Za nedostatku nových informací bylo obchodování s korunou klidné. Koruna se stabilizovala a pohybuje se v rozmezí 33,08 až 33,14 CZK/EUR. Investoři čekají na nové informace z domácí či okolní ekonomiky, které by daly impuls k dalšímu obchodování. Pokud nebudou zveřejněny nové nečekané negativní informace, měla by koruna v příštích dnech postupně směřovat k úrovni 33,00 CZK/EUR. S blížícím se 1. květnem se stále více mluví o rozšíření EU z 15 zemí na 25. Mluví se především o legislativě, ale často se zapomíná na statistiku. Po rozšíření Unie vzroste počet jejích obyvatel o téměř 20% na zhruba 455 milionů. Příznivé na tom bude to, že se mírně rozšíří řady lidí v produktivním věku. Zatímco nyní je v Unii 66,8% lidí v produktivním věku, po rozšíření to bude 67,2%. Bude to dáno tím, že v rozšířené Unii budou mít důchodci nižší procentuální zastoupení, protože ve východní Evropě se lidé dožívají nižšího věku. Zatímco počet obyvatel vzroste výrazně, u celkového HDP to již nebude tak slavné, protože vzroste jen o 5%. HDP přepočtené na hlavu pomocí parity kupní síly v nové Unii proto poklesne o výrazných 9%. Pokles HDP se projeví např. v tom, že ty regiony, které dnes jen těsně splňují limity na zdroje z evropských fondů, o ně přijdou, protože se náhle přehoupnou nad danou mez. Díky tomu, že příspěvek nových členů celkové HDP příliš nevylepší, nezmění se výrazně ani struktura ekonomiky EU. Přidaná hodnota se bude tvořit nepatrně méně ve službách a více v průmyslu a zemědělství. Zde se projevuje zejména nižší vzdělanost v nových členských zemích, která je pro poskytování kvalitních služeb nezbytná. Po rozšíření Unie poklesne počet vysokoškoláků zastoupených mezi lidmi ve věku 25 64 let z 21,8% na 20,4%. Kvůli tomu, že východní a střední Evropa trpí vyšší nezaměstnaností než současná Unie, vzroste míra nezaměstnanosti evropské pětadvacítky o zhruba jeden procentní bod. To bude dáno zejména vysokou nezaměstnaností v Polsku. Alarmující je zejména nárůst nezaměstnanosti mladistvých. Rozšíření Unie sníží průměrné náklady na mzdy o zhruba tři eura na hodinu. Lidé v nových kandidátských zemí totiž pracují za zlomek toho, za co lidé v nejbohatších zemích unie. V některých současných zemích Unie jsou tak náklady na práci v průměru i desetkrát vyšší než v některých kandidátských zemích. ČR je z pohledu nákladů na práci mírně nad polovinou mezi přistupujícími státy. Nižší mzdy jsou dány nižší produktivitou práce, která je v některých zemích až více než pětkrát nižší. Nicméně díky novým investicím a technologiím v budoucnu produktivita dnešních kandidátských zemí výrazně vzroste a mzdy proto budou dohánět průměr dnešní Unie. Bude trvat ale ještě velmi mnoho let než průměr doženeme. Vladimír Pikora