Vláda Donalda Trumpa se chystá tento týden zahájit proces přesunu nelegálních migrantů na americkou vojenskou základnu Guantánamo na Kubě. Mezi zvažovanými cizinci jsou i stovky lidí z evropských zemí, včetně Velké Británie, Francie nebo Ukrajiny. Ve středu o tom informoval deník The Washington Post, kterému plány sdělili úředníci Trumpovy administrativy pod podmínkou zachování anonymity.
Na americké základně Guantánamo na Kubě přistál první let s migranty poté, co tam prezident Donald Trump nařídil zřídit detenční zařízení pro přistěhovalce, kteří ve Spojených státech pobývají nelegálně. Další letadlo amerického letectva s více než stovkou občanů Indie, kteří v USA pobývali bez potřebných dokladů, přistálo ve středu i v severoindickém státě Paňdžáb.
Tři muži obvinění ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001 na Spojené státy, kteří jsou ve věznici Guantánamo na Kubě, souhlasili s přiznáním viny ze spiknutí a vraždy výměnou za maximálně doživotí namísto hrozícího trestu smrti. Píše to list The New York Times.
List The New York Times zveřejnil fotografie z americké věznice na Guantánamu, kam USA od roku 2002 vozily zadržené teroristy. Pentagon z věznice vydával pouze oficiální fotografie, newyorský deník nyní s využitím zákona o svobodném přístupu k informacím zveřejnil snímky, jež pro armádu nejsou lichotivé. Spoutaní vězni na nich mají brýle přelepené páskou, roušky na ústech a sluchátka na uších.
Viní ho, že vymyslel útoky z 11. září 2001. Nyní Chálid Šajch Muhammad čeká ve Spojených státech na další slyšení táhnoucího se soudního sporu. Podle jeho právníka soud nejspíš potrvá dalších 20 let. Vyšetřovatelé z americké FBI ho přitom málem zatkli už v polovině 90. let minulého století. K největším teroristickým útokům v historii USA tak možná vůbec nemuselo dojít.
"Dnes bych vstal a udělal to znovu," prohlásil v úterý u vojenského válečného soudu v Guantánamu na Kubě James E. Mitchell. Psycholog, který v době administrativy prezidenta George Bushe mladšího dohlížel na sestavování výslechového programu CIA, během něhož byli mučeni vězni podezřelí z účasti na útocích z 11. září 2001.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažuje, že by zahraniční radikály z bojů po boku teroristického hnutí Islámský stát (IS) internovala na své základně Guantánamo na Kubě. V pátek o tom informovala televize ABC News.
Muž se v roce 2002 podílel na útoku teroristické sítě Al-Káida na francouzský ropný tanker u pobřeží Jemenu.
Čtveřice mužů vyrůstala v západním Londýně. Postupně se ale všichni zradikalizovali a odešli bojovat do Sýrie jako stoupenci tzv. Islámského státu.
Na konci roku 2008 nabídlo americké ministerstvo obrany vězňům na své základně Guantánamo na Kubě uměleckou výchovu. Kurzy malování začaly být brzy velmi populární a uvěznění vytvořili některá pozoruhodná díla. Jejich současná výstava v New Yorku v USA ale vyvolala i odpor. Podle kritiků by práce vězňů podezřívaných z terorismu a těžkých zločinů neměly být veřejně vystavovány. A možná budou úplně zničeny.
Americký prezident Donald Trump vyzval k trestu smrti pro Uzbeka Sajfulláha Saipova, který v úterý najel s pronajatou dodávkou do lidí na dolním Manhattanu v New Yorku. Při teroristickém útoku zemřelo osm lidí a dalších 11 utrpělo zranění. Trump už ve středu sdělil svůj záměr převézt Saipova do americké věznice v kubánském Guantánamu.
Joshua Boyle strávil spolu se svou rodinou v zajetí teroristů napojených na Tálibán pět let. Minulý týden je osvobodili pákistánští vojáci a rodina se vrátila k příbuzným do Kanady. Rodiče se budou znovu učit žít na svobodě a děti začnou poprvé poznávat svět kolem sebe. Narodily se totiž v zajetí, a tak některé věci vůbec neznají. "Bylo to poprvé v jeho životě, kdy viděl slunce. Předtím ani nevěděl, že existuje," popisuje Boyle zážitky svého dvouletého syna, když rodinu osvobodili Pákistánci.
Čtyřhvězdičkový "mariňák", generál John Kelly se stal novým šéfem kanceláře Bílého domu. Kelly sloužil v Afghánistánu, vedl jižní velitelství amerických ozbrojených sil, pod které spadají Latinská a Jižní Amerika. Nejtěžší úkol jej však může čekat právě v Bílém domě. Měl by jeho týmu vtisknout řád a disciplínu a především ukáznit samotného prezidenta Donalda Trumpa. První bitvu vyhrál, když prezident na Kellyho žádost propustil šéfa komunikace Anthonyho Scaramucciho.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan při výročí neúspěšného loňského převratu slíbil, že potrestá pučisty. Zároveň plánuje i obnovit trest smrti. Od podpisu by ho dle jeho slov neodradila ani kritika ze strany Evropské unie.
V roce 2002 byl patnáctiletý Omar Khadr dopaden a převezen na základnu Guantánamo, kde nakonec strávil deset let. Již v roce 2010 se přiznal k pěti válečným zločinům. Za to byl v Kanadě odsouzen k osmi letům vězení, které si ve vlasti začal odpykávat po převozu v roce 2012. Po třech letech ho soud i přes odpor tehdejší vlády propustil na kauci. Nyní ho ale vláda odškodnila deseti a půl miliony kanadských dolarů (185 milionů korun) za příkoří, které utrpěl vězením.
Při sebevražedném útoku v Iráku se odpálil britský muslimský konvertita Jamal al-Harith. Na fotografii pořízené krátce před útokem, kterou zveřejnilo teroristické hnutí Islámský stát, ho podle portálu Mail Online identifikoval bratr. Dříve byl al-Harith ve vězení na americké základně Guantánamo, o jeho propuštění se však zasadila britská vláda někdejšího premiéra Tonyho Blaira. Tvrdila, že al-Harith nepředstavuje bezpečnostní hrozbu. Spojené království muže následně odškodnilo za vězení jedním milionem liber (32 milionů korun). Poslední zhruba tři roky bojoval v řadách islamistů.
Bílý dům dokončuje exekutivní opatření, podle kterého by mohli být do věznice Guantánamo umístěni zajatí příslušníci teroristické organizace Islámský stát. Podle právníků by mohlo být zadržování džihádistů v americké vojenské věznici na Kubě protizákonné, neboť na boj s Islámským státem se nevztahují válečné pravomoce schválené v roce 2001 americkým Kongresem. Trump už ale v prezidentské kampani avizoval, že věznici rozhodně nezavře – jak se o to neúspěšně pokoušel Barack Obama –, ale že Guantánamo naopak rozšíří.
Federální soud ve Spojených státech znovu vyslýchá mexického drogového krále Joaquína Guzmána, který se proslavil několika svými útěky z vězení. Kdysi druhý nejhledanější muž na světě je souzen v USA proto, že má podle tamních úřadů podíl na velké části obchodu s narkotiky v zemi. Do Spojených států ho Mexiko vydalo až poté, co bylo ujištěno, že nemůže dostat trest smrti. Ten totiž mexická jurisdikce nepovoluje.
USA propustily dalšího vězně z vojenské základny Guantánamo. Informovalo o tom americké ministerstvo obrany s tím, že v americké věznici na Kubě zůstává nyní 60 vězňů. Celkem 19 z nich již nepředstavuje bezpečnostní hrozbu a může být rovněž brzy propuštěno, uvedla agentura Reuters. Propuštěným je Mohamedou Ould Slahi, který se loni proslavil díky vydání své hojně prodávané knihy Guantánamský deník, kde popisuje pobyt v kontroverzní věznici. Muž, kterého Američané podezírali z práce pro teroristickou organizaci al-Káida, podle svých obhájců měl kontakty s islámskými radikály pouze v době, kdy v 90. letech bojoval v Afghánistánu po jejich boku proti vojákům tehdejšího Sovětského svazu.
Hurikán s větrem o rychlosti 240 kilometrů v hodině se blíží k Jamajce a Haiti, na Kubu má dorazit v úterý. Na základně Guantánamo je 5500 lidí, k nimž patří 61 osob uvězněných za terorismus. Byla na ní vyhlášena povinná evakuace pro všechny, jejichž přítomnost není nezbytná. Hurikán Matthew je jeden z nejsilnějších atlantických hurikánů z minulých let. V jedné chvíli byl klasifikován nejvyšším, pátým stupněm, pak poněkud zeslábl, ale stále je na čtvrtém stupni.
