Vláda chce snížit životní minimum. Pokud s jejím návrhem bude souhlasit parlament a podepíše ho i prezident, klesne životní minimum z dosavadních 4300 korun na 2870 korun. Přežijí to ti, kteří mají svůj plat postižen exekucí?

Co zbude dnes tomu, komu sáhl na plat exekutor?

Podle zákona činí základní částka, která nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy, 62 % životního minima. K tomu se připočítává po 25 % částky životního minima jednotlivce na každou osobu, které je povinnen poskytovat výživné. Dnes to znamená, že minimální částka, která zůstane povinnému z osmitisícového čistého platu při exekuci pro například nesplácenou půjčku (nepřednostní pohledávka) je 6220 korun.

Pokud by se jednalo např. o pohledávku na výživném (přednostní pohledávka), musí povinnému stačit k životu 4440 korun měsíčně. Pro jednoduchost příkladu počítám, že postižený je sám a nevyživuje další osoby.

Nutno dodat, že tyto částky platí poprvé v letošní lednové výplatě po zvýšení životního minima. Vloni byla částka o několik desetikorun menší.

Co mu zbude po plánované úpravě?

Snížení životního minima změní i základní částku, na kterou exekutor nemůže. Zůstaneme-li i modelového příkladu výdělku 8000 korun čisté mzdy, pro nepřednostní pohledávku zůstane povinnému 5927 korun, pro přednostní jen 3853 korun. Vydělá-li si jen 6000 čistého, bude muset vystačit v horším případě s 3773 korunami měsíčně při přednostní pohledávce.

Co sociální dávky a přídavky na děti?

Nároky na sociální dávky vyplácené dnes úřady práce či přídavky na děti jsou vypočítávány vždy z 1,x násobku životního minima. Snížení tohoto minima bez další úpravy zákonů tak zasáhne velké množství rodin s dětmi. Některé rodiny, které na přídavky dnes ještě nárok mají, by o ně přišly, jiným by se snížily. Na druhé straně by měli lidé snadněji dosáhnout na příspěvek na bydlení. O tom však budou rozhodovat obce.

Napadá mě proto otázka, zda nebude potom pro dlužníky větších částek lepší žít ze zaručeného existenčního minima 2010 korun, které slibuje ministr Zdeněk Škromach a k tomu požádat o dávky sociální a na bydlení. Pro dlužníky, s malým příjmem, kterým je jejich dluh stále úročen úrokem z prodlení, by to mohla být jedna z cest. Totiž takových, pro které je desetikoruna velký peníz, v naší republice přibývá.

Pro ty by mohl být pak jediným východiskem připravovaný zákon o oddlužení. - Více se dočtete v příštím článku!