Koruna pokračuje ve svém vítězném tažení vůči dolaru. Zatímco ještě v první polovině týdne titulky hlásaly, že koruna posílila k dolaru na svou nejsilnější hodnotu za posledních pět let, dnes je to již maximum šestileté. Kurz se pohybuje kolem 27,90 CZK / EUR. Stejně jako dnes byla koruna naposledy silná v lednu 1997 a i tento rekord zřejmě brzy padne. Příčina posilování koruny však nespočívá v koruně samotné, ale ve slabosti amerického dolaru a celé americké ekonomiky. Spojené státy se dlouhodobě potýkají s obrovským deficitem běžného účtu platební bilance, který již přesáhnul půl bilionu dolarů. To představuje úctyhodných 15% hrubého domácího produktu USA. Kurz dolaru přitom tento stav platební bilance zrcadlí. Ani tempo růstu americké ekonomiky není nikterak oslňující. Podle naposledy zveřejněných údajů rostla ekonomika v prvním čtvrtletí tohoto roku tempem jen 1,6%, zatímco ekonomové odhadovali růst ve výši 2,3%. Ve srovnání s Českou republikou se to sice může zdát jako uspokojivé tempo, ve skutečnosti je ale toto číslo s naší situací zcela nesrovnatelné, protože USA používá pro výpočet růstu HDP zcela jinou metodiku než ČR. Dokud bude převládat zklamání nad výkonností americké ekonomiky, bude dolar ztrácet k většině světových měn. A dokud bude dolar na světových trzích propadat, bude i česká koruna k dolaru stále silnější. Rozhodně se tedy jedná o trend dlouhodobý, který by s různou intenzitou měl vydržet i v následujících týdnech. Turisté proto nemusí s výměnou korun na dolary nikterak spěchat. Naproti tomu vývozní podniky by měly myslet na zajištění. Prudké posilování koruny k dolaru může připomínat situaci zhruba před rokem, kdy koruna dramaticky sílila k euru. Z hlediska dopadů na ekonomiku je však situace zcela odlišná. Zatímco přespříliš silný kurz k euru ekonomice spíše škodí, protože podráží nohy podnikům vyvážejícím do Eurozóny, slabý dolar má spíše příznivé dopady. Podniků, které vyvážejí do dolarových oblastí, je totiž podstatně méně. Navíc slabý dolar zlevňuje dováženou ropu a tedy i benzín a s poněkud delším zpožděním i další spotřební zboží. Ministerstvo financí dnes zveřejnilo výsledky hospodaření se státním rozpočtem. Ke konci dubna dosáhnul schodek rozpočtu 64,4 mld korun, což je téměř o 23 mld horší výsledek, než ve stejnou dobu před rokem. To naznačuje výraznou zhoršující se tendenci. Navíc zhoršování hospodaření je vidět i měsíc od měsíce. Duben totiž dopadl hůře, než první tři měsíce roku. Důvody jsou jak objektivní, se kterými ministerstvo nemohlo předem počítat, tak i takové, které jsou mnohem hůře omluvitelné. Mezi ty první patří například prohraný spor se CME. Naproti tomu o špatném naplánování rozpočtu hovoří například nižší než plánovaný výběr daní z přidané hodnoty. Ministerstvo totiž při sestavování rozpočtu vycházelo z prognóz růstu ekonomiky, které jsme považovali za přespříliš optimistické. I proto se domníváme, že splnění naplánovaného deficitu za celý rok je sice stále možné, ale obtížné. Markéta Šichtařová