Devizový trh je poněkud zmaten. Česká koruna dnes zaútočila na úroveň 33,00 korun za euro a ta je přitom pro korunu klíčová. Pokud koruna tuto hranici prorazí v průběhu posilování, potom obvykle velmi rychle zpevní o desítky dalších heléřů, jako tomu bylo v minulém týdnu. Pokud naopak k proražení této hranice dojde v opačném směru, tedy při oslabení, potom je pravděpodobné další prudké, skokové oslabení. Dnes však k žádnému dramatu nedošlo. Hranice 33,00 korun za euro nakonec proražena nebyla, koruna se rychle uklidnila a začala se navracet k výchozím hodnotám. Pro příští dny se spíše přikláníme k názoru, že koruna opět zpevní a navrátí se k 32,50 CZK / EUR. Menší, zhruba třicetiprocentní pravděpodobnost přikládáme druhému scénáři, totiž že koruna nakonec klíčovou úroveň 33,00 CZK / EUR prorazí, nejprve oslabí asi ke 33,20 CZK / EUR a teprve poté opět zpevní. Důvody, proč jsou stále ve hře oba scénáře, jsou prosté. Sám devizový trh totiž netuší, kam se bude dále ubírat a dva tábory investorů uzavírají sázky na dva možné vývoje: posílení či zpevnění. Zatímco první korunu nakupují, druzí ji prodávají. O skutečném osudu kurzu nakonec může rozhodnout jeden obchod, který vychýlí jazýček na vahách. Ačkoliv krátkodobý vývoj koruny v horizontu několika málo dní je do určité míry sázkou do loterie, dlouhodobější výhled je mnohem jasnější. Koruna bude i po několik dalších týdnů kolísat mezi 32,50 a 33,00 korunami za euro bez jednoznačného trendu. Možnost, že by Evropská centrální banka (ECB) snížila úrokové sazby, je stále diskutovanější. Ačkoliv až dosud ECB vytrvale opakovala, že Evropa je na cestě k oživení, nyní stále častěji zaznívají výroky jejích představitelů, které naznačují opak. Dokonce mnozí její představitelé mluví až nezvykle jasně o možnosti, že by ke zlevnění úvěrů skutečně mohlo dojít. První možností k takové změně postoje bude již tento čtvrtek, kdy se bankovní rada ECB sejde na pravidelném zasedání. Pokud by ke snížení úrokových sazeb skutečně došlo, finanční trhy by mohly poměrně prudce zareagovat. Jednak by zřejmě v první reakci mohlo alespoň na čas poměrně prudce oslabit euro, protože investoři by se mohli vyplašit, že rozhodnutí ECB je reakcí na příliš pomalý hospodářský růst eurozóny. Druhou reakcí by zřejmě byl skokový nárůst cen dluhopisů, který by udělal radost nejen zahraničním, ale i našim drobným investorům, kteří například investovali do dluhopisových podílových fondů. Markéta Šichtařová