Český statistický úřad dnes zveřejnil údaje o červnové inflaci a nezaměstnanosti. Zatímco inflace stále roste, nezaměstnanost stagnuje. Spotřebitelská inflace se ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku vyšplhala na 2,9%, nejvíce od dubna 2002. Výsledek ekonomy nepřekvapil, tento růst v průměru očekávali. Naopak překvapená byla podle vlastního vyjádření Česká národní banka (ČNB). Ta si pospíšila s prohlášením, že inflace byla o několik desetin procentního bodu nižší, než čekala. Komentář ČNB je pro investory ještě důležitější než čísla samotná. Lze je totiž interpretovat tak, že ČNB nemusí spěchat s krocením inflace zvyšováním úrokových sazeb. Úroky porostou, ale ne tak rychle, jak se mnoho investorů domnívalo. Koncem roku budou o čtvrt až půl procentního bodu vyšší. Červnová nezaměstnanost již druhý měsíc v řadě stagnuje na 9,9%. To můžeme považovat za dobrou zprávu, protože v minulosti pravidelně docházelo v letních měsících ke zvyšování nezaměstnanosti díky příchodu nových absolventů na trh práce. Tentokrát se však situace neopakovala. Jednak ze škol vyšel populačně o něco slabší ročník, jednak se novým absolventům lépe daří hledat práci. Podniky stále více preferují lidi schopné mluvit cizím jazykem či ovládat moderní technologie, což je oblast, kde mnozí absolventi mají navrch. Česká koruna na zveřejněná čísla nikterak nereagovala. V první polovině dne sice k euru mírně oslabovala, nicméně z pohledu posledních tří dnů se stále jedná spíše o stagnaci. Stále tedy neměníme náš názor, že koruna má v dalších dnech ještě šanci k euru mírně posílit. S blížícím se koncem roku bude posilování koruny stále výraznější. Paradoxně by koruně mohla poněkud pomoci i stávající bankovní krize, ve které se v současné době zmítá Rusko. Právě Rusko je nyní v centru pozornosti finančníků z celého světa. Bankovní krize se nejprve vyvinula nenápadně ve stínu událostí kolem ropného gigantu Jukos. Nepřehledná situace kolem Jukosu a nejistota, jakou roli v této kauze hraje ruská vláda, přiměla již před několika dny nadnárodní ratingové společnosti k vyjádření, že není možné ani uvažovat o zvýšení ratingu Ruska na investiční stupeň. Samo toto prohlášení, které Rusku dalo nálepku určité rizikovosti, přimělo řadu investorů k odchodu z Ruska a urychlenému prodeji jejich tamních investic. Mezitím se situace ještě více zkomplikovala. Paralelně s vyhrocováním situace kolem Jukosu se začaly postupně prohlubovat problémy hlavně soukromých ruských bank s likviditou. Od května padla již třetí banka. Další banky sice ještě nepadly, ale jejich klienti často spekulují, že také nejsou finančně zcela zdravé. Takové pověsti, ať již jsou pravdivé nebo ne, jsou extrémně nebezpečné, protože vedou k šíření nákazy. Banky proto vydávají prohlášení, že se pověsti nezakládají na pravdě. Možná se jim takto podaří alespoň dočasně přesvědčit domácí střadatele, rozhodně se jim ale nedaří přesvědčit zahraniční investory. Zahraniční investoři ještě zrychlili úprk z Ruska. Rubl se okamžitě propadl k dolaru, takže centrální banka byla donucená odpovědět intervencí, aby propad kurzu zastavila. Boj centrální banky však bude zcela zbytečný, pokud se nepodaří obnovit důvěru v ruský bankovní systém. Pokud se tak nestane, mohou se pády bank spustit lavinovitě. Rubl by ještě více oslabil a mohli bychom mluvit dokonce o celkové finanční krizi. V takovém případě by investoři hledali, kam své stažené investice alternativně umístit. Poté, co ČR vstoupila do EU, nemá již dále nálepku rozvíjející se země. Je proto velmi reálné, že v případě dalšího prohloubení ruských potíží se ČR stane bezpečným přístavem pro zahraniční investory a koruna může o to více posílit. Markéta Šichtařová