Odstartoval další ročník ankety Alej roku, kterou pořádá organizace Arnika. Uzávěrka je na konci října. Vyhrát nemusí jen majestátní staletá stromořadí, ale klidně i čerstvě vysázená alej či ta se silným příběhem. Ve fotogalerii přinášíme snímky z minulých deseti ročníků, které Arnika vybrala do Síně slávy.
Na jedné straně mrakodrapy a moderní města, na druhé dostavníky brodící se přes řeky, kovbojové, indiáni. Na unikátních fotochromových snímcích z USA se potkávají dvě naprosto rozdílná století. A to nejen v letopočtu, kdy byly fotografie pořízeny (tedy mezi lety 1895-1905), ale i v obrazech, které zachycují. Podívejte se do doby, kdy se měnil svět.
Mladá rodina si pořídila byt na jednom z nejstarších sídlišť v Bratislavě. Původní 3+1 v šestipatrovém domě z 50. let bylo kvůli příčkám poměrně tmavé, a proto se majitelé rozhodli pro jeho celkovou rekonstrukci. Architekti celý prostor otevřeli, zrušili některé místnosti a hranice mezi jednotlivými částmi určili jen pomocí nábytku. Silný prvek vytváří kruhový průhled do jídelny a žluté kuchyně.
Radka a Jakub Valovi jsou architekti s vášní pro cestování divokou krajinou. Milují neupravený terén, fotografování a sopky, které se snaží navštěvovat ve chvíli jejich erupce. Na jaře se jim podařilo zachytit chrlení nejmladšího vulkánu na Islandu, kam se kvůli pandemii covidu-19 snažili téměř měsíc koupit letenky. Cestu jim komplikovaly zrušené lety i PCR testy, na místo ale dorazili právě včas.
Každá z těch fotografií má příběh. Někdy je poetický a jednoduchý a vypráví třeba o opraváři, který dva roky čeká, až si zákazník přijde vyzvednout opravenou konvici na čaj. Jindy má hloubku a drama - jako ten o člověku, kterého vyhnala rodina, protože se necítí být ani mužem, ani ženou. Pojďte se podívat na příběhy lidstva z fotografické soutěže Portrait of Humanity.
Na poslední rozloučení s Jiřinou Šiklovou přišla asi stovka lidí, včetně známých osobností. Socioložka, bývalá disidentka a propagátorka genderových studií zemřela ve věku 85 let. Rozloučením provázel Tomáš Halík v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze naproti Karlovu mostu.
Hrubý Rohozec je jedním z nejzachovalejších zámků v republice. Od 17. století ho vlastnil rod Des Fours, kterému se před příchodem nacistů podařilo ukrýt veškeré písemnosti i fotografie. Díky tomu dnes průvodce Jiří Holub může v Českém ráji vyprávět příběhy, které člověk jinde neuslyší. Rod měl své aférky, nemanželské děti, ale i první Japonku v Česku a potomka, který v autě vozil mumii.
Pro někoho nechutná havěť, pro jiného zase delikatesa. Hmyz se dlouhodobě považuje za jídlo budoucnosti, a své o tom ví i francouzský kuchař Laurent Veyet. Mouční červi, sarančata a další hmyz jsou totiž nedílnou součástí jeho menu.
Několik tisíc lidí pochodovalo z Albertova přes ministerstvo spravedlnosti na Václavské náměstí. Požadovali demisi ministryně spravedlnosti Marie Benešové, které vytýkají například odchod nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Ten řekl, že byl od ministryně pod tlakem. Akci pořádal Milion chvilek pro demokracii. Spolek chce v demonstracích pokračovat.
Institut tvůrčí fotografie v Opavě slaví třicet let své existence. Za tu dobu jím prošli vítězové World Press Photo i mnoha dalších významných světových soutěží. Má zástupce ve slavné fotografické agentuře Magnum. Vyrostli tam skvělí fotografové, teoretici i kurátoři. Nyní k výročí chystá řadu výstav. Ve fotogalerii se můžete podívat na snímky fotografů, kteří na opavském ITF studovali či studují.
Vznik první benzinové pumpy v Československu se datuje do roku 1922. Stála na pražském náměstí Republiky a podle historika Jakuba Potůčka patřila pravděpodobně společnosti Naftaspol. Zpočátku se v ulicích stavěly jednoduché ruční pumpy se zásobou benzinu, od 30. let minulého století je postupně nahrazovaly menší dynamické stavby, které navrhovali architekti, jako byl Machoň, Havlíček nebo Gočár.
Hrad Rychmburk v Pardubickém kraji se prvně ve své sedmisetleté historii otevírá veřejnosti. Naposledy zde byl domov pro duševně nemocné. Východočeský kraj ale všechna tato zařízení postupně mění a klienty přesouvá do moderní komunitní péče. "Čelili jsme několika peticím," přiznává Pavel Šotola, radní Pardubického kraje pro sociální péči. Jak komunitní péče i otevřený hrad vypadá? Podívejte se.
Martina Freitagová má silné pouto ke krajině jesenických hor. Jako dítě v ní s rodinou trávila letní i zimní prázdniny. Její otec Martin region často prozkoumával i sám - na kole, po železnici nebo na běžkách. Rodině v paměti utkvěla řada monumentálních staveb poznamenaných útlumem textilního a železářského průmyslu. Po letech se proto rozhodla, že jedné z nich vrátí původní kouzlo.
Statenice jsou malá obec nedaleko Prahy. Lidé se tu moc neznali a ani se nezajímali o zdejší život. Vše se změnilo, když dvě mladé maminky Barbora a Zuzana přetvořily obecní knihovnu, kam skoro nikdo nechodil, v tzv. komunitní knihovnu, která se kromě půjčování knih zaměřuje na rozvoj obce a její komunity. Kolem jejich "Obýváku vesnice" se zrodila občanská iniciativa.
Se svým letadlem dokázal to, co žádný Čech před ním, na jeho lety se přišlo podívat i sto tisíc lidí. Přesto zemřel pilot a konstruktér Jan Kašpar v chudobě. Průkopníkem a jednou z největších osobností české aviatiky ale zůstává. Připomeňte si s galerií kolorovaných historických snímků 110. výročí jeho nejslavnějšího kousku - dálkového přeletu z Pardubic do Velké Chuchle dne 13. května 1911.
Olomouc je pro fotografa Tomáše Helíska srdeční záležitostí. "Ve fotkách se snažím odrazit mé vnímání města, každodenní situace a kouzlo momentů či zákoutí, kterých si běžně nevšímáme. Miluji historickou část města, hru světel a stínů," říká. Své snímky nyní vystavuje v Bratislavě na výstavě Olomouc z po(d) hledu. Proč to jméno? Protože vidí město z perspektivy vozíčkáře.
Mokřad by v Praze hledal jen málokdo. Jeden se přitom nachází hned vedle panelového sídliště v Hostivaři. Bažinaté území s dřevěnou stezkou leží v areálu Toulcova dvora, který dříve býval socialistickou vývařovnou krmných směsí ze zbytků ze školních jídelen. Nyní je centrem ekologického vzdělávání, jemuž pražští zastupitelé na následujících pět let přidělili dotaci ve výši 17,5 milionu korun.
V hokejové hale v Táboře se teď místo hokejistů pohybují zdravotníci a lidé, kteří se přišli nechat očkovat. Očkovací centrum tu funguje od února, nyní už konečně má i čím očkovat. Jeho koordinátorka ale v nadsázce tvrdí, že díky velké kapacitě centra už skoro není koho. "Jsme rádi, že se každý týden spouští očkování pro novou věkovou skupinu, protože jinak bychom neměli koho očkovat," říká.
I když se do Česka vrací letní teploty, na některých místech stále zůstává silná sněhová pokrývka. V Krkonoších začala fréza ve středu prorážet masu sněhu na cestě vedoucí k Luční boudě, a to mezi Výrovkou a kaplí Památník obětem hor. Vrstva navátého sněhu je vysoká čtyři až šest metrů. Přípravy na letní turistickou sezonu pokračovaly i o víkendu.
Svůj původ mají lesní školky v Dánsku v polovině 20. století. V Česku po počáteční nedůvěře ze strany státu i veřejnosti jejich obliba stále roste, pandemie zájem o ně ještě zvýšila. Každoročně 3. května slaví Den lesních školek, během nějž tato zařízení představují veřejnosti svou činnost a ukazují, že i malé děti mohou pracovat s ohněm, nožem nebo lézt po stromech.
