Penzijním systémem rozumíme systém financování osob v důchodovém věku, osob, které již nejsou ekonomicky aktivní. V souvislosti s penzijními systémy se hovoří o tzv. pilířích, ze kterých se systém skládá. Připravovaná reforma tohoto systému v České republice rozvíjí diskuzi o této problematice. V tomto článku se pokusíme shrnout základní pilíře nového systému, který doufejme bude lepší než dosavadní. Prvním a základním pilířem je státem garantovaný, průběžně financovaný systém. Stát zde garantuje určitou výši penze. Tato penze je obvykle ve výši životního minima, nezaručuje občanům udržení jejich životní úrovně. Výše penze se v tomto případě pohybuje kolem 40% průměrné mzdy. Druhý pilíř je postaven na individuálním spoření občanů. Může být realizován různými způsoby, většinou se setkáme s využitím penzijních fondů, životního pojištění, příp. dlouhodobých bankovních vkladů. V mnoha zemích mají tyto formy spoření státní podporu, např. formou daňových úlev nebo státní dotace. Zatímco dříve byl tento pilíř dobrovolný, dnes je již v řadě zemí povinný. Teto pilíř by měl zajistit cca 15% předchozího výdělku. Třetím pilířem penzijního zabezpečení je penze hrazená zaměstnavatelem. V některých zemích, např. Švýcarsku či USA má tato forma zajištění penze dlouhou tradici a velký význam. Zpravidla velké koncerny mají své penzijní fondy, které vyplácejí svým zaměstnancům penzi. První, státem garantovaný pilíř je založen na tzv. průběžném financování. To znamená, že peníze, které se vyberou formou placení sociálního pojistného se hned rozdělí mezi penzisty. Tento systém má svá rizika, která vyplývají z měnící se demografické situace. Populace stárne a na jednoho důchodce připadá stále méně ekonomicky aktivních občanů. Tato situace se dá řešit zvýšením pojistného nebo snížením penze. Druhý a třetí pilíř je obvykle tzv. fondový. Na rozdíl od průběžně financovaného se zde vybrané prostředky nepřerozdělují ihned mezi penzisty, ale zůstávají na individuálním účtu občana, ze kterého mu jsou poté vypláceny. V České republice máme první pilíř s tzv. průběžně financovaným penzijním systémem. Pojistné je dnes velmi vysoké, činní téměř 50 % mzdy, a je nejvyšší v Evropě. Dá se proto očekávat, že se sníží penze. Dnešní penze činní cca 50% průměrné mzdy. U nižších mezd je procento vyšší, u nadprůměrných mezd klesá. Proto je téměř nezbytné doplnit tento pilíř dalším a podpořit financování penzí i z jiných zdrojů. První kroky tímto směrem již byly udělány. Stát podporuje penzijní připojištění a životní pojištění, dva stěžejní finanční produkty pro zajištění občanů v penzijním věku. Dá se očekávat doposud dobrovolné spoření do penzijních fondů a životních pojišťoven se stane v určité minimální výši povinné. Velké procento občanů již využívá např. penzijní připojištění, ukládají však velmi malé částky a nemohou tak očekávat vysokou penzi. Zlaté pravidlo pro zajištění dostatečného příjmu v penzijním věku je následující. Na financování svých potřeb v penzijním věku je nutné spořit 10 %- 20% příjmu v období, kdy je člověk ekonomicky aktivní. able border="3" width="99%" bordercolor="#000080">