada mýtů. Přípravek podle nich nekontaminuje životní prostředí, neboť se rychle rozkládá a tím se i minimalizuje riziko otravy ostatních zvířat. Plošnou aplikaci jedu přesto nyní nedoporučují, protože už nemá ekonomický ani ekologický smysl, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz šéf ústavu Jan Zukal.
Dva uhynulé čápy bílé převzala minulý týden Záchranná stanice v Bartošovicích na Opavsku. Vzorky odeslali pracovníci k analýze a výsledky nyní ukázaly, že v tělech čápů byla přítomna chemická látka, na jejíž bázi fungují některé jedy na hlodavce. Podle Českého svazu ochránců přírody je to další ukázka toho, jaký dopad by měla plošná aplikace jedu na hraboše, jak plánovalo ministerstvo zemědělství.
Cílem zákroků proti přemnoženým hrabošům nemůže být podle vědců vyhubení, ale udržení populace v únosných mezích. Hraboš je významnou součástí potravního řetězce, radikální zásah by narušil přirozené vazby, uvedli vědci z Mendelovy univerzity v Brně. Plošnou aplikaci jedu Stutox II na povrch půdy považují vědci za ekologicky nepřijatelnou. Doporučují hlubokou orbu.
Přemnožení hraboše a jeho likvidování úrody se nejvíce dotklo střední a jižní Moravy. Třeba na okraji Olomouce v Topolanech jsou od hrabošů děravá nejen pole, ale i zahrady či trávníky. Na rodinném gruntu z 19. století tu farmaří Roman Koutek. Je zároveň předsedou Asociace soukromého zemědělství okresu Olomouc a členem celorepublikového předsednictva asociace, takže má přehled i o dalších regionech. Mezi nejzasaženější patří dle jeho slov Olomoucko, Prostějovsko, Vyškovsko, Kroměřížsko či Břeclavsko.
Přemnožením hrabošů, kteří zemědělcům ničí úrodu, je zasažena především střední a jižní Morava - mezi nejpostiženější místa patří Olomoucko či Prostějovsko. Po těchto hlodavcích tu nemusíte nějak složitě pátrat, stačí si například dojet autobusem olomoucké MHD do místní části Topolany a na nekonečnou řadu děr a chodbiček narazíte hned u zastávky. A stačí chvilku počkat a hraboš na vás do pár minut vykoukne. Jejich chodbami jsou provrtaná nejen pole, sady či zahrádky, ale i příkopy, kde mohou žrát jen trávu.
Zemědělci zatím marně hledají vysvětlení pro hromadný úhyn desítek zajíců na Brněnsku. V tělech zvířat se sice podle všech dosavadních testů našel jed, který zemědělci používají na přemnožené hraboše, podle odborníků by ale musel každý zajíc sníst více než čtyřicet granulí jedu, což je podle nich nepravděpodobné.
Myslivci našli v Žatčanech na Brněnsku 15 uhynulých zajíců. Podle předsedy tamního mysliveckého sdružení Zdeňka Vágnera mají myslivci podezření, že se zajíci otrávili látkou na hubení hrabošů. Sledujte tiskovou konferenci Zemědělského svazu.
Myslivci našli v Žatčanech na Brněnsku 15 uhynulých zajíců. Podle předsedy tamního mysliveckého sdružení Zdeňka Vágnera mají myslivci podezření, že se zajíci otrávili látkou na hubení hrabošů. Podle veterinářů u uhynulých zvířat byla prokázána přítomnost rezidua fosfidu - fosfanu, což může svědčit o požití jedu na hlodavce. Jed na hraboše rozházel minulý týden na některých polích u Brna zemědělský podnik Bonagro. Podle ředitele však podnik splnil oznamovací povinnost. Podle Zemědělského svazu ČR by neměla být do prošetření úhynu obnovena výjimka pro plošnou aplikaci jedu, o kterou svaz dříve usiloval.
