Purim ve stínu války: biblický příběh královny Ester se vrací

Ultraortodoxní židovské děti slaví v Jeruzalémě svátek Purim, který připomíná záchranu Židů před vyhlazením ve starověké Persii, jak ji líčí biblická Kniha Ester.

Purim je nejveselejší rabínský svátek, proslulý nevázanou atmosférou a možností nezřízeně pít alkohol. Podle talmudických učenců má oslavující pít tak dlouho, až nedokáže rozlišit mezi požehnaným Mordechajem a prokletým Hamanem.

Letošní oslavy se konaly i v Jeruzalémě v době eskalace napětí mezi Íránem podporovaným Hizballáhem a Izraelem. Na snímku jsou lidé slavící Purim v improvizovaném krytu.

V biblickém příběhu je Ester, mladá židovská žena, vybrána králem Achašverošem za královnu, přestože před ním skrývá svou židovskou identitu.

Hamanův plán je odhalen, když Ester s nasazením života prozradí králi svou pravou identitu i důvod jeho nenávisti. Král Achašveroš poté dovolí Židům bojovat proti svým nepřátelům právě v den, kdy je Haman chtěl zmasakrovat.

Haman chtěl určit nejvhodnější datum k vyvraždění Židů, a proto vrhal los (pur), aby zjistil, který den je nejpříhodnější. Los padl na 13. den hebrejského měsíce adaru, který letos připadl na pondělí.

Na začátku útoku Izraele na Írán premiér Netanjahu ve videoprojevu uvedl, že konfrontace s ajatolláhem Alím Chameneím a jeho stoupenci přichází právě v době, kdy se Židé připravují na Purim, svátek připomínající vítězství z biblického příběhu odehrávajícího se ve starověké Persii.

„Bratři a sestry, za dva dny budeme slavit svátek Purim,“ řekl. „Před dvěma a půl tisíci lety se ve starověké Persii proti nám postavil tyran se stejným cílem: úplně zničit náš lid.“

„Ale Žid Mordechaj a královna Ester svou odvahou a vynalézavostí náš lid zachránili. V oněch dnech padl los a s ním padl i ničemný Haman,“ řekl Netanjahu.

Jedním z nejzábavnějších purimových zvyků je odedávna oblékání masek a kostýmů, které dodnes patří k nejpopulárnějším projevům lidového judaismu.

Zvláště děti si užívají převlékání za postavy z Knihy Ester, především za královnu Ester nebo Mordechaje.

Kostýmy a masky zakrývají identitu toho, kdo je nosí. Motiv skrývání přitom hraje v příběhu Knihy Ester zásadní roli — například když Ester před králem tají svůj židovský původ.

Purim se slaví zvlášť bouřlivě v ultraortodoxní jeruzalémské čtvrti Me’a Še’arim.

Zvyk maškar byl poprvé zaveden italskými Židy na konci 15. století pod vlivem římských karnevalů. Odtud se postupně rozšířil do všech zemí, kde židovské komunity žily.

Purim je starý biblický příběh, který se v posledních dnech nečekaně aktualizoval.