Společná evropská měna platí v současné době nejen ve dvanácti zemích Evropské unie, ale je oficiálním platidlem i v mnoha jiných zemích, mezi které patří Bosna a Hercegovina nebo Černá Hora. V listopadu bylo překvapivě Slovensko přijato do takzvaného mechanismu směnných kurzů ERM II. V tomto mechanismu se již nacházejí Malta, Kypr, Slovinsko, Estonsko, Lotyško a Litva. Všechny tyto země plánují Euro zavést během 2 let. Česká republika si však na zavedení Eura ještě počká.

Kdy zavede euro Česká republika?

Dle odhadů vlády by měla být Česká republika schopna splnit podmínky do roku 2007, kdy také plánuje vstoupit do zmíněného mechanismu směnných kurzů ERM II. V roce 2010 by tak mohly být vydány první mince a bankovky nové měny eura i v České republice. Zda je tento cíl reálný ukáže až budoucnost. Pro přijetí Eura je totiž nutné splnit několik důležitých podmínek.

Mezi tyto podmínky patří například maximální výše státního dluhu ve vztahu k HDP, která nesmí být vyšší než 60 % HDP, dále maximální výše ročního schodku veřejných financí, který nesmí být vyšší než 3 % HDP a míra inflace smí převyšovat úroveň tří zemí EU s nejnižší inflací nejvýše o 1,5 procenta. Jedná se o jasně vymezené a srozumitelné podmínky.

Česká republika nemá v současnosti problém ani s maximální výší veřejného dluhu, který činí v současnosti 37 % HDP, ani s výší inflace, která je na úrovni 2,5 %, ale především s růstem schodku veřejných financí, který je pro letošní rok plánován na 4,3 % HDP.

Co bude znamenat zavedení eura pro občany?

Především zde bude nutné změnit návyky a vnímání hodnoty zboží a platů, což může být především pro starší občany velmi obtížné. Dle současného propočtu by se průměrný měsíční plat vyjádřený v eurech pohyboval na úrovni 520 euro (16 500 Kč) a cena např. chleba 0,70 euro, nájemné v bytě v 2+1 v Praze 273 euro a podobně. V těchto poměrech se bude muset změnit vnímání hodnoty zboží pro všechny občany. O tom, že se nejedná o bezvýznamný problém svědčí i zkušenosti z Itálie či Španělska, ale i Německa, kde si ceny dodnes občané přepočítávají na svou starou měnu a činí jim velké problémy určení reálných hodnot pořizovaných věcí a služeb. Občané na druhou stranu budou moci těžit ze stabilně nízkých úrokových sazeb, které jim umožní čerpání úvěrů a hypoték za výhodnějších podmínek.

Se zavedením eura se často spojuje zdražování. Zkušenosti zemí, které společnou měnu zaváděly svědčí o skutečnosti, že se mnoho podnikatelů i firem pokouší využít zavedení eura ke zvýšení cen. Zkušenosti se zdražováním tak měly téměř všechny země, které euro zavedly. Největšími kritiky zdražování jsou Němci, kteří zdražení pocítili velmi silně. V Německu tak byla míra zdražování odhadnuta na téměř 5 %. Nevýhodný přepočet a zaokrouhlování při zavádění nové měny eura tak skutečně může znamenat riziko pro cenový vývoj a kupní sílu občanů, která se může v důsledku umělého zdražení jednorázově významným způsobem snížit.

Jaké jsou výhody zavedení eura?

Výhodou zavedení společné měny bude především úspora nákladů souvisejících s výměnou měny a kurzovými riziky, která mohou znamenat významné ztráty z důvodů změn kurzu příslušné měny, větší stabilita prostředí pro podnikání a tím vyšší růst ekonomiky. Tento předpoklad se však zatím v zemích, které přijaly euro v roce 2001, nepotvrdil. Ekonomika eurozóny totiž stále stagnuje a ve srovnání s USA ztrácí svou výkonnost. Výhodu může znamenat i to, že vláda bude muset držet schodek veřejných rozpočtů na nízké úrovni - dle Maastrichtských kritérií do 3 %. Pravomoci nad správou měny přejdou na Evropskou centrální banku, která bude též určovat výši úrokových sazeb. Naopak ČNB přijde o své pravomoci a povinnosti v souvislosti ovlivňováním inflace a úrokových sazeb. Podniky nebudou vystaveny výkyvům měny při obchodech se zeměmi eurozóny, které jsou největšími obchodními partnery. Transparentnější budou kapitálové trhy.

Kritéria nutná pro přijetí eura:

1. Dlouhodobá úroková míra smí být nejvýše o 2,5 procenta vyšší, než je tato míra ve třech zemích EU s nejnižší inflací

2. Míra inflace může převyšovat úroveň tří zemí EU s nejnižší inflací nejvýše o 1,5 procenta

3. Deficit státního rozpočtu smí dosahovat nejvýše tří procent HDP. Pokud tuto hladinu mírně převyšuje, musí se snižovat

4. Velikost veřejného dluhu smí dosáhnout nejvýše 60 procent HDP. Pokud je dluh vyšší, musí se postupně tomuto limitu přibližovat.

5. Měnový kurz musí být poslední dva roky před vstupem součástí měnového mechanismu ERM II a nesmí se výrazně vychylovat mimo stanovené pásmo.