Životní pojištění má dvě základní funkce. V případě vaší smrti má finančně zajistit jeho blízké a zároveň si vytváříte finanční rezervu, kterou využije v penzijním věku. První funkce má smysl v případě, že osoby blízké jsou na pojištěném finančně závislé. Typickým příkladem je rodina, kde je jeden z rodičů hlavním zdrojem příjmu. V případě jeho smrti může výpadek příjmu citelně ohrozit finanční situaci rodiny. Mnohdy se také stává, že podpisová práva v bankovních ústavech má jen jeden rodič a v případě jeho smrti nemá zbytek rodiny přístup k finančním prostředkům dokud se neuzavře dědické řízení. Popisované situace patří k těm nejméně příjemným a málokdo si je připouští. Každý zodpovědný člověk by však měl své blízké pro případ tragické situace zajistit. Výše pojistné částky by se měla odvíjet od příjmu pojištěného a měla by dosahovat cca trojnásobku ročního příjmu. Člověk, který si vydělává 15 000 Kč čistého měsíčně by se měl pojistit na cca 540 000 Kč. Takto stanovená výše pojistné částky je pouze orientační. Vždy je třeba brát v úvahu konkrétní situaci pojištěného a jeho rodiny. Pokud například dotyčný člověk splácí úvěr, měl by pojistnou částku navýšit o nesplacenou část úvěru. Cena výše zmíněného pojištění na 540 000 Kč pro třicetiletého muže, který ho uzavírá do 60 let je cca 4500 Kč ročně. Upozorňuji, že se jedné o tzv. rizikové životní pojištění, u kterého se nevytváří a nevyplácí žádná kapitálová složka. Cena pojištění se zvyšuje s jeho délkou a s věkem pojištěného. Druhá funkce životního pojištění se týká většiny z nás. Odchod z aktivního života znamená konec pravidelných příjmů. Stát sice garantuje určitou penzi, ale její výše je určitým způsobem limitována. Také zde není žádná garance toho, jak velkou penzi bude stát vyplácet např. za 15 let. Je tedy na každém z nás, abychom si zdroje na své stáří zajistili sami. Životní pojištění ve své kapitálové variantě je ideálním nástrojem pro dlouhodobé spoření. Výhodou životního pojištění je právě jeho dlouhodobost. Vaše prostředky tak mohou být efektivně investovány a výnos je pak mnohem zajímavější než při běžném spoření v bance. Otázkou je, kolik by si měl člověk spořit, aby naspořená částka a z ní plynoucí pravidelná penze byla dostatečně vysoká. Existuje jednoduché pravidlo - v průběhu svého aktivního života spořte 10- 20 % svého příjmu, v penzi pak budete pobírat 20- 40 % tohoto příjmu. Toto pravidlo vychází z předpokladu, že inflace je stejná jako zhodnocení peněz. V praxi však je zhodnocení prostředků pojišťovnou vyšší než inflace a tak se můžeme těšit na vyšší penzi. Výše zmíněná situace je samozřejmě modelová a vždy je třeba vycházet z konkrétní situace. Je třeba brát v úvahu zejména další úspory a výši státem poskytované penze. Uvedu příklad srovnatelný s předchozím. Pokud si třicetiletý muž bude spořit do 60 let a chce mít garantovanou částku při výplatě 540 000 Kč roční platba za pojištění bude činit cca 12 000 Kč. Kapitálové životní pojištění, základní produkt v oblasti životního pojištění, který je nabízen většinou pojišťoven, v sobě spojuje obě výše uvedené funkce. Platba za takové pojištění je o něco nižší než součet výše uvedených částek a činí cca 14 000 Kč ročně.