


Život na vodě jim připadá jako nekonečná dovolená: pokaždé jiné okolí, jiné obchody, nové malé objevy. Uvnitř mají i v zimě příjemných 24 °C, strop ozdobili vánočními dekoracemi a Tish tvrdí, že takovou atmosféru žádný dům nenabídne.
Život na vodě místo nájemního bytu. Pro Tish a Joshe to nebyl romantický rozmar, ale vědomé rozhodnutí, jak uniknout rostoucím nákladům na bydlení – a zároveň změnit způsob, jakým žijí. Dnes bydlí na 57 stop dlouhé úzké lodi, každé dva týdny se stěhují jinam a tvrdí, že i přes všechny komplikace by neměnili.
Britský pár ve věku 36 a 35 let opustil klasické bydlení na pevnině na začátku roku 2024. Důvod byl prostý. Nájemné neustále rostlo, vlastní bydlení se vzdalovalo a oni si začali klást otázku, zda vlastně jdou za tím, co opravdu chtějí.
„Bydlení na lodi bylo vždycky součástí našeho dlouhodobého plánu. Chtěli jsme takhle žít v důchodu,“ vysvětluje Tish. „Pak jsme se ale jednoho dne zeptali sami sebe, proč čekat až do šedesáti na život, o kterém sníme.“
Rostoucí nájem a neustále se měnící podmínky na trhu s nemovitostmi je přiměly přehodnotit zažité představy. „Šetřili jsme roky a nikdy jsme se nepozastavili nad tím, jestli vůbec chceme dům. Nebo jestli je to jen další krok, který se od nás očekává,“ dodává.
Život na lodi znamená jednu zásadní změnu: stěhování. Každé dva týdny musí zvednout kotvy a přesunout se jinam. Místo stresu to ale berou jako součást dobrodružství. „Je to trochu jako nekonečná dovolená,“ říká Josh. „I nákup potravin připomíná prázdniny, protože pokaždé chodíme do jiného obchodu.“ Někdy prý dokonce zapomenou, kde přesně jejich domov zakotvil. „Občas se mi stane, že automaticky jedu na místo, kde jsme stáli minule,“ směje se.
Díky častému přesouvání objevují lokální místa, kam by se jinak nikdy nepodívali, a víc podporují malé místní podniky. Má to ale i stinnou stránku: „Někdy trvá půl roku, než se do stejné oblasti vrátíme, takže musíme hodně plánovat a předzásobovat se.“
Život na vodě se ukázal jako překvapivě útulný – dokonce i v zimě. „Všichni si myslí, že na lodi musí být v zimě zima, ale my máme uvnitř 24 stupňů,“ říká Tish. „Vánoce budou letos horké.“ Klasický vánoční stromek se na loď nevejde, ale i s tím si poradili. „Zdobíme strop a kamarádka nám vyrobila mašle na míru pro naše maličké dveře. Je to neuvěřitelně útulné místo na svátky.“

Pár přiznává, že úspory jsou výrazné, ale náklady se mění podle ročního období. „Když jsme odešli z nájmu, naše měsíční výdaje klesly zhruba o tisíc liber,“ říká Tish. Zatímco v létě jim elektřinu zajišťuje slunce, v zimě jsou náklady vyšší kvůli topení na naftu a dobíjení baterií.
„V zimě nás to vyjde asi o 200 liber měsíčně víc,“ vysvětluje. Pro srovnání: v domě platili téměř 190 liber měsíčně za plyn a elektřinu. Platí také měsíční poplatek za licenci ve výši 122 liber, který přirovnávají k obecní dani. Plyn je vyjde na zhruba deset liber měsíčně a mimo zimní období utratí asi 400 liber za palivo – elektřina je ale většinu roku zdarma.
Život na lodi není jen romantika. Odpadky musí někdy nosit i kilometr daleko, pračku nemají vůbec a pro palivo si občas musejí dojet sami. „Dvanáctiminutová cesta autem nám trvá pět hodin plavby,“ přiznává Tish.
Přesto by neměnila. „Je těžké vysvětlit, jaké to je žít na lodi. Je to spíš pocit – klid. Není to jen bydlení, ale úplně jiný způsob přemýšlení o životě.“ Zbavili se devadesáti procent svých věcí a změnily se i jejich hodnoty. „Teď jsou pro nás nejcennější věci jako světlo, voda, příroda a naši blízcí.“
Život na vodě měl zásadní dopad i na psychiku. „Dlouhodobě jsem bojovala s psychickými problémy a změna byla obrovská. Život na vodě mi prostě sedí,“ říká Tish. Vypráví o zážitcích, které by jinde nezažila – o kachňatech spících u dveří, labutích klepajících na loď nebo o koni, který se jednou objevil na stezce podél kanálu.
Zároveň ale varuje ostatní, aby se pro loď nerozhodovali jen kvůli penězům. „Baterie se opotřebují, loď se musí udržovat a náklady se časem objeví. Pokud o tom někdo uvažuje jen kvůli úsporám, dělá to ze špatného důvodu. Je to způsob života. A právě proto to dává smysl,“ dodává.
Zdroj: Profimedia.cz















Stačilo, aby rychlobruslař Metoděj Jílek na olympiádě vybojoval dvě medaile a starý příběh znovu ožil. Oslavy zlata z desítky doprovázel známý motiv: výzva „My chceme halu“. Premiér Andrej Babiš neváhal a dodal, že se po olympiádě chystá znovu sejít s trenérem Petrem Novákem. Postavit moderní rychlobruslařskou halu však není jen tak – historie ukazuje, že obce se s takovými plány často spálily.



V Česku se poprvé konalo řízení hromadné žaloby a bylo schváleno jako pravomocné. Žalovaný výrobce dětského nábytku Postýlkov nezaplatil soudní poplatek za své odvolání, a pražský městský soud proto zastavil odvolací řízení. V pondělí to uvedla mluvčí soudu Kateřina Eliášová. Firma tak musí uhradit většině zákazníků, kteří se připojili do hromadného řízení, škody za nedodání zaplaceného zboží.



Demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii znovu zaplnily česká náměstí – nejen v Praze, ale překvapivě i v regionech. Je opravdu Petr Macinka a jeho styl politiky něco, pro co se vyplatí mrznout na náměstích, nebo jde jen o nespokojenost s výsledkem voleb?



Po úderech ukrajinských dronů v západoruské Brjanské oblasti je několik obcí a část města Brjansk bez elektřiny a tepla. Na síti Telegram to v neděli večer oznámil brjanský gubernátor Alexandr Bogomaz



Rakouská prokuratura obžalovala 21letého muže z trestných činů souvisejících s terorismem kvůli chystanému útoku na koncert americké zpěvačky Taylor Swift v roce 2024. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters.