Jak vypadá město naruby. Zpustlá místa do měst patří, připomíná kniha českých expertů

Přehled fotografií
  • „Městská příroda je bohatá a zajímavá, ať už z hlediska rostlin i živočichů. Z pohledu přírody je bohatší než krajina kolem něj, která je zemědělská a herbicidováná,“ vys
  • Petr Pokorný fotí vágní terény už od 90. let. Vyhledával tehdy místa, které si pamatoval z dětství, aby zdokumentoval, jak se od té doby změnila.
  • Na opuštěných a divokých místech Pokorný často nacházel cizokrajné rostliny. Předpokládá, že přicestovaly na ptácích nebo nákladních vagónech převážejících zahradnický ma
  • Inspirací mu byla série knih Zmizelá Praha nebo cykly Jana Saudka zachycující industriální krajinu mostecka.
  • K vyhledávání opuštěných míst používal mapy staré Prahy. Při jejich průzkumu si všímal nejen jejich proměny, jako biologa ho zajímala také živá příroda.
  • „Při terénním zkoumání jsme se setkávali s bezdomovci i narkomany, nebezpečí jsem ale nikdy nepocítil. Měl jsem s nimi vždy dobré vztahy,“ říká Pokorný.
  • Nových vágních terénů vzniká poměrně málo. Jsou to většinou zanedbané parky nebo zarostlé pruhy podél dálnic a železnice.
  • Většinu míst fotí bez lidí, aby zdůraznil jejich opuštěnost a nostalgii, která z této opuštěnosti a pomíjivosti vyplývá.
  • Kniha dokumentujeme konec divoké fáze Prahy. Neznamená to ale, že by zanedbané prostory v budoucnu zanikly úplně.
  • „Městská příroda jde zkrotit jenom s velkým úsilím. Jakmile poleví, začne rychle divočet,“ říká Radan Haluzík.
  • „Teď jsou peníze a investuje se do nich. Až se investovat přestane, začnou mnohá z těchto míst zase chátrat a chopí se jich příroda,“ uvádí Haluzík.
  • Jedním z problémů, které brání využití chátrajících prostor, jsou nevyřešené majetkové vztahy.
reklama