Děsí vás představa, kolik by mohla stát ztráta Vaší platební karty? V souvislosti s harmonizací našeho práva s Evropskou unií již byla otevřena cesta k omezení následků pro klientův účet. Nic ovšem není tak růžové, aby to nemohlo být ještě růžovější. Od letošního ledna by vaše peníze měly být díky novému zákonu ve větším bezpečí. Platí to? Kde jsou jeho slabiny? Dosavadní situace Obecně platí, že rizika plynoucí ze ztráty platební karty zůstávají celé k tíži klientova účtu. Existují však vzácné výjimky. Např. Citibank přebírá na sebe všechny škody okamžikem nahlášení ztráty, ČSOB pak nabízí možnost pojištění, v jehož rámci hradí ztráty do 15 tisíc korun. Co přináší změnu Vše to s účinností od 1. ledna 2003 odstartoval zákon, kterým se přibližujeme právu EU a jehož celý název zní "Zákon o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech". V rámci tohoto zákona byla ČNB zmocněna k vydání "Vzorových obchodních podmínek pro vydávání a užívání elektronických platebních prostředků", podle nichž bylo klientovo riziko omezeno částkou 4.500 Kč. To platí, pokud držitel elektronického platebního prostředku (klient) nejednal podvodně, nedopustil se hrubé nedbalosti (např. nenapsal PIN na kartu) apod.

K tíži klienta jde:
škoda před ohlášením ztráty	maximálně 4500 Kč
K tíži banky jde:
škoda před ohlášením ztráty	nad 4500 Kč
škoda po ohlášení ztráty	bez omezení

Má to tři háčky 1. Vzorové podmínky mají pouze charakter doporučení a banky nemají povinnost se jimi řídit. 2. Nebudou-li obchodní podmínky banky v souladu s těmi vzorovými, musí od března 2003 na tuto skutečnost své klienty upozornit v úvodních ustanoveních svých obchodních podmínek pro vydávání a užívání elektronických platebních prostředků. 3. Vyskytl se i názor, že hranice 4500 Kč se vztahuje až na škody vzniklé po nahlášení ztráty. Podle našeho názoru však nemá tento výklad oporu v již zmiňovaných vzorových podmínkách. V čem je přínos? Je velmi pravděpodobné, že v rámci konkurenčního boje nebude pro mnohé banky zrovna příjemné, aby se otevřeně hlásily k faktu, že nerespektují doporučení ČNB, a tak se implementace těchto pravidel může stát nepovinnou samozřejmostí. Jak jsme už zmínili, některé banky už mají v této oblasti náskok a ty ostatní jsou popoháněny k tomu, aby jej zmenšily. Otázkou zůstává, jak se tyto změny promítnou do cen za vydání či vedení platebních karet. Ohlasy z bank Ty jsou prozatím opatrné. Za všechny uveďme slova Markéty Dvořáčkové z Komerční banky: "Komerční banka v současné době vzorové podmínky ČNB analyzuje a připravuje změnu svých obchodních podmínek." Na druhou stranu se nelze této opatrnosti divit, protože již zmíněné vzorové podmínky byly zveřejněny ve Věstníku ČNB teprve 4. prosince 2002. Budoucnost Ta patří především čipovým kartám, které jsou proti zneužití chráněny nepoměrně lépe než staré dobré plasty s elektromagnetickými proužky. Již dnes např. Citibank opatřuje své platební karty fotografiemi držitelů a možná nastane doba, kdy se to stane samozřejmostí. A určitě přibudou i další bezpečnostní prvky. Bylo by příjemné, kdyby se k nám co nevidět rozšířila i taková vymoženost, že se určitá garance bude vztahovat i na zneužití (tedy nejen ztrátu a odcizení) platební karty např. v internetovém obchodě. Zkrátka stále je co zlepšovat.