Není to tak dávno, co jsme informovali o zdražení poplatků stavebních spořitelen (článek Končí zlatá éra stavebního spoření?). Abychom mohli přinést pohled i z druhé strany, oslovili jsme všechny stavební spořitelny a položili několik otázek. Není naší chybou, že reagovala a otázky zodpověděla pouze jedna - Wüstenrot - stavební spořitelna. I to samo o sobě svědčí o informační otevřenosti stavebních spořitelen. Odpovídá Helena Dušková z oddělení marketingu Wüstenrot - stavební spořitelny. 1) Informovali jste své klienty o změně svého ceníku? Jakým způsobem? O změně sazebníku jsme informovali v klientském časopisu 3/2002. 2) Proč bylo nutné k tak výrazným změnám poplatků přistoupit? Stavební spořitelna kryje z úhrady za vedení účtu celou řadu služeb, které např. banky účtují klientům zvlášť, tj. mimo poplatek za vedení účtu. Bohužel ani nám se nevyhýbá růst některých nákladů, především pak zvyšování poštovních poplatků. Stavební spořitelna provádí zdarma veškeré účetní operace, tj. neúčtuje poplatky za příkazy k úhradě při výplatě prostředků z úvěrového účtu, poplatky při úhradě měsíčních splátek spoření prostřednictvím SIPO atd. 3) Neobáváte se zásahu Úřadu na ochranu hospodářské soutěže vzhledem k téměř jednotnému postupu všech stavebních spořitelem? Nikoliv. 4) Jaký je podíl poskytnutých úvěrů a meziúvěrů v poměru ke klientským vkladům? Podíl salda poskytnutých úvěrů a překlenovacích úvěrů k 31.1. 2003 na celkových úsporách klientů k témuž datu činil 38,6 procenta, což je ve srovnání s předcházejícím rokem nárůst o 8 procentních bodů. Protože významně roste zájem především o překlenovací úvěry (U těchto úvěrů se v loňském roce zvýšil objem poskytnutých úvěrových prostředků ve srovnání s r. 2001 o 56 procent.), je zřejmé, že se uvedený podíl bude v dalších letech progresivně zvyšovat. Je velmi pravděpodobné, že stavebními spořitelnami uváděné důvody, jež vedly ke změně ceníků, si budou velmi podobné. V případě Wüstenrotu šlo o zvýšení poplatku za vedení účtu ze 180 na 220 Kč (22,22 procenta), a tak se dá i argumentace této stavební spořitelny vcelku přijmout. Ovšem některé spořitelny zvedly své poplatky i o 100 procent a to se již jen velmi těžce dá svést na působení inflace či zvyšování poštovních poplatků. Z odpovědi na naši čtvrtou otázku si můžete jednoduše udělat obrázek o efektivnosti systému stavebního spoření v ČR. Uvážíme-li, že státní podpora pří optimální variantě spoření již několik let činí 25 procent uspořené částky a podíl úvěrů k celkovým úsporám se pohyboval pod 40 procenty, pak se zdá současný systém podpory stavebního spoření dlouhodobě neudržitelný. Proč nadále podporovat systém, z něhož ke svému účelu (po odečtení poskytnuté státní podpory) slouží pouze 15 procent vkladů? Možná tyto dvě skutečnosti (zvyšování poplatků a současné nastavení státní pomoci) souvisí. Ne nadarmo se po nástupu nové koaliční vlády rozhořela formální i neformální diskuse stavebních spořitelen s příslušnými členy vlády. Zvyšování cen mohlo být dohodnutou cenou za zachování současného systému podpor. Počty klientů budou stabilizovány, nároky na státní rozpočet se nebudou zvyšovat, stavební spoření bude i nadále výhodnou investicí (byť již ne tak lukrativní) a stavební spořitelny mohou přinést svým vlastníkům příjemnou zprávu o zisku.