Trh s nemovitostmi se rozvíjí, stoupají ceny, a tím pádem i daně z převodu. Nejsou tedy nakonec daně rozhodující překážkou při koupi nemovitosti? Hlavním problémem, z pohledu daní, je základ daně. Tím je buď cena zjištěná znalcem podle vyhlášky o oceňování nemovitostí - administrativní cena, nebo skutečná kupní cena. Záleží na tom, která je vyšší. Z té se pak vypočte i daň. Samotná sazba daně - pět procent - je v podstatě až druhotná, i když dost vysoká. Koupíme-li totiž byt za dva miliony, zaplatíme daň sto tisíc. Daň z převodu nemovitostí platí obvykle prodávající. Kupec - nabyvatel nemovitosti - pouze ručí, že prodávající daň zaplatí. V některých případech ale hradí daň z převodu nemovitostí výhradně nabyvatel nemovitosti (kupující). Jedná se například o nabytí nemovitosti ve veřejné dražbě, při výkonu rozhodnutí nebo při konkursu či vyrovnání. Kdy podat daňové přiznání? Přiznání k dani podává poplatník do 30 dnů ode dne, kdy je mu doručena smlouva s doložkou o povolení vkladu do katastru nemovitostí. Součástí přiznání je ověřený opis smlouvy a znalecký posudek o ceně nemovitosti. Finanční úřad poté vystaví poplatníkovi daň. Lidé stále žijí v mylných představách, že administrativní ceny podle vyhlášky jsou nízké a kupní vysoké. Často je pravdou opak. Porovnejme si pro přiblížení rozdíl mezi vyhláškovou a tržní cenou v situaci daleko srozumitelnější, při koupi nového a staršího bytu (75 metrů čtverečních) v různých lokalitách (viz následující tabulka, z příkladů ČMHB).

Porovnání administrativních a kupních cen bytů (75 metrů čtverečních) v korunách za metr čtvereční
Lokalita	Nový byt	Starší byt
Administrativní cena	Kupní cena	Administrativní cena	Kupní cena
P4 - Kunratice	31791	od 34000	19341	25000
Jihlava	15028	18000	8018	11000
Olomouc	18525	18000	11380	11000
Zlín	14642	16000	9453	11000
Ostrava	14197	10000	9761	5000

V Ostravě při velikosti nového bytu 75 metrů čtvereční může rozdíl daňové povinnosti dělat až okolo 15 tisíc korun. Administrativní ceny tedy bývají mnohdy vyšší než kupní. Když někdo postaví na málo známém a frekventovaném místě palác za 20 milionů korun, a který je ve skutečnosti v této lokalitě prodejný za méně než polovinu, vydělává stát, protože z takového převodu získá sice zákonný, ale neoprávněný daňový prospěch. Pět procent z 20 milionů je milion, zatímco z 5milionové kupní ceny to dělá pouze čtvrt milionu. Vyhláška zatím bere v úvahu jen polohu celého území a neřeší detailní rozdíly. Zvlášť křiklavé to je pro nemovitosti nacházející se v zátopových oblastech. Tedy faktické rozdíly jsou i uvnitř jedné lokality. Budoucnost budou nejspíš mít tržní ocenění a kupní ceny. Dnes například díky koeficientům polohy, které se používají ke stanovení administrativní ceny vedou k tomu, že cena dvou stavebně i rozměrově identických domů v Praze Hlubočepech a Vršovicích by přišla na zhruba tři miliony korun, ale s použitím koeficientů polohy by se diametrálně lišila. V Hlubočepech by dům přišel na 6 948 tisíc a ve Vršovicích pouze na 4 293 tisíc korun. Rozdíl v dani z převodu nemovitosti by činil přes 132 tisíc korun. A to už stojí za úvahu.